SPOLEČNOST <<< OBSAH >>> CHUDOBA, ŠETRNOST
mohou být tak lákavé, že člověk se rozhodne něco sníst (vypít), ačkoliv necítí žádný hlad (žízeň). Tzv. kuchařské umění je rozsáhlou součástí lidského života na Zemi. Faktem je, že to, co často vypadá jako chutné (kvůli tvaru, uspořádání, barvě), takové vůbec být nemusí.
Jednou z největších škod, kterou si člověk způsobuje, je používání ochucovadel. Mezi ně patří sůl, cukr, koření, chuťové zesilovače, látky zlepšující vzhled a vůni. Proč jejich používání tělu škodí? Hlavně proto, že tyto látky tělo podvádí a způsobují chybnou funkci přirozených regulačních funkcí těla, detekujících pomocí chuti potřebné složení stravy.
"Je to bez chuti." "Chutná to jako piliny." - Pokud si to člověk myslí o jídle, tak to jasně ukazuje, že tělo toto jídlo nepotřebuje. Pro tělo je lepší, aby takové jídlo nesnědlo, namísto ochucování jídla a tím podvádění přirozených tělesných funkcí. Vnímání chuti, závislé přímo na SPT, funguje nejlépe. Když tělo něco potřebuje, chuťové smysly nechají člověka sníst to "s chutí", i když to neobsahuje žádné chuťové přísady. Může se dokonce stát, že dodání dochucovacích přísad chuť pokrmu naopak zkazí.
Brambory bez soli chutnají "úžasně", pokud je tělo potřebuje, ale jsou "mdlé" či "bez chuti", když tělu škodí. Jahody, borůvky, maliny mají "skvělou chuť", když je tělo potřebuje. Ale pokud jich někdo sní nadmíru, smysly ho budou informovat, že jsou "příliš kyselé", "málo sladké" atd. To je důvod, proč někteří lidé říkají, že toto ovoce "chutná lépe se šlehačkou a cukrem".
Používání přísad, které mění chuť nebo vzhled potravin, způsobuje klamání těla, člověk jí spíše pro chuť místo pro uspokojování SPT. Po přivyknutí na chuť (vzhled) způsobenou přísadami člověk častěji cítí chuť na jídlo namísto pocit hladu, vyvolaný SPT.
Přísady vyvolávají závislost. Cukr, sůl, pepř, paprika jsou nejčastěji používané látky a substance k oklamání chutí - přirozených funkcí těla regulujících jedení podle SPT.
Vzdání se přísad, zejména chuťových, je pro člověka velmi přínosné. Chuťové smysly pak informují přesněji, co a kolik tělo potřebuje. Je to jednoduché - pokud něco bez přídavků nechutná, znamená to, že tělo to nepotřebuje.
Existují lidé, kteří díky svým znalostem, jak pracovat s přídavky, hlavně těmi chuťovými, vybudovali dobře prosperující společnosti. Velké mezinárodní společnosti, prodávající rychlé občerstvení ("dobře chutnající"), jsou toho dobrým příkladem. Jejich velké finanční zisky, spolu s velkými škodami napáchanými na zdraví milionů lidí (rakovina a smrt), jsou výsledkem jejich činnosti a všeobecné nevědomosti týkající se chuťových smyslů.