FILOZOFICKO-INTELEKTUÁLNÍ <<< OBSAH >>> ALCHYMISTICKÁ


SLUNEČNÍ

Tato metoda je založena především na hledění do Slunce a chůzi naboso po zemi - je známa a praktikována již tisíce let, nejvíce v Indii. Hlavním cílem této metody je léčení těla i mysli. Hledění do Slunce udržuje člověka ve stavu dokonalého zdraví, dobré nálady a vysoké hladiny životní energie. Léčivými faktory jsou energie ze Slunce a Země.

Osvobození od jídla se objeví později. Je jedním z vedlejších účinků (u téměř všech osob, včetně těch, které nevěří) vysoké energetické hladiny pociťované danou osobou. Výrazné snížení chuti k jídlu se obvykle objeví po asi sedmi měsících, ale může nastat už po třech měsících praxe, anebo až po devíti měsících.

Jedním z prvních lidí, kteří tuto metodu v současné době opět zpopularizovali, je Hira Ratan Manek z Indie. Hira tuto proceduru důkladně popisuje na svých webových stránkách (www.solarhealing.com). K dispozici je také množství diskusních fór na téma dívání se do Slunce.

Zde je krátký popis metody hledění do Slunce podle HRM. Každé ráno za svítání nebo každý večer při západu slunce se díváte do středu Slunce. Během této doby stojíte bosí na zemi. První den začínáte od maximálně 10 sekund. Každý následující den hledíte o 10 sekund déle. Pokud hledíte do Slunce každý den, dosáhnete 5 minut po prvním měsíci, 44 minut v průběhu 9 měsíců. To je povolené maximum, to znamená, tuto doba nepřekračujte.

Druhou významnou činností u této metody je chůze naboso po zemi po dobu alespoň 45 minut denně, každý den, i když nehledíte do Slunce. Při chůzi se do Slunce nedívejte.

Když budete hledět do Slunce každý den, budete potřebovat k dokončení celého procesu asi 9 měsíců. Poté již není třeba hledět do Slunce každý den. Dokonce to ani není vhodné. Můžete to udělat čas od času k udržení dostatečně vysoké úrovně energie. Jak dlouho a jak často, to je věc individuální a záleží mj. na jednotlivci, klimatu a stylu života. Chůze naboso se však stále doporučuje každý den.

Pokud bydlíte v místě, kde východ a západ slunce nejsou vidět každý den, celý proces může trvat déle. Pokud jste několik dní vynechali hledění do Slunce, neprodlužujte dobu dívání se při příštím cvičení. Jestliže jste měli dlouhou přestávku (například několik týdnů), zkraťte dobu příštího dívání se.

Je velmi důležité (z důvodu ochrany očí), aby hledění do Slunce skončilo nejpozději do jedné hodiny od východu, nebo abyste se začali dívat ne dříve než hodinu před jeho západem. To také znamená, že do Slunce není vhodné hledět během dne, obzvláště ne v poledne.

Doufám, že následující varování bude jasné. Dívání se do Slunce "násilím" (čili déle, než mohou oči bezpečně přijmout) může nevratně poškodit sítnici! Příliš dlouhé hledění, bez předchozího postupného prodlužování, může způsobit bodové vypálení této citlivé části oka. Vypálená místa mají za následek, že člověk, pokud vůbec vidí, tak vidí obraz děravý nebo se skvrnami. Takovéto poškození sítnice je oficiálně považováno za nevyléčitelné.

Další osoba, která hlásá blahodárný vliv hledění do Slunce, je jogín Sunyogi Umasankar, který "objevil metodu absorbování energie přímo ze Slunce, odstraňující potřebu jíst, pít a spát". Díky těmto schopnostem prošel Umasankar-ji 62 000 km přes Indii, bez peněz, učíce lidi svou metodu.

Podle jeho učení, první dívání se do Slunce začíná v okamžiku východu nebo západu. Na počátku krátce, poté je možné čas hledění postupně prodlužovat. Pokud hledění bezprostředně do Slunce oslňuje, je možné se dívat trochu stranou. Je velmi důležité praktikovat to pravidelně.

Mimochodem, zde je informace o jedné z největších chyb, kterou lidé dělají - používají sluneční brýle. Jsou situace, kdy chránit oči tmavými brýlemi je velmi žádoucí, z důvodu značného oslnění očí světlem, např. při elektrickém svařování, přebývání na sněhu v horách nebo na pláži s jasným pískem během slunného dne, nebo při dlouhé jízdě autem proti slunci (pokud jste dříve necvičili hledění do Slunce).

Používání slunečních brýlí při slunečných dnech obvykle zvyšuje deficit životní energie dané osoby. Sluneční paprsky vyzařované zejména do očí jsou nezbytnou součástí přírodních procesů potřebných pro řádné fungování psychiky a těla člověka (hlavně jde o funkci kůže, epifýzy a hypofýzy). U mnoha nemocných lidí samo odložení slunečních brýlí a vystavení kůže slunečnímu záření způsobuje uzdravení z chronických chorob.

Je třeba připomenout, že Slunce je otcem veškerého života na planetách sluneční soustavy. Jak se cítí a vyvíjí dítě, kterému je kontakt s otcem omezen?