Ve skutečnosti nelze ani mluvit o metodě, protože jde o událost, která se člověku stane. Přesnější termín by byl: náhlý vznik nejedení. Nicméně, protože je známo, za jakých okolností se tato událost nejedení objeví, je možné postupovat způsobem, který takovouto změnu vyvolá. V tomto případě se tedy metoda týká okolností vzniku nejedení.
Nejčastěji se to stane tak, že jednoho dne začne tělo dané osoby náhle odmítat stravu (často k údivu dotyčného). Odmítnutí může být tak silné, že člověk cítí nevysvětlitelný odpor k jídlu, cítí nevolnost při pohledu na ně a snědení čehokoli končí zvracením.
Náhle, jakoby vynuceno samým tělem, nastává odmítnutí jedení u osob s tzv. duchovním způsobem života. Tělo osoby je tak hluboce ponořeno do modlitby, kontemplace, Božího uctívání, že úplně zapomnělo, že "je třeba jíst."
Při studiu životopisů svatých, bez ohledu na náboženství, je možné najít příběhy popisující období bez jídla, která se oněm osobám přihodila nečekaně a náhle. Některé z nich nevložily nic do úst několik týdnů nebo měsíců, jiné několik let a byli též tací, kteří nepřijímali stravu do konce svého života.
V současné době relativně rychlého šíření spirituality (vědomého duchovního rozvoje) mezi obyvateli Země je náhlé odmítání potravy (může se zdát, že pouze) tělem stále častější mezi lidmi žijícími mimo kláštery, poustevny, svatyně. Mezi tzv. normálními, obyčejnými (kteří nejsou považováni za svaté) lidmi se tato událost stává mnohem častěji u osob intenzivně angažovaných v tvůrčí práci. Může to být například činnost v oblasti umění. Malíř nebo sochař může být tak hluboce ponořen do vytváření svého díla, že zapomene na svět. Během dne a noci tvoří a myslí jenom na to. Všechna jeho duševní energie je směřována k dílu, na kterém pracuje. Hudebník a vynálezce pracující na realizaci svého nápadu se může chovat stejným způsobem. Ti lidé nejen že nic nejí, ale též týdny skoro nespí a překypují energií.
Vzpomínáte si na nejvznešenější okamžiky lásky ve svém životě? Vzpomínáte si, že v té době jste nejen úplně zapomněli jíst, ale ani necítili žádný hlad? To proto, že láska vás živila. Skutečně, když člověk žije láskou, pak se Láska projevuje skrze jeho mysl a tělo. Láska vytváří Život. Když člověk Lásce dovolí, aby se dostatečně projevila skrze jeho mysl, pak nic jiného ke svému životu nepotřebuje.
V některých případech náhlého odmítnutí jídla se nevyskytují žádné nepříjemné (výše popsané) příznaky, připomínající odmítnutí potravy tělem. Místo toho člověk nijak netouží cokoliv jíst a ani nemá hlad, protože má naprostý nedostatek chuti k jídlu. Takový stav přetrvává týdny, měsíce nebo dokonce léta.
Z výše uvedeného plyne závěr, že čím více se soustředíte na svou duchovní stránku, tím větší je šance odpoutat se od hmoty (jídla). Čím více se ponoříte do duchovní praxe, tím snazší pro vás bude vzdát se jídla. Je však lépe nenutit se k tomu.
V každém takovém případě náhlého odmítnutí jídla se po nějaké době (týdny, měsíce, roky) může stát, že tak jak náhle člověk přestal jíst, stejně náhle začne pociťovat hlad a začne znovu "normálně" jíst.
Náhlou metodu lze snadno odlišit od anorexie, jejíž příčina spočívá v psychice nemocného. Jedním z viditelných příznaků anorexie je vyhublost těla. Když se náhlé odmítnutí potravy dostaví přirozeně, tělo nadále funguje dobře a nehubne, pokud nemělo nadbytečné tukové zásoby.