SVOBODA <<< OBSAH >>> EKOLOGIE

EKONOMIE

Zamyslete se, kolik času, peněz a energie věnuje průměrný člověk následujícím aktivitám souvisejícím s jídlem:

1. Nejprve pracuje jako otrok, aby získal peníze.
2. Kolik za ty "těžce vydělané peníze" stráví hodin měsíčně na nákupech potravin?
3. Dále připravuje jídlo, krájí, loupá, vaří, smaží atd.
4. Pak to jí, s chutí, nebo bez chuti, neboť je přesvědčen, že člověk přeci musí jíst, aby žil, jinak to není možné.
5. Po jídle opláchne nádobí, uklidí a přemýšlí, co připravit na další jídlo.
6. S plným žaludkem se nechce nic dělat, protože tělo má méně energie, protože je jí potřeba na trávení. To nepříznivě ovlivňuje náladu. Preferovanou volbou je pak sedět před televizí, číst nebo spát (siesta).
7. Několikrát denně se tělo domáhá, aby vyloučilo vše, co bylo snědeno a vypito, protože jinak by se otrávilo k smrti. Tolik práce, tolik času, tolik peněz pro to, aby se to všechno vyhodilo.
8. Když tělo neustojí přetěžování potravinami a nahromaděnými jedy, lidé utratí peníze a čas za lékaře a léky, místo aby se léčili půstem.

Kolikrát za den, týden, rok a za celý svůj život se stále opakuje to samé? Kolik to stojí času a peněz? Člověk by se divil, kdyby to všechno spočítal.

Pokud jde o všechny tyto věci, inediaté ušetří spoustu peněz, času a energie. Je velký rozdíl žít bez jídla a jíst "normálně". Je docela zajímavé mít zkušenost obou těchto životních stylů a porovnat rozdíly.

Pro některé lidi je důležité, že inediaté obvykle potřebují méně spánku, tudíž mohou ušetřit čas. V závislosti na konkrétní osobě, ušetřený čas na spaní je nejméně jedna až šest hodin za noc. Nicméně jsou inediaté, kteří téměř nikdy nespí nebo jiní, kteří spí deset hodin každou noc.

Vedle výše uvedených činitelů, spočítali jste si již, kolik peněz mohou inediaté ušetřit, pokud nebudou kupovat kuchyňské vybavení a čisticí prostředky, plus kolik může být ušetřeno za vodu a energii? Podívejme se na můj příklad z roku 2002, kdy jsem byl nejedlík a pokud shrnu všechny výše uvedené faktory, ušetřil jsem měsíčně 800 zlotých (průměrný plat v té době byl kolem 2000 zlotých).

Někteří lidé kupují kuchařky, knihy a časopisy o stravování (aby se stali více závislými na jídle?) nebo o léčení a hubnutí. Výdaje tohoto druhu jsou pro inediaty historií.

Když mluvíme o těchto úsporách peněz, času a energie, je snadné si všimnout, kolik lidí se stalo závislými na jídle a na potravinářském a farmaceutickém průmyslu. Kolik lidí je tím zotročeno. Kolik lidí si stěžuje na tuto situaci a věří, že to tak musí být a nedá se žít jinak. Kdo ví to, že svoboda spočívá v jeho mysli? Že kdykoli se může rozhodnout změnit svůj životní styl a jeho okolnosti?