Na diskuzi  

Zobrazeno 5322x

Henri Monfort - breathariánský šaman

Pojďte s námi cestovat do nádherného města Nantes v jihozápadní Francii, kde se setkáme s breathariánem, šamanem a spisovatelem Henrim Monfortem. Henri žije nezávisle na jídle více než sedm let a nemá více v úmyslu někdy znovu jíst fyzické potraviny.

"Shledal jsem, že pocity, které mám, jsou jako když jsem byl vyživován jako dítě, mimino, které je v bříšku své matky. A navíc k tomu všemu, tato energie života je také energií lásky. Už se více necítíte odříznutí od vesmíru, protože jste krmeni touto vesmírnou láskou. Takže tam nastane dimenze jednoty. Dostaneme se ven z dualismu potěšení a utrpení."

Henri Monfort horlivě pomáhá druhým aktivovat jejich skryté schopnosti a rozšířit jejich lásku díky soucitné stravě, která nepoškozuje žádné cítící bytosti, rostliny a zvířata.

"Narodil jsem se na konci Bretaně, kde Země hraničí s mořem, takže jsem byl velmi brzy v kontaktu se všemi prvky: země, moře, vzduch atd. Od mala jsem byl šamanem, narodil jsem se tak. Je to vlastnost, se kterou se člověk narodí a já měl štěstí, že jsem měl dědečka, který byl také velmi citlivý, mohli bychom říci, na duchy v přírodě. Tak jsem se v tom díky dědečkovi koupal."

Pro někoho tak mladého s takovými neobvyklými šamanskými schopnostmi, bylo pro Henriho obtížné najít někoho kromě svého dědy, s kým by si mohl rozumět.

"Jako všichni šamani jsem se narodil do rodiny, která je spíš opakem toho, co jsem já. V prvních letech mého života to nebylo jednoduché, protože jsem měl duchovní zážitky a takové věci... ale nemohl jsem se moc svěřit svým rodičům, bratrům, sestrám atd., což vytvořilo propast."

V 18 letech se Henri rozhodl jít na cestu poznání sebe sama. To, co se potom naučil a zažil, se stalo později základem pro životní styl nezávislý na jídle, ke kterému došel a který si osvojil.

"O nenásilí jsem se začal silně zajímat ve škole Ghándího a zejména díky Lanzovi Del Vasto, který vytvořil Společenství archy a který šel navštívit Ghándího a obdržel od Ghándího jméno Shantidas. Tohle jméno jsem dal svému malému chlapci, který je tady na té fotce. On byl tedy velmi důležitý, protože to byl někdo, kdo se hodně postil a čistil se. Jeho život byl poměrně přísný, mohli bychom říci téměř klášterní, protože byl někdy spíše asketický ve svém přístupu, ale zároveň velmi lidský, velmi uctivý k lidem. Potom jsem nastoupil na více duchovní cestu. Málem jsem vstoupil do kláštera Benediktů. Klášterní cesta mě opravdu moc přitahovala - meditace, modlitba. Ve skutečnosti jsem myslel, že by mi náboženství mohlo přinést duchovní realizaci. Poté jsem se setkal s transcendentální meditací. Byl jsem jednou ženou zasvěcen do transcendentální meditace, se skupinou přátel z armády; a ta žena se nakonec stala mou ženou. To bylo v počátku hnutí transcendentální meditace, a byla to technika, která mi přinesla hodně na úrovni meditace."

Se zasvěcením do transcendentální meditace Henri přešel na vegetariánskou stravu a soucitnější životní styl, který je v souladu s konceptem "ahimsa" neboli nenásilí.

"Od doby, kdy jsem začal s transcendentální meditací, jsem vegetarián, to znamená, že mi bylo - kolik mi bylo? - asi 25... když jsem začal. Byla to pro mě také otázka filozofie mého života… protože jsem vyrůstal v Bretani. Lidé jedí enormní množství masa, jedí hodně vařeného masa. Proto jsem měl problém s velmi slabými játry, byl jsem vždycky nemocný a dokonce i když jsem sám neměl rád maso, žil jsem v rodině, kde moji rodiče byli neznalí potravin a my jsme museli jíst maso. Kromě toho jsem viděl, co jsme udělali Zemi, přírodnímu prostředí v Bretani... co se týče intenzivního velkochovu prasat a krav. Znečistili jsme vodu, znečistili jsme... nyní vidíme zelené řasy, které se rozvíjejí s neuvěřitelnou rychlostí... dusičnany atd. V Bretani jsme měli tu nejlepší vodu ve Francii. Ano, vzpomínám si. Nejkrásnější, nejbohatší, nejčistší a teď... je zcela znečištěná. Pro šamany je to zcela nepřijatelné, že jsme znečistili nebo zničili Zemi. Pro nás je to skoro jako zločin - je to opravdu jako zločin."

"Takže... mohl bych říci, že jsem byl vegetariánem automaticky hned, jak to jen bylo možné; a pak jsem se náhodou setkal se svou první ženou, která byla také vegetariánka. Takže svým způsobem to přišlo samo od sebe. A také je pravda, že v meditačních kruzích je člověk často s lidmi, kteří jsou většinou vegetariáni."

Poté, co se oženil a měl děti, Henri brzy zapomněl na svou původní touhu věnovat se duchovnímu praktikování. Po 18 let vedl obyčejný život a pracoval v bance v Nantes. Po 18 letech měl Henri nadváhu 120 kilogramů jako důsledek své závislosti na jídle v součinnosti s množstvím stresu v práci. Děti mu už vyrostly a Henri se rozhodl zhubnout a znovu zaměřit svůj život na duchovno. Jak říká přísloví: "Když je student připraven, učitel se objeví." Když byl Henri připraven změnit svůj život, jeho "učitel" se objevil a vedl ho na cestě k výživě z prány, kdy se člověk zcela spoléhá na udržení fyzického těla z vesmírné energie lásky.

"Jakmile děti dospěly, ukončily svá studia, cítil jsem, že opravdu má cesta vedla k úplné změně směru, k návratu k podstatě, jinými slovy, k duchovní cestě. Nakonec jsem šel za člověkem, který se potom v mém druhém manželství stal mým švagrem. Řekl mi: 'Poslouchej, našel jsem knihu, tam. Jak se dělají půsty, to tě jistě bude zajímat.' Byla to kniha od Jasmuheen, s názvem 'Žití ze Světla.' Přečetl jsem tu knihu během jedné noci a jednoho dne a rozhodl se přejít na výživu z prány. Ale řekl jsem svému tělu: 'Myslím, že skutečnost, že jsem se předtím postil, mě samozřejmě připravila.' Ale tato kniha pro mě byla stejně jako zjevení."

Aby osvětlil filosofii šamanů, vysvětlil Henry pojem jednoty v šamanismu.

"Šamanismus není filosofie, ani náboženství. Šamani existují od počátku lidstva. Lidé, kteří malovali kresby v jeskyních Lascaux, byli vždy šamani. Existovali jsme před náboženstvími a filosofiemi, a oni přijaly spoustu věcí ze šamanismu. Existují šamani po celém světě, na všech kontinentech, dalo by se říci, každý se svou vlastní tradicí, ale současně jsme všichni provázaní jednou věcí, kterou máme společnou: vše, co existuje, je pro nás svaté. Nejen lidské bytosti, ale také zvířata, rostliny, kameny, voda, země, vzduch, oheň, planety, slunce, měsíc, atd. Pro nás je vše cestou, která nás vede k dosažení toho, co se nazývá Velký duch, Velké Vše, a toho, být schopen komunikovat s tou základní jednotou. Pro představu bychom mohli říci, že ve skutečnosti šamani tvoří jakýsi druh vnějšího kruhu v této jednotě mezi námi. Obecně platí, že žádný šaman neřekne, že je lepší, než jiný. Zcela respektujeme tradice, dokonce i když nejsou naše vlastní."

V důsledku svého šamanského dědictví byl už od dětství Henry sladěn s přírodou a světem kolem sebe.

"Když jsi šaman, narodíš se se zvláštními schopnostmi, jsou to schopnosti vidět věci, které jiní nevidí, slyšet věci, které jiní neslyší. A tak, když jsem byl malý, viděl jsem pránu v atmosféře - ty malé bílé částice, které se velmi, velmi rychle pohybují. Používáme energii prány také k léčení, nazýváme ji magnetismem. Jedná se o schopnost umožnit práně, aby protékala skrz člověka, abychom léčili lidi - léčili lidi, léčili zvířata, léčili rostliny, léčili Zemi atd. Ale nikdy mě nenapadlo, že bychom ji mohli použít k tomu, abychom se jí přímo živili. Tak to byl pro mě opravdu objev. A tak jsem začal, aniž bych se skutečně rozhodl takto žít. Ale pro mě to ve skutečnosti bylo každodenní rozhodnutí. Každý den jsem si řekl: 'Pokud to funguje, budu pokračovat.' Nemám žádný důvod se vrátit do stavu, který je méně příjemný, než ten, ve kterém jsem nyní."

Henry náhodou objevil životní styl nezávislý na jídle, když mu byla dána kniha od Jasmuheen 'Život ze Světla'. Henry dočetl knihu během jedné noci a následujícího dne se rozhodl začít nový způsob života, který jak cítil, mu dal přístup do celého vesmíru.

"A od té chvíle, když žijeme v této blaženosti 24 hodin denně, je tam pocit vědomí, které přichází do života, vědomí jednoty. Jinými slovy žiji tím, že jsem jedno se vším, co existuje. A z toho důvodu se můžeme nasytit vším, co existuje. Vše, co existuje, mě živí. V tuto chvíli vyživujete vy mě. Já vyživuji vás a vy vyživujete také sebe. Vyživujete také mě. Podlaha mě vyživuje. Světlo mě vyživuje. Pocity kolem mne mě vyživují. Vše, všechno mě vyživuje, nepotřebuji dělat vůbec nic. A to je to, co je mimořádné."

Pomocí knihy od Jasmuheen, která ho provázela, prošel Henry 21 denním procesem. Jaká byla pro něj cesta k stavu nezávislosti na jídle?

"Sedm let a dva měsíce jsem experimentoval s výživou z prány. 'Výživa z Prány' znamená, živit se z prány. Co je to prána? To je to, co nazýváme energií života... Člověk může také přestat pít, pokud chce. Člověk se může jednoduše krmit jen z prány."

Ačkoli se Henry přes noc rozhodl žít nezávisle na jídle, měl již dva roky zkušenosti s půsty, které mu tento proces usnadnily.

"Člověk se nemůže začít vyživovat z prány přes noc. Je nezbytné, aby proběhla příprava. Příprava může být dlouhá, protože je potřeba správné rovnováhy mezi čtyřmi úrovněmi bytí - mentální fyzickou, citovou a duchovní."

Kromě toho, je nezbytné důkladné pochopení mezi půstem a žitím z prány před jakoukoli snahou žít život nezávislý na jídle.

"První věc, kterou bychom měli udělat, je opravdu udělat velké rozlišení mezi půstem a pránickou výživou. Pro mě ve slově 'pránická výživa' je 'jídlo'. Nemyslím, že člověk může žít bez toho, že se nakrmí. To musí být také jasné. Člověk se vyživuje jiným způsobem. Stejný způsob, jako když jíte maso, pak se rozhodnete být vegetariánem. Pak jste vegetarián, můžete se stát veganem, což znamená jíst jen jídlo rostlinného původu. Můžete také přejít na syrovou stravu nebo na instinktivní stravu. V určité chvíli se můžete také rozhodnout začít s pránickou výživou. Možná, že jsou tyto kroky dobré, proč ne, ale nejsou povinné. Člověk si může vylepšit jídlo bez adaptování, výběrem určitého druhu stravy. Takže, jaký je rozdíl mezi půstem a pránickou výživou? Nuže, půst má časový limit. To nemůže trvat věčně. U půstu začnete určitého data a skončíte určitého data. Maximální délka pro půst je čtyři měsíce. Musíte vidět lidi na konci čtvrtého měsíce. To se stalo lidem jako Ghándí nebo lidem, kteří dělali velmi, velmi dlouhé hladovky. Skončili ležící na zemi, na infuzích - nezůstala jim žádná energie. A pokud pokračujete a snížíte svou váhu k bodu, kde je váhový limit a nemůžete se vrátit zpět, což znamená, že vaše váha bude i nadále klesat, dokonce i když začnete opět jíst, budete takto pokračovat až k smrti. Lidé, kteří jsou například anorektici, prochází tímto sebedestrukčním procesem. Půst je, pokud má člověk zásoby, ale když tam nic není, člověk zemře. Je to zcela dualistický náhled, což znamená: 'To jsem já a tam je vesmír. Použiji své reservy a odříznu se od vesmíru.' S pránickou výživou budeme získávat energii z vesmíru. Takže to je jednotná vize. Spojil jsem se s vesmírem a vesmír mě bude přímo vyživovat. Je to velmi, velmi důležité. Protože později uvidíte, že to je to, co určuje úhel přístupu k provádění pránické výživy."

Zdá se, že půst je klíčovým krokem v procesu, jak se stát breathariánem. Podle Henryho je účinnost půstu velmi důležitá na buněčné úrovni.

"Takže lidé, kteří se rozhodnou k pránické výživě, použijí půst, využijeme ho, abychom se pročistili. Budeme se postit, ale ne moc dlouho. Jeden den, dva dny, tři dny, týden - ne měsíce. Po čase díky půstu nastane zušlechtění těla, pročištění těla, které nazýváme detoxikace. Takže nyní, pokud se zajímáte o tento proces, vybízím vás čas od času k půstu. Protože při půstu je velmi zajímavé vidět, jak bude vaše bytost reagovat, když nemá více jídlo. Takže se nezbytně na fyzické úrovni půstem poodhalí, abych tak řekl, buněčné vzpomínky. Co jsou to buněčné vzpomínky? Buněčné vzpomínky jsou všechny nemoci, které jste měli, všechen stres, který jste nashromáždili v průběhu svého života, dokonce, i když jste byli uzdraveni, i když jste byli vyléčeni, zanechají stopu ve vašich buňkách. Tyto malé stopy jsou trhliny, které umožňují, aby nemoc vznikla, rozšířila se a znovu se objevila. Takže půstem a pránickou výživou vymažeme tyto vzpomínky. To se stane během prvního týdne tohoto procesu."

Henry vysvětlil, že pokud chcete mít úspěšnou zkušenost s přechodem k nezávislosti na jídle, musí být dodrženy konkrétní kroky.

"Na fyzické úrovni musíme být zdraví. Měli bychom být připraveni pomocí stravy, půstu, detoxikace a čištění těla. Musíme si uvědomit, že když jíme čtyřikrát nebo třikrát denně, tak nikdy neprojdeme detoxikační fází. Shromažďujeme toxiny v těle - v tucích, v kloubech - a to je to, co je příčinou onemocnění. Takže půst je nezbytný a dobré detoxikace můžeme dosáhnout po třech měsících půstu. Takže když to čas od času uděláme, naše tělo bude vyčištěno. A na citové úrovni musíme dostat ven nutkavý vztah, který máme k jídlu, a také emocionální náhradu, kterou v něm nacházíme. Je důležitá kontrola těchto úrovní před započetím žití z prány."

Co přesně je prána? Během přednášky s názvem "Pránická potrava - jiná cesta k duchovnosti", Henri vysvětluje její různé formy.

"Dokud jsem byl ještě malý, viděl jsem tyto malé částečky světla. Když jste na velmi čistém místě, může to být v lese nebo na horách, vidíte tyto částice v plné rychlosti. Nuže, to je prána. Proto říkáme, že dýcháme, protože prána je ze vzduchu. Takže ve skutečnosti musíme říci, že existují odlišné úrovně prány. Ve vzduchu se to nazývá 'prána'. Na úrovni kapaliny se to nazývá 'soma'. Pokud si dám sem ruce a hlavu zakloním dozadu, změní se mi sliny na kapalinu s názvem 'soma', která klesá do mého zažívacího ústrojí."

"Je to kapalina, která je sladká jako med a která přinese světlo do orgánů. Mohli bychom říci, že to je zušlechtění slin. A pak na úrovni pevné látky se to nazývá 'vibhuti'. Slyšeli jste někdy slovo 'vibhuti'? Existuje mnoho duchovních Mistrů včetně Sathya Sai Baby, který vytvoří pevnou pránu - vibhuti - z ničeho. Vytahují ji pomocí pokusu prostřednictvím svých rukou, vychází takto. Je to jako popel, a je to, jak by mohl člověk říci, prána v pevném skupenství. Pak mají také schopnost vytvářet předměty, vytvořit šperky a podobné věci. Takže prána není jen ve vzduchu, ona existuje na všech úrovních stvoření. To je také velmi důležité pochopit, protože to pomůže pochopit, jak dosáhneme toho, že se sami vyživujeme."

Podle Henriho, prvním krokem stát se nezávislým na jídle je příprava, která může trvat až jeden rok, záleží na jednotlivci. Poradil, že před zahájením procesu žití z prány, nebo kosmické energie, musí být splněna určitá kritéria.

"Prvním kriteriem je, že si na začátku určíme váhu. Určíme váhu, která se nám jeví pro naše tělo nejvhodnější a neměli bychom jít pod ni. Naproti tomu, během půstu budeme nadále hubnout. Co je rovněž důležité, je hledisko, že budeme rozhodovat o buňkách, určíme na buněčné úrovni, že my vytváříme potravu, že se sami v hojnosti dostatečně nakrmíme. Druhé kriterium je, že budeme mít neomezenou energii, že jsme zapojeni, jak bychom mohli říct, na univerzální energii. Není žádná další únava, není žádné další vyčerpání a slzy. Takže čím více budeme aktivní, tím více energie budeme mít. A třetí kritérium je, že zmenšíme čas, kdy spíme, na polovinu. Jestliže jsme spali osm hodin, nebudeme spát více než čtyři hodiny. V současné době spávám dvě hodiny. Ale když spíme dvě hodiny, vzbudíme se jako bychom spali 7 nebo 8 hodin. Takže nám zbude spoustu času na dělání různých věcí."

Jakmile je příprava hotova, proces k začátku přechodu na breathariánství trvá přibližně 21 dnů. Prvním krokem v procesu přechodu je půst, který je nezbytný na vyčištění fyzického těla na buněčné úrovni. Půst by měl trvat nanejvýš asi jeden týden. V důsledku týdenního půstu tělo začne prodělávat detoxikaci. Po vyčištění začne tělo vymazávat buněčné vzpomínky.

"Buněčné vzpomínky obsahují všechny nemoci, které jste kdy měli, všechen stres, který jste nashromáždili v průběhu svého života, dokonce, i když jste byli uzdraveni, i když jste byli vyléčeni, zanechají stopu ve vašich buňkách. Budeme odstraňovat tyto buněčné vzpomínky, víte, trochu jako bychom vyhlazovali disk. Pokud je laserový disk poškrábaný, bude se vždy vracet ke stejné věci. Takže pokud vyhladíte tyto trhlinky, můžete žít ve stavu, ve kterém se již nebudete více zabývat stejnými věcmi. Buněčná paměť jde dokonce hlouběji. Existuje něco, co nazýváme 'rodinná paměť', což znamená, že existují lidé, kteří ve stejném věku zopakují nemoci, které měli jejich rodiče nebo prarodiče. Tak tohle odstraníme také. A pak ještě dokonce hlubší vzpomínky, které jsou pamětí spojené s lidstvem a ty jsou umístěny tady ve vašem mozku. A tam jsou vzpomínky, které pocházejí z doby, kdy lidé byli hladoví. Jedná se o historické paměti z dob sucha a nedostatku potravin a tyto paměti jsou aktivovány, protože nyní existují lidé, kteří umírají hlady. Takže, půst nám s ohledem na to, co se děje, dovolí fyzicky se posunout."

Jaké věci bychom měli očekávat na mentální úrovni během tohoto týdne půstu?

"Na jedné straně budete konfrontování s faktem, že už více nebude jídlo, co se stane potom? Půjde o strach? Budou tam úzkosti? 'Objeví se nutkání? Budu mít absolutní potřebu hledat obchod, abych našel jídlo?' Takže, co se stane? Na mentální úrovni je nezbytné jít nad rámec těchto obav a omezení."

Dalším požadavkem, který musíme splnit, abychom byli úspěšní v přechodu k nezávislosti na jídle, je mít neochvějné přesvědčení, že pro lidské bytosti existuje možnost přežít bez potřeby fyzického jídla. Opět platí, že v tomto stádiu nám může proces půstu také pomoci ke spojení na duchovní úrovni. Během prvního týdne půstu a detoxikace bude tělo zakoušet jiné změny, které jsou konkrétnější na fyzické úrovni.

"Ten týden to není opravdu moc příjemné, zvláště první tři dny. Budete mít bílý jazyk, budete mít dech jako od psa - je to hrozné. Ale dobře, je nutné projít očistou těla."

Jakmile tělo v prvním týdnu projde detoxikací, je zapotřebí hlubší očista a to se stane na buněčné úrovni. Tento proces vyhlazení buněčných vzpomínek se vyskytuje ve druhém týdnu přechodového procesu. Jakmile se tělo úplně vyčistilo, vstupuje do další etapy procesu nezávislosti na jídle.

"Ve třetím týdnu se budeme zabývat pránickou výživou. Jinými slovy, začneme způsob života na jiné úrovni. Takže jak to funguje? Dobrá, na začátku si to zvizualizujeme. V čase jídla je vaše tělo zvyklé začít určité činnosti, právě teď máte hlad. Jinými slovy tomu říkáme neurovegetativní systém v činnosti, což znamená, že váš žaludek začíná kručet. Máte pocit prázdnoty a máte hlad. Nyní existují lidé, kteří to dokonce ještě necítí, protože jedí tak moc, že to nikdy nepocítili. Ale pokud jste hladověli, víte, co to je. Je to druh pocitů z prázdného žaludku a závratě, který nám způsobuje, že chceme jíst vše najednou. Takže neurovegetativní systém ví, co to je. Takže v tuto chvíli jsme v čase jídla a budeme si vědomě vizualizovat na začátku světlo, které jde dolů do hloubky našich buněk, do všech našich buněk. Jakmile jsme to dělali tři, čtyři dny, obyčejně smysl pro vnímání začne pronikat, rozšiřovat se a stává se více a více čistějším. Dám vám několik příkladů toho, co se míní čištěním smyslů. Když jsem dělal svůj proces, bylo to v listopadu. Šel jsem během prvního týdne ven a vstoupil do tramvaje. Byl jsem na jednom konci tramvaje a na druhém konci tramvaje nasedla dívka se sendvičem. Mohli jste vidět délku tramvaje. Dobrá, byl jsem schopen vědět všechno, co měla ve svém sendviči. Ne jen to, co bylo uvnitř, ale cítil jsem vůni a chuť (protože vůně a pach je propojená). Cítíte-li vůni, cítíte chuť. Tak jsem vnímal vůni a chuť toho, co jedla. Když jsem byl v poslední době v Paříži, byl Den matek, a byly tam děti, které udělaly pro svou matku obrovský dort s krémem, jahodami a tím vším. Ve stručnosti, jedli si svůj dort a já jsem cítil chuť toho, co jedli - šlehačku, chuť jahod, atd. To znamená, že se ve skutečnosti krmíme sami jiným způsobem. Pokud jste viděli mimořádný západ slunce v nádherné krajině, jste tam, cítíte se dobře, díváte se na to a jste nakrmeni. V tu dobu nemáte hlad. To je pránická výživa, to znamená, že se můžete sami vyživovat jiným způsobem a vaše smysly budou vnímat nejjemnější energii života."

Ve třetím týdnu se nastartuje pránická výživa. Během tohoto stádia si tělo dolaďuje smyslová vnímání a postupně je vrací do jejich původního čistého stavu, kde jsou plně vybavena a schopna k zachování života a přizpůsobení na všechny druhy prostředí.

"Když medituji v lese a dám ruce na zem, slyším semena růst, slyším chodit hmyz, slyším zvuk listů, které se otevírají. Když jdu ven - to se stalo v prvním roce, když jsem v lednu přijel, bylo mínus deset stupňů - šel jsem ven a byla tam duálnost mezi teplým a chladným, což nebylo snadné vydržet. Ze začátku to bylo velmi těžké, a tak jsem jednoho dne řekl: 'Dobrá, to je duálnost.' Normálně by na mě chlad neměl mít vliv, tak jsem venku přešlapoval, bylo mínus deset, a pak najednou jakoby se z chladu stalo pohlazení - už jsem více chlad necítil. První rok jsem cítil pocit chladu. Druhý rok, když se teplota dostala pod nulu, se moje tělesná hmotnost zvýšila o tři kila během noci. A když jsem jel do Itálie navštívit svou ženu a syna, bylo 40 stupňů, shodil jsem během noci tři kila. Takže na začátku jsem si říkal, že to je vodou, že mám pít. Ale pak jsem před pouhými dvěma lety pochopil, že to musí být zadržováním vody. Co se stalo bylo, že ve skutečnosti se tělo stahuje nebo uvolňuje. Takže hmotnost se zvyšuje, tělo se stává hustější, nebo naopak, tělo se uvolní. Není to vůbec o vodě. Je to úžasné! Tělo má schopnost se všemu přizpůsobit. Takže se můžeme sami vyživovat pomocí smyslů, které naberou rozměr, který si ani nedovedeme představit."

Jakmile tělo znovu získá svou nezávislost od fyzického jídla, žití z prány se stane přirozeným a spontánním.

"Nyní, když jsme se dostali do tohoto stavu, smysly vnímání budou mít neuvěřitelné schopnosti. A co se stane po chvíli? Dobrá, budete žít ve své auře. Co je to vaše aura? Je to vaše energetické pole, energetické pole, které je všude kolem vás. Takže v první řadě, aura nabere neuvěřitelné rozměry. Můžete ji posunout, jak daleko chcete, na velikost místnosti, na velikost domu, na velikost místa atd. A pak po chvíli, se budete soustředit na pránu v této auře. A prána bude tak hustá, že se jí budete krmit z každého jednotlivého póru vaší kůže 24 hodin denně. A pak už nebudete muset dělat nic jiného. Jste neustále krmeni. Když jste přišli do této fáze, můžete si opravdu říci, že se vyživujete z prány, protože nepotřebujete nic víc. Nemusíte se ničeho dalšího obávat. Buňky si z prány vezmou a dostanou vše, co potřebují."

Podle Henriho, jakmile jednou dosáhneme stavu nezávislosti na jídle, vyživujeme se pouze z kosmické energie, naše vědomí a smyslové vnímání se rozšíří za hranice rozpolcenosti 'já' a 'jiní'.

"Pokud děláme pránickou výživu, dosáhneme úroveň, které říkáme blaženost. Termín prána pochází z hinduistické tradice, Číňané ji nazývají čchi, Qigong, Tai-chi Chuan a Polynésané ji říkají Mana. Je známa od pradávna ve všech tradicích. Blaženost nemá opačnou část - neexistuje opak blaženosti - což znamená, že budeme po celou dobu plní (sytí). Není žádný okamžik, kdy bychom se cítili prázdní. A pocit plnosti a plnosti lásky nám přinese pocit, že už více nejsme sami - samota zmizí. Jestliže je celý vesmír obrovské puzzle, cítíme se jako kousek, který má zakulacené rohy a který jednoduše zapadne na místo. Nic víc, nic míň, jen ve správnou chvíli, ve správný čas, na svém místě. Takže proto přijde do života pocit naplnění a blaženosti, který nám více nezpůsobí pocit smutku a který nás nikdy neopustí."

Mimo duchovního spojení s vesmírnou energií má nezávislost na jídle četné fyzické výhody.

"Už více nejste nemocní. To je to! Už nikdy nepoznáme nemoc. Už více neznáme stárnutí. Nepoznáme únavu, nepoznáme vyčerpání, můžeme mluvit celé hodiny. Můžeme hodiny cokoli dělat, můžeme dělat mnoho, mnoho věcí. Cítíte se silnější, odolnější... Cítím se mladý. Cítím se mladý. Cítím se omlazený a mám vnější znaky omlazení. Mé vlasy mi opět rostou, moje kůže se zlepšuje, moje oči, můj zrak, nosíval jsem brýle, ale nyní už skoro brýle nenosím. Moje kůže, protože má játra byla velmi nezdravá, měl jsem velmi suchou kůži. Měl jsem, jak tomu říkají, 'hadí kůži'. Hadí kůže je trochu jako šupiny, jako trudovitost, pořád jako vyrážky, něco takového. To je signál, že játra nefungují dobře. Úplně se to ztratilo. A na jiné úrovni jsem také velmi ohebný. Protože mi také v minulosti začínala opravdu blokující artritida, měl jsem ji po dědečkovi. Bylo to genetické - mohli bychom říci, že to byly rodinné geny. Když mi bylo 35, měl jsem písařskou křeč, jinými slovy, velmi zneschopňující revmatismus. Jak nemůžete nic uchopit, nemáte sílu, takže upustíte věci a to je velmi, velmi zneschopňující. Takže to začalo, když mi bylo 35. A teď už více tento problém nemám. Měl jsem problémy zad, jako i velmi, velmi závažné - měl jsem vyhřezlé plotýnky pronikající do páteře, atd. Myslím, že kdybych neměl tuto zkušenost, všechno by pokračovalo a zhoršovalo by se to. A to má velkou souvislost s toxiny, které se usazují přímo v kloubech. Takže s pránickou výživou vidíme velmi rychlé zlepšení. Vše je vyřešeno, je to rozpuštěno."

Vskutku obrovské výhody, které se rozšíří do všech zbývajících stránek každodenního života.

"A na energetické úrovni to musí být neuvěřitelné. Ano, opravdu. Energie... je to trochu jako bychom byli připojeni k energii života - k nevyčerpatelné energii. Neexistuje žádný konec. Čím více budeme konat, tím více energie tam je. Takže můžeme hodiny chodit, můžeme hodiny řídit, můžeme hodiny pracovat, můžeme číst rychleji knihy s větší schopností soustředěnosti. Když spíme v noci jen 2, 3 hodiny, můžeme tento čas použít na práci na internetu, nebo na čtení knih. Přečetl jsem desítky a desítky knih. Celou tu dobu získáme tím, že spíme méně a budeme moci ji využít pro mnohem kreativnější věci. Když přemýšlíme o celé době nezbytné na nakupování, vaření, uklízení, umývání... Ano, opravdu. To je Nebe. Měli bychom to spočítat, abychom znali čas, který tím strávíme. Ale nejen to, je tady také finanční stránka, protože najednou méně utratíme a také žijeme mnohem jednodušeji. Používám méně elektřiny. Máme mnohem jednodušší život, naše potřeby jsou víceméně nepodstatné. Nemám auto, bydlím ve středu města, mám kolo, chodím pěšky. Je to Nebe. Ano."

V současné době Henri pracuje na pokračování své první knihy: "Pránická výživa - jiná cesta k spiritualitě" a tráví svůj čas pořádáním přednášek a poskytováním pomoci jiným k dosažení zdravějšího životního stylu tím, že odstraňuje jejich závislost na fyzickém jídle.

"V praxi mám přednášky až do března, dubna, května, června příštího roku. A pak od června vytvořím tři skupiny kolem 20 lidí, kteří by chtěli, abych je vedl k pránické výživě."

A jak reaguje veřejnost na vaše přednášky?

"To je to, co je mimořádné. Je jasné, že to bylo něco, co bylo v ten moment ve vzduchu jako neuvěřitelná poptávka. Měli jsme přednášku v Paříži. Bylo tam 120 míst, ale přišlo 250 lidí. Všude je to stejné. V Nantes jsme měli 4 přednášky. Bylo plno, byli jsme požádáni, abychom dělali další, atd. Je to neuvěřitelné, vášeň lidí, zvídavost, a pak otázky a nadšení."

Děkuji vám Henri za to, že jste se s námi podělil o vaše osobní zkušenosti a cestu, jak jste se stal nezávislým na jídle. Vaše milá podpora v pomoci druhým v dosažení stavu fyzické a psychické pohody je opravdu obdivuhodná. Přejeme vám mnoho úspěchů s vaší novou knihou a všechno nejlepší v celém vašem soucitném úsilí. Pro kontakt na Henriho Monforta navštívte prosím: http://nourriture.pranique.free.fr

Zdroj: http://www.suprememastertv.cz