Na diskuzi  

Zobrazeno 2905x

Brno 23.11.2011

Textový zápis přednášky Henriho Monforta

Dobrý večer všem.

Jsem moc šťastný, že jsem tady v České republice a vděčný za to přijetí, které se mi tady všude dostává. Českou republiku jsem neznal, takže toho využívám k tomu, abych si z toho udělal i takovou turistickou cestu a navštívil krásná místa, kterých tady máte dost. Jsou opravdu úžasná.

Předmětem dnešní debaty je pránická výživa. Myslím, že všichni víte, o čem se dneska budeme bavit. Takže první věc, kterou bych chtěl říct je, že po nikom nežádám, aby to dělal stejně jako já. Já přináším svědectví. Nejsem žádný duchovní vůdce ani guru. Cesta pránické výživy je podle mě cestou do neznámé země a každý den, když vstávám, tak si s pokorou říkám, že pokud to půjde, tak budu pokračovat. A stejně tak, jako kolonizátoři, když přijeli do Ameriky, tak dobývali svoje území každý den více a více a každý den, každé ráno naráželi na novou hranici. Takže já spolu s 30 - 40 tisíci lidmi, kteří tuto zkušenost podstupují každý den na celém světě, máme záměr (ambici) něco předat ne vaší hlavě, ale vašemu tělu.

Komunikace, která tady dneska večer proběhne bude komunikací mezi mými a vašimi buňkami. A proto se stává, že po těchto přednáškách lidé několik dní nejedí. Protože na základní úrovni, o které se budeme bavit, tady máme společné kvantové pole a to, co moje buňky pochopily už před devíti lety, tak to ty vaše pochopí a chápou také. Proto se o tuto cestu zajímá stále více a více lidí. A čím více lidí se dává na pránickou výživu, tím je to jednodušší.

Takže vám tady neudělám didaktickou mentální přednášku, ale podělím se o svoji zkušenost. Ještě jednou zopakuji, že jde o moji osobní zkušenost. Myslím, že na Zemi je 7 miliard lidí a na světě je také 7 miliard různých cest. Každý jde tou svojí cestou. Takže nemůže být žádný mistr ani guru. Každý má tu svoji zkušenost. A je to cesta svobody. A nedokážeme si představit, jak nás to osvobodí, když se osvobodíme od jídla a změní se nám celý život.

Nejdříve bych vám vysvětlil, co je to prána. Už jste někdy slyšeli o tom, co je to prána? Slovo prána pochází z hinduistické tradice, z védské tradice. Nacházíme tento pojem i v čínském taoismu a to jako čchi, čchi-kung, a překládají to jako energii. V japonštině je to Ki. V Polynésii a v Jižní Americe se tomu říká mana. Takže prána je jednoduše životní energie. Zeptáte-li se vědce nebo lékaře, co to je život, tak vám popíše všechny nezbytné podmínky k tomu, aby život existoval, ale tajemství života vám neřekne. Jak může takto malé semínko vyrůst do stromu, který má 25 metrů. Je to nekonečná síla. Je to síla, která je ve vzduchu. Je to síla, která je v tekutině, v tekutém stavu. A stejně tak i v pevném skupenství, v pevné hmotně. Je to ta stejná substance, ale na různých vibračních úrovních.

Pokud je to ve vzduchu, tak ji nazýváme prána. Pokud jste byli v lese nebo na horách, tak jste viděli ty malinké částičky ve vzduchu, které se pohybují velkou rychlostí. Zažili jste to? Pokud jste to zažili, tak máte otevřené své třetí oko, to znamená svoji schopnost vidět. Subtilní vidění. To je ta vzdušná prána, která existuje ve vzduchu.

Existuje i v tekutém stavu. Když dám takto ruce, tak se moje sliny změní v něco, co je sladké jako med a to mě bude živit. A této tekutině říkáme soma.

Na úrovni pevné hmoty je to prach, ze kterého všechno vzniká a té se říká vibhuti. Duchovní mistři, jako třeba Sathya Sai Baba, těm vibhuti prýští z rukou, to znamená, že dokáží materializovat tu pevnou pránu. A z této hmoty vzniká všechno, veškeré stvoření. Mohou jim dokonce z rukou vznikat šperky, zlato, drahé kameny, takže všechno je možné.

Jak se budeme živit touto energií, které říkáme životní energie? Je tady ta možnost, kterou jste našli vy a vaši předkové. To znamená jít sehnat potravu někam ven a potom ji pozřít. Možná to nevíte, ale v tom, co jíte, je pouze 15 procent toho, co slouží vašemu tělu a všechen zbytek jsou odpady a toxiny. Hmotnou stravou do sebe samozřejmě do sebe také dostáváte pránu, ale zároveň i toxiny, které se budou hromadit ve vašem těle. A proč se ty toxiny hromadí? Protože zpravidla jíme moc vzhledem k tomu, kolik aktivit máme v našem současném životě. Pro mě je představa jíst 3x denně úplné bláznovství. Pokud jíte, tak musíte nejdřív žvýkat, potom vám potrava sejde do žaludku, musíte jí strávit, potom jde do střev, odkud se z ní vstřebávají výživné látky, pak se zbavíte zbytků a poslední fází je detoxikace. Pokud se opět hned znovu najíte, tak nedáte prostor této detoxikaci. Pokud např. sníte steak, tak ho musíte trávit 4 - 6 hodin, jenom proto, abyste ho strávili. Toxiny, které nemohou být vyloučeny, tak se budou hromadit ve vašem těle, ve svalech, tucích a také ve vašich kloubech. A toto vede časem k opotřebení těla, k nemocem, stárnutí a smrti. Pokud přestanete jíst a živíte se pouze pránou, odpadnou vám všechny tyto problémy. Takže já vám říkám, že je možné živit se pouze pránou a nemuset podstupovat všechno to, o čem jsem mluvil.

Proč už se to neděje? Proč už se to nestalo dřív? V historii už byli tací lidé, kteří žili bez toho, aby jedli, někdy i bez toho, aby pili, ale můžeme říct, že to byli svatí nebo asketové nebo mystici, takže jedineční duchové, bychom mohli říct. Ale musíme si uvědomit, že vibrační stav planety je teď tak pokročilý. Od roku 1983, kdy na planetu přišla zvláštní síla, které říkáme nadmentální, tuto sílu popsal hindský Mistr Sri Aurobindo, který žil na začátku 20. století a napsal o tom čtyřdílnou knihu, která se jmenuje "Božský život". A v této knize je předposlední kapitola, kde popisuje gnostickou bytost, která popisuje tuto nadmentální sílu. Je potřeba připomenout, že v roce 1983 se svět třikrát dostal na hranici nukleární války a když to viděly světelné bytosti, tak si řekly, že je potřeba okamžitě zasáhnout a poslaly tuto nadmentální energii. V tuto chvíli tedy sestoupila tato energie, které říkáme nadmentální a výsledkem bylo ukončení studené války, pád Berlínské zdi a změna sil, které jsou přítomné. Říkáme tomu vibrační zrychlení a momentálně se to děje každý den.

Toto se stalo i v roce 1983 a umožnilo to, že nyní můžou všichni žít tímto způsobem, to znamená pránickou výživou. A těch 30 – 40 tisíc lidí, co tímto způsobem už teď žijí, tak jsou svým způsobem určitými prototypy. Je to tak jako když se tvoří nové auto, tak se nejprve vytvoří prototyp a když je prototyp dostatečně vyvinutý, tak potom přechází do výrobních linek. V evoluci to bylo vždycky takto, že to postupovalo metodou pokusů a my jsme, dá se říct, takovým prototypem nového lidstva.

Jaké jsou předpoklady k tomu, abychom mohli žít z prány? Nejdříve je nutné říct, že je potřeba rozlišovat půst a pránickou výživu. Půst má začátek a konec. Nemůžeme držet půst déle než 4 měsíce, protože jinak potom člověk umírá. Takoví atleti půstu, jako třeba Gándhí, tak ho drželi 4 měsíce a chudák, po čtyřech měsících ho museli 3 lidé nosit, protože byl skoro mrtvý. V Irsku drželi vězni protestní hladovku a po 4 měsících zemřeli. Takže při půstu vlastně využíváte svoje rezervy a když už nemáte žádné rezervy, tak spadnete na zem a umřete, což je totálně dualistická vize, kdy existují "já" na jedné straně a na druhé straně vesmír. A pokud mám už velice slabé síly, tak potom postupně už nemám žádné.

Pokud se bavíme o pránické výživě, tak je tam to slovo "výživa". My nepřestáváme jíst, jenom změníme způsob, jakým se živíme. A to je velice důležité pochopit, protože tím naprogramujeme naše buňky. Místo toho, abychom řekli "od toho a toho dne přestávám jíst," řekneme svým buňkám, že se budeme živit pránou. Rozumíte tomu rozdílu? Je to velmi důležité, protože vaše buňky poslouchají všechno, co jim říkáte. Když jim řeknete "ach, pozor, dostanu chřipku," tak ji za chvíli dostanete. Ty buňky jsou strašně hodné. Ony udělají přesně to, co jim řeknete. Je velice důležité, aby to, co po nich chceme, to poselství, bylo jasné, jednoduché a přesné. Takže se nebudeme bavit o obecných pravidlech, kromě toho mého.

Jde to i ze dne na den, což je i můj případ, ale to se netýká úplně každého. Obecně je potřeba nejdřív určitá příprava, potom je potřeba proces, kdy se pránická výživa zavede do našeho života. A po 21 dnech jsou 3 kritéria, která nám ukáží, jestli opravdu jsme přešli na pránickou výživu. A pokud splníme tato 3 kritéria, tak pak můžeme žít tak dlouho, jak budeme chtít. Příprava musí být velmi pečlivá a musí trvat tak dlouho, jak je nutné. K této přípravě je absolutně nutné, abychom byli sladěni na všech čtyřech úrovních, to znamená fyzické, emocionální, mentální a duchovní. A všechny tyto čtyři úrovně naší bytosti s tím musí být v souladu. V žádném případě se do toho nesmíme nutit, nesmí to být násilím, protože jednak by to nefungovalo a jednak by to mohlo být i nebezpečné.

Povím vám svůj příběh. Já se živím pránou už 9 let. Dva roky, ještě před tím, jsem vážil 120 kilo. A jedl a pil jsem opravdu hodně. Jednou jsem takhle vyšel schody, malé schody, a potom nahoře na těch schodech jsem čtvrt hodiny lapal po dechu. Srdce mi bilo rychlostí 150, 160 úderů za minutu. Řekl jsem si: "Henri, jestli budeš takto pokračovat, tak prostě umřeš. To je jasný." Takže jsem se vydal na svou cestu a začal jsem krátkými půsty. 1, 2, 3 dny a pak jsem znovu jedl. To jsem dělal 2 roky a zhubl jsem 30 kilo. Jednou jsem takto náhodou navštívil přítele, který žil v Lyonu a on mi řekl: "Hele, ty. Ty děláš ty půsty. Mám tu knížku, která by tě určitě zajímala." A byla to kniha Jasmuheen, která se jmenuje "Žití ze světla". Jestlipak znáte Jasmuheen? Slyšeli jste o ní? To Jasmuheen vymyslela tuto techniku, před 25 - 30 lety. A stalo se to tak, že požádala svého světelného průvodce, aby jí pomohl vyléčit se z rakoviny. Takže se vyléčila z rakoviny tímto způsobem. Já jsem její knihu přečetl za jednu noc a následující ráno jsem se začal živit pránou a od té doby jsem nikdy nepřestal. Bylo to pro mě jako zjevení.

Pránu vidím už od dětství a léčím lidi magnetismem. A magnetismem nazývám to, že používám pránu, používám ji skrze své ruce. Ale nikdy jsem si nemyslel, že bych se jí mohl i živit. A najednou mi to v hlavě udělalo cvak a já jsem pochopil, že to je ono, že to je možné.

Takže jsem to udělal tak, jak říká Jasmuheen ve své knize, během toho 21denního procesu. Ve dvou věcech s ní nesouhlasím. Za prvé, ona říká, že během prvního týdne přestaneme jíst i pít. Pokud to uděláte a přestanete pít, tak se budete detoxikovat velice intenzivně a může se vám přihodit něco, čemu se říká krystalizace konfliktu, můžou se vám udělat ledvinové kameny a něco podobného i v játrech. A je to velmi bolestivé, takže nemůžete přejít na pránickou výživu tímto bolestivým způsobem. To nedává smysl. Takže podle mě pijeme a pijeme tak, jak chceme, to znamená hodně, především první 3, 4 dny. Během těch 21 dnů nikdy nepřestaneme pít.

S druhou věcí, co nesouhlasím, je to, že říká, že třetí týden začneme pít ovocné šťávy 40 - 50%. A jestliže teda začneme pít ty ovocné šťávy, tak je to zase výživa a buňky nechápou, co se děje, co chceme. Je to jako dva programy zaráz. Jednak to, že si řekneme, že budeme žít z prány, ale jednak i to, že budeme žít i z jídla. To znamená, že se z toho tím pádem stane půst.

Já jsem to udělal takto, normálně nikomu jsem nic neřekl a bylo to zrovna koncem roku, tzn. Vánoce, Nový rok, byl jsem pozván ke svým dětem a ke svým vnukům, ale i přesto jsem je navštívil a řekl jsem svým dětem: "Prostě jsem přestal jíst." Takže to bylo první překvapení a taky jsem udělal svoji první přednášku. A pak jsem o tom 6 let s nikým nemluvil, kromě svých přátel a své rodiny. A pak jsem si jednou takhle v klidu meditoval a během té meditace jsem uslyšel hlas svého průvodce, který mi řekl: "Napiš knihu." Tak jsem mu odpověděl: "Ale já neumím napsat knihy." On mi řekl: "Ale ne, ne, ne, napiš knihu." Tak jsem se vrátil zpět těch 6 let a popsal v té knize tu zkušenost z těch 6 let. Udělal jsem všechno, abych ten rukopis mohl poslat vydavateli. Toho vydavatele jsem si vybral úplně náhodou na internetu a poslal jsem mu ten rukopis, jednomu vydavateli. A jeden ten rukopis jsem poslal i svému příteli do Švýcarska, který je doktor. Věnuje se alternativní medicíně a napsal spoustu knih. A on mi řekl, že ta moje kniha je úžasná a že by chtěl napsat předmluvu. Tak jsem si řekl, že to je dobré znamení. Ptal se mě, kdo je můj vydavatel, tak jsem řekl, že to je vydavatelství Lanor v Paříži a on mi řekl, že to je opravdu vtipné, protože je to zároveň i jeho vydavatel. Normálně kniha vydrží v knihkupectví 4 měsíce. Je potřeba vědět, že vychází 30 – 40 tisíc knih za rok. A moje vyšla před 2,5 lety a pořád je mezi 3 nejprodávanějšími na Amazonu. Což dokazuje ten dopad, ten ohlas co to má u lidí. A dokazuje to i to, že kolektivní vědomí je připravené na to, přejít na pránickou výživu.

Máte nějaké otázky?

Pijete něco jiného než vodu, třeba čaj?

Ano, piju i kávu. Piju kávu, protože to je pro mě šamanská rostlina. Takže piju kávu a miluju to. Ale jinak piju jenom vodu. O tom se budeme ještě později bavit, protože se to týká toho procesu pránické výživy.

Když se budeme bavit o tom, jak se to normálně děje, tak ta příprava by podle mě měla trvat 1 až 2 roky. Nejdříve zušlechtíme, zjemníme kvalitu té přijímané potravy, to co do kvantity i kvality. Co se týká kvantity, množství, tak je to o tom, že se snažíme jíst míň. Co se týká kvality, tak se snažíme jíst lépe. Nebudu vám dávat žádné konkrétní rady, neexistuje žádná lepší nebo horší dieta a dokonce i lidé, kteří jí maso, tak můžou přecházet na pránickou stravu. Ale jde o to, aby ta výživa byla vědomá. Je potřeba o tom začít mluvit. Ze začátku vkládáme krátké půsty a využijeme techniku půstů k tomu, abychom pročistili tělo. Ne déle než 3 dny, to už potom k ničemu není. Za 3 dny vyčistíte celý svůj organismus. Takže 1, 2 nebo 3 dny, nemusí to být úplně půst, může to být jenom dieta. To znamená, že můžete třeba jeden den jíst jenom ovoce nebo rozmixované polévky a to vám umožní zušlechtit tu svoji výživu. Když se cítíte připraveni na těch 4 úrovních, to znamená fyzické, citové, duševní a mentální, tak můžete přistoupit na pránickou výživu.

Pokud se začnete živit pránou, tak je důležité to číslo 21. Je to 21 dnů, protože 21 je číslo zasvěcení. A každý ten týden je jiný, během každého toho týdne se pracuje na jiné úrovni. První 7 dnů se pracuje nejvíce na fyzické rovině a na odstranění tzv. buněčné paměti. Buněčná paměť je taková stopa, která zůstává na vašich buňkách po všech stresech a nemocech, které jste kdy měli. A díky těmto stopám se stává, že se ta nemoc vrací. Například lidé, kteří prošli rakovinou a vyléčili se pomocí léků a bylo to dobré, po 2 - 3 letech u nich nemoc recidivuje a často dokonce hůř, než tomu bylo poprvé, protože se nezbavili té buněčné paměti. Prána má tu schopnost tyto stopy buněčné paměti odstranit. Je to jako kdybyste čistili stopy, které jsou vyryté v CD.

Takže co se děje tento první týden? První týden budeme používat to, co tělo zná. Ve chvílích, kdy jste zvyklí jíst, vám v břiše bude kručet, budete mít pocit prázdného břicha a tomu říkáme neurovegetativní systém. Nachází se v této části mozku, kterou máme ještě od plazů. Je to automatický proces našeho těla, které nám říká: "Mám hlad, pošli mi nějaké jídlo." A to se většinou děje těsně před tím, než se najíme. A my tyto momenty, to znamená v poledne a večer, využijeme k tomu, abychom se věnovali vizualizaci, během níž vědomě necháme klesat pránu naším tělem. Díky tomu naše buňky během 3, 4 dnů pochopí, že ta výživa, kterou jim odteď budeme dávat, je prána. Pocit hladu okamžitě mizí a tělo je nasycené.

Od té chvíle, kdy to ty buňky pochopí, tak je to velice jednoduché a naše smysly se velice zbystří. Abych vám dal nějaký příklad. Když položím ruku na zem, tak cítím, jak klíčí semena. Když jdu do obchodu a přejedu rukou nad ovocem a zeleninou, tak cítím chuť i vůni toho ovoce a poznám, jestli to ovoce nebo ta zelenina byla ošetřována chemicky nebo ne. Po určité době se všech vašich pět smyslů tak zbystří, že nám tu pránu přímo přinesou prostřednictvím všeho, co existuje. Pak dojde k určitému fenoménu na úrovni naší aury, našeho energetického pole. Ta aura nám zesílí a bude koncentrovat, shromažďovat pránu. Pak už nemusíme dělat vůbec nic a všechno se děje samo. Každým našim pórem si naše buňky vezmou přesně to, co potřebují.

Takže jsem mluvil o té buněčné paměti. Během toho prvního týdne se bavíme o buněčné paměti hlavně na fyzické úrovni. Před 2 lety jsem měl skupinu a jejím členem byl závodník na kole. Byl v amatérské kategorii a měl se z něj stát profesionál. Spadl v průsmyku, způsobil si několikanásobnou zlomeninu a už nikdy nemohl jezdit na kole. Během toho 21denního procesu měl najednou obrovskou podlitinu, hematon. Tak jsem se ho ptal, jestli bolí, jestli se někde uhodil. A říkal: "Ne ne, tam jsem měl to zranění, ale vůbec mě to nebolí." A další den už tam neměl vůbec nic. Na břiše měl od dětství tlustou jizvu po operaci slepého střeva. Tu jizvu měl celou červenou a nateklou, neměl to správně sešité. Ta jizva úplně zmizela. Takže vidíte, jak se to děje.

Ty buněčné vzpomínky jdou čím dál tím hlouběji. Projdete těmi buněčnými vzpomínkami na nemoci a stres až tak daleko, až do fáze, když jste byli plodem v břiše vaší matky. Projdete i buněčnými vzpomínkami, které se týkají minulých životů, projdete buněčné vzpomínky, které se pojí k vaší rodině. Stává se, že lidé onemocní v určitém věku určitými nemocemi, kterými ve stejném věku trpěli jejich rodiče a potom během druhého týdne se dostanete ke vzpomínkám, které jsou ještě mnohem hlouběji, což jsou vzpomínky, které jsou vzpomínky celého lidstva. To znamená vzpomínky na doby, kdy bylo sucho a hladomor a tyto vzpomínky jsou reaktivovány, protože i teď jsou lidé, kteří trpí na světě hlady.

Tou nejhorší vzpomínkou, která je dost silná a až, by se dalo říct, násilná, ta se týká té stěny, která je kolem buněk. Když máte dvě buňky, tak každá má svoji stěnu, ale to je jen váš mentální koncept, to jen vidí vaše mentální stránka takto a to je dualita. A vlastně to je iluze. Na úrovni jednotného kvantového pole existuje jenom energie. Takže projdete touto zkušeností, která trvá 3 dny, kdy vlastně ztratíte všechny své záchytné body a na tělesné a především mentální úrovni dojde k totální dezorganizaci. Což mi připomíná to, co prožíval Ježíš, poté co ho dali do hrobu. A je to rozdíl mezi housenkou a motýlem. Housenka a motýl jsou dvě různá zvířata a přitom je to to stejné zvíře. Housenka kráčí po zemi a celý den jí a nemiluje se. Motýl létá, nejí a miluje se celý den. A mezi tím je kukla. Vědci si řekli, že se do této kukly podívají, aby pochopili, co se děje, jak se to stane, že se z housenky stane motýl, otevřeli kuklu a našli tam kašičku. Úplně beztvará kašička, rozhodně žádná živá bytost. Takže tyto tři dny budeme žít na úrovni této kašičky. A po třech dnech najednou bum a ocitneme se ve sjednoceném kvantovém poli. A uvidíme jenom světlo a jenom energii. Cítíme mír, pokoj, lásku a to tak intenzivně, že naše buňky pochopí, že jsou věčné a nekonečné a dosáhneme vnitřního stavu blaženosti. To znamená, že jste šťastni, úplně šťastni a naplněni, úplně naplněni. A vaše buňky se radují a jsou úplně okouzlené tím, že to můžou zažívat. A tím vlastně najíždíte definitivně na pránickou výživu. Takže takhle se to děje.

Takže abychom to dokončili s tím procesem 21 dnů. Během toho posledního týdne bilancujeme situaci toho, čím jsme prošli a definujeme si tři kritéria, podle kterých poznáme, jestli jsme opravdu zahájili tu pránickou výživu dobře. Prvním kritériem je naše váha. U pránické výživy tu váhu stabilizujeme a můžeme dokonce i trochu přibrat. Během půstu na váze jenom ztrácíme, ztrácíme, ztrácíme, dostaneme se na tzv. hraniční, limitní váhu a pokud se dostaneme pod tuto váhu, tak i když se najíme, tak už nepřibereme a dokonce umřeme. Já už 9 let mám 75 kilo a tato moje váha se nehnula.

Druhou věcí je energie. Pokud najedeme na pránickou výživu, tak najedeme na tzv. univerzální energii a nepoznáme už opotřebování, únavu a čím víc budeme něco dělat, tím víc budeme mít energie. Zatímco při půstu, čím déle se postíme, tím méně máme energie. Lidé, kteří drží hladovku jako protest, tak po 4, 5 dnech už leží na zemi.

Dalším, třetím kritériem je spánek. Na pránické výživě se nám podaří zmenšit dobu po kterou spíme na polovinu. Já teď po těch devíti letech spávám hodinu, hodinu a půl a po té hodině se budím stejně odpočatý, jako bych spal 10 hodin. Pokud člověk drží půst, tak spí celý den.

Podle těchto třech důležitých kritérií poznáme, že jsme přešli na pránickou výživu a že to není jenom půst. Pokud jsou tato 3 kritéria naplněna, můžeme pokračovat bez jakýchkoli problémů. Pokud jedno z toho chybí, tak můžeme počkat jeden, dva měsíce, abychom viděli. Ale pokud splňujeme jenom jedno kritérium, nebo žádné, tak musíme začít okamžitě znovu jíst, protože naše tělo nepochopilo, co se děje.

Takže přikročíme k těm otázkám?

Dá se to použít v normálním životě, třeba když se chodí do práce nebo tak?

Myslíte ten 21denní proces nebo vůbec? ...(proces)... Můžete si to úplně v klidu dělat, to samé já jsem to tak dělal když jsem léčil lidi, nikomu nic neříkal a všechno dělal tak jako obvykle. Ale myslím si, že je přece jenom lepší to dělat někde v izolaci, v klidu, bez stresu, na krásném místě někde v přírodě, pokud možno ve skupině, protože můžete využít energii celé té skupiny. A potom až přejdete na pránickou výživu, tak můžete fungovat úplně normálně a máte dokonce víc energie, než jste měli před tím. S fyzickými silami není také problém. Můžete se podívat na SupremeMasterTV, což je americká televize, která každý týden vysílá svědectví lidí, kteří jsou jako já a je tam i svědectví muže, který se jmenuje Jericho Sunfire, on nejí ani nepije už 4, 5 let a je trenér ragby. A uvidíte jeho trénink a to jak dělá kliky a můžu vám říct, že to je teda něco. Můžete běhat. Já třeba hodně chodím, chodím hodně na procházky. Ze začátku chodíte normálně s ostatními a pak zrychlujete až chodíte neuvěřitelnou rychlostí, aniž byste byli unaveni. Alexandra David-Néel, což je žena, která žila v 19. století a navštívila Tibet, říkala, že mezi buddhistickými kláštery bývali poslové a pohybovali se takovou rychlostí, že to vypadalo, že létají. Přesně tak se cítíte, když přejdete na pránickou stravu.

Může breathariánství provozovat těhotná žena a zda narozené dítě taky je potom breatharián?

Na těch stránkách SupremeMasterTV můžete vidět pár Ekvádorských tanečníků, kteří se živí pránou už několik let (já teda nemám rád ten výraz Breatharián) a ona právě porodila a živí se pránou. To těhotenství proběhlo úplně bez problémů, porod byl velmi jednoduchý. Děje se to tak, že ta matka živí to dítě. Po odstavení to dítě třeba 2, 3 měsíce vůbec nejí. V Americe je už několik případů dětí, které se narodily jako pránisti. Strašně moc to zajímá americkou armádu. V Indii žije muž, kterého možná znáte, pokud jste viděli film, který se jmenuje "Na počátku bylo světlo", myslím že v České republice tento film ještě neběžel, ale existuje na internetu a je tam spousta svědectví lidí, kteří se živí pránou. Je tam svědectví jednoho indického jogína, který nejedl ani nepil už 60 - 70 let. Má 85 let, 10 dnů ho zkoumali, dělali mu všemožné i nemožné testy. Jeho orgány jsou naprosto zdravé, bez jakýchkoliv známek stárnutí a jsou ve stavu, jako je má člověk, kterému je 25 let. A jeho mozek taky.

To, jak ho zkoumali, tak ten výzkum platila armáda. Takže to zajímá armádu, ale ne ministerstvo zdravotnictví. To je abyste pochopili, že vůbec nikdo nemá zájem na tom, abyste byli úplně zdraví. Zemědělsko-potravinářské lobby mají zájem na tom, abyste byli nemocní a farmaceutický průmysl vám potom řekne, že vás vyléčí. Všechny nemoci, které pocházejí ze stravy, jsou pro farmaceutický průmysl velmi zajímavé, protože jde o nemoci dlouhodobé. Za tím vším jsou takové zájmy a tak obrovské, že všechny ty výzkumy ohledně pránické výživy byly nakonec cenzurovány, což se stalo v případě Jasmuheen. A je to i případ mého německého přítele Michaela Wernera, který napsal knihu, kterou si taky můžete přečíst. Je fyzikem, pracuje v obrovském německém podniku. Je to opravdový vědec, vůbec není duchovně zaměřený, je velmi racionální. Požadoval, aby medicína začala zkoumat pránu. Dvakrát po sobě se nechal zkoumat během 10 dnů, kdy byl úplně zavřený, v Německu nejdřív a potom v České republice. A pokaždé se dozvěděl: "Ano, ano, ty výsledky publikujeme" a nikdy se tak nestalo.

Já bych se chtěl zeptat, zda sexuálně aktivní lidé se mohou živit pránou během toho procesu 21 dní a potom i následovně, a hlavně mě zajímají muži?

Je potřeba pochopit, že dva základní instinkty, a to sexuální a potřeba potravy, fungují zároveň. Jestliže ovládnete jeden, ovládnete zároveň i druhý. Takže už nebudete závislí na svém instinktu, ale budete mistrem, budete ho ovládat. Jako tarotová karta – vůz. Tam vlastně sedí ten vozataj a řídí to sám. To je výživa a sexualita. Ovládnete to a budete to řešit mnohem rozvinutějšími formami sexuality, než jste poznal před tím. A co se týká mužů, takže místo toho, aby to trvalo 5 minut, tak to bude trvat hodiny. Budete moci ovládnout svoji ejakulaci. Vaše spermie se promění v odžas a můžete se jimi i živit, protože je to také prána. Transmutace, při které se vaše spermie promění v odžas, je to jako v tantrické józe. Pokaždé, když muž ejakuluje, tak to znamená jednu hodinu života méně. Ztrácí energii. A proto se potom usíná.

I když se živíme pránou?

Ne. V případě ovládnuté sexuality se zbavíme toho instinktivního, impulzivního jednání na úrovni králíků.

To znamená, že člověk se stane přirozeně osvobozený od sexu a je v celibátu, jestli tomu dobře rozumím?

Celibát s tím nemá co dělat. Nejsme osvobozeni od sexuality, ale ovládneme ji. Vaše sexualita bude více rozvinutá.

Samozřejmě. Ale je to sexualita na duchovní úrovni.

Pokud chcete, tak ano. Takže už to není jako dříve, kdy nám bylo tvrzeno, že vlastně ty tělesné věci jsou špatné. V současné době nám světelní průvodci říkají, že to shora živí to zdola.

Když mně dovolíte, já bych dala jednu otázku, která mě, protože jsem na začátku té pránické cesty, takže mě hodně zaměstnává a ta otázka je, jestli by člověk také mohl jít pozvolně. Protože mám s tím určité zkušenosti a zajímá mě, jestli bych mohla dovolit si určité kompromisy, jako ne třeba 21 dní, třeba 40 dní, ale jít pozvolně, nebo jestli by se tím to pránické osvojení narušilo?

Proces nastolování pránické výživy trvá 21 dnů. Pokud se budeme bavit o 40 dnech, tak už se bavíme o žití z prány. Ale ten proces toho nastolení té pránické výživy trvá 21 dnů.

A pokud ten proces přeruším, jestliže tedy něco sním během toho procesu?

Jestliže se najíte, tak tím ten proces přerušíte. Někteří lidé po tom 21denním procesu začnou jíst a většinou jsou příčinou morální, společenské tlaky. To znamená partner, děti, rodiče, přátelé, kteří na vás budou projektovat svůj strach. Můžu vám dát příklad. Tato zkušenost může zajít hodně daleko. V jedné skupině jsem měl jeden pár, který byl 75 a 78 let. Pán byl architekt, paní byla univerzitní profesorka, takže nebyli z nějaké nižší kulturní vrstvy. Po tom 21denním procesu z něj vyšli vyléčení ze svých nemocí, oba byli na práně, splňovali všechny tři kritéria. Vrátili se domů, pozvali svoji dceru, aby jí oznámili tu šťastnou zprávu a jejich dcera vzala telefon a zavolala do blázince. Byli dost inteligentní, aby se dokázali za sebe postavit, ale byl to takový příklad pro vás. Cesta k pránické výživě je cesta svobody. Vy jste svým jediným pánem. Nemůžete se na této cestě nechat nikým omezovat a nemusíte se také vůbec nikomu zodpovídat. Záchytným, referenčním bodem jste vy sami. Také jste sami sobě soběstační. Pokud jsou na vás vyvíjeny nějaké tlaky, tak je potřeba se zamyslet nad tím, že byste to neměli říkat úplně každému. Je potřeba to sdílet jen s lidmi, kteří jsou schopni to pochopit. A není třeba to vykládat lidem, kteří nechtějí nebo nemohou to pochopit. Nemusíte ani sobě ani jiným cokoliv dokazovat.

A když tedy tu cestu nastoupíte, tak vlastně už není cesty zpátky? Třeba za rok, za dva. Jestli Vás to láká třeba?

Můžete se vrátit kdykoli.

A pocity, nebo potom, stává se to, máte zkušenost nějakou, že někdo se takto vrátil a třeba zase onemocněl, nebo něco v tomto smyslu?

Ano, samozřejmě.

Pro mě je největší problém s pránickou výživou, jak zrušit své hranice, své limity. Využíváme jen 15 až 20 procent svých možností. Takže co se děje s tím zbytkem? Naše těla mají schopnosti, které si nedovedeme ani představit. A jediné, co je schopné vás jakkoliv omezovat, je toto, to znamená vaše mentální stránka. Strachy a to, čemu věříte, co jste si řekli, že čemu budete věřit. Anebo to, co vám bylo vštěpováno od vašeho dětství. Výchovou, školou, co vám říkají lékaři nebo odborníci a výživu. Pokud se zeptáte třech různých odborníků na výživu, tak dostanete tři různé odpovědi. Neřeknou vám nikdy to stejné.

Mají smysl dlouhodobé půsty, pokud se pak nepřechází na tu pránickou stravu? Jenom ten půst sám o sobě, třeba 21denní? A druhá otázka, jestli by se po těch 21 dnech zjistilo, že se to jako nepovedlo tomu člověku, za jak dlouho může dělat další pokus?

Jestli se postíte 21 dnů, to je celkem jedno, můžete se postit klidně i 4 měsíce. Jenom je to nebezpečné. Protože maximální doba půstu jsou ty 4 měsíce. Pokud se pustíte do toho 21denního procesu, tak je to proto, že jste se chtěl začít živit pránou. A pokud se to nepovede a nějaká vaše část to nepochopí, tak chvilku počkáte a někdy to zkusíte znovu. Ale nemusíte projít všech těch 21 dnů, protože už budete jaksi předprogramovaní. Pokud jste jednou prošel tím procesem 21 dnů, tak už se potom můžete stát dýchačem kdykoli. Ano, stává se to velmi často, že lidé potřebují určitou dobu, které se říká integrace. To znamená, že na určitou dobu začnou znovu jíst, ale potom jim to naskočí a živí se už jenom pránou. V každém případě je potřeba poslouchat to, co vám tělo říká.

Co se týká sexuálně aktivních lidí, na jednoduché animální úrovni, zda se mohou živit pránou a zda mohou projít tím procesem?

Samozřejmě, bez problémů. Žádný problém.

Při klasické ejakulaci je enormní ztráta energie organismu. Takže si to právě neumím u těch běžných lidí představit. Když dojde k takové ztrátě energie, tak může dále fungovat?

Ano. To, že se živíte pránou, to znamená, že to můžete ovládat, ale to zároveň znamená, že tu ejakulaci nemusíte, ale můžete mít kdykoli chcete. Já třeba po 4 letech na pránické výživě jsem zplodil dítě. Nevidím v tom problém.

Francie vyniká dobrým jídlem, jestli přece jen jaksi ta chuť prány není někdy slabší než jakási touha, chuť na něco jiného?

Když jdu s přáteli do restaurace nebo když vařím svým dětem nějaké jídlo, tak se živím jednak tím, že to jídlo připravuji a jednak tím, že ho ti lidé jedí. A všechny mé smysly mi nabízejí všechny ty vjemy, co z toho jídla běžně jsou a nepotřebuji kvůli tomu do toho kousat. A to je tady ta pránická výživa.

Já mám malou holčičku, osmiletou, a ta vždy když jsme spolu několik dní, tak přejde na zvláštní režim, že jí zhruba jednou denně. Občas si něco jako vezme malinkýho, ale v podstatě jednou denně se nají tak nějak normálně. Ze strany maminky a různých maminek slýchám, že je to nezodpovědnost a vlastně naprosto hloupý jednání, ze kterýho jí můžu ublížit. Ale ona mi nehubne, že jo. Funguje úplně normálně a má plno energie. Tak se chci zeptat, jestli vlastně v tomhletom můžu ty děti nechat, jestli v tom třeba není taková ta jejich přirozená schopnost získávat tu energii?

V každém případě ji prosím Vás do toho jídla nenuťte. Vaše dcera je indigové dítě. Indigové děti jsou duše různých mistrů a vtělují se teď sem, aby umožnily ten přechod, který brzo nastane. Tyto velké duše vědí, co je to prána a živí se jí tak nějak přirozeně. Pokud má energii, tak není žádný důvod k tomu, aby jedla, to znamená, že se živí pránou. A kdyby přestala jíst úplně, tak je to ještě lepší. Vaše svědectví je tedy hodně zajímavé, protože jste dobrý příklad toho, jak je člověk konfrontován se svým okolím. Musíte mít hodně odvahy, abyste zůstal věrný svojí osobní integritě a poslouchat, co vám ta vaše integrita říká. Jsou děti, které nejí a rodiče jsou z toho mrtví strachy, ale je to také určitá duchovní cesta. Vzpomeňte si na ty 3 kritéria, jestli vaše dcera splňuje tyto 3 kritéria, tak to znamená, že se živí pránou.

Je potřeba vnímat nebo nějak cítit, vidět, abych se jí mohl začít živit?

Ne, ne nutně. Ještě taky záleží, jak to myslíte, ji cítit, vnímat.

Vy jste viděl nebo cítil tu pránu už předtím, než jste přešel na tu stravu.

Ne, není to nutné. Ale je nutné dělat tu vizualizaci, kdy si představujete tu pránu jako to bílé světlo. Jako velmi intenzivní bílé světlo. Pokud jste viděl film "Avatar", tak je tam ta scéna, kdy meditují kolem toho stromu a tam je ta prána.

Jsou toho schopné všechny bytosti nebo je to výhradně záležitost lidí? Myslím třeba zvířata.

Ne, zvířata nemohou, protože nejsou schopná ovládnout svůj instinkt. A to je i to, co rozlišuje člověka od zvířat. Ale tím, že přejdete na pránickou výživu, tak vlastně těm zvířatům pomůžete. I rostlinám, i kamenům a celé Zemi.

Abych se ještě vrátil k těm zvířatům. Pro člověka, který žije z prány je velmi uspokojující to vědomí, že nebere nikomu a ničemu život. To znamená nejenom zvířatům, ale ani rostlinám.

Já bych se ještě chtěla vrátit k té holčičce. Vy jste říkal, že když se někdo živí pránou a pak se nají, že se ten proces přeruší. To znělo logicky. Ale teď jsme tu slyšeli, že holčička jí, ale zároveň se živí pránou. Já bych to potřebovala trošinku vysvětlit?

Protože ji do toho jídla nutí. To co ji nutí jíst, to je strach jejích rodičů. To, že se znovu najíte neznamená, že se neživíte pránou. V taoistické tradici je pravidlo, které říká, že je zde možnost žít bez jídla. A říká se tomu bigu. To bigu má tři stádia. V tom prvním se jí jen tak občas, ve druhém stádiu se nejí, ale pije, a potom v tom třetím, posledním stádiu, se ani nejí ani nepije. A tato všechna tři stádia dohromady jsou to bigu a ten člověk se už živí pránou.

A jsou schopni živit se pránou všechny lidské bytosti? Já se ptám kvůli tomu, že mě trápí, a asi nejsem sama, děti, které umírají hlady v Africe. Proč prostě tam nejedeme a nenaučíme je živit se pránou?

Když Jasmuheen pracovala pro OSN, nabízela jim to, že to pojede učit lidi, kteří umírají hladem, což je teda mimochodem už dost pozdě, a tento její projekt byl zamítnut. Celý ten problém v těch zemích, kde je hladomor, vzniká uměle a zakrývá to, že v těch zemích většinou jsou zdroje.

A další otázka je, Vy mluvíte o zdraví, o energii, jak se nestárne. Jak umírají ti lidé, kteří se živí pránou?

Já je ještě neznám, takže nevím. Děje se to tak, že v prvním stádiu je vám dáno dokonalé zdraví. Žijeme ve společnosti, kde se má za to, že je normální být nemocný. V taoistické tradici, před tisíci lety, se to dělalo tak, že se lékaři nezaplatilo, pokud se člověk nevyléčil, pokud nebyl zdravý. A pokud lidé onemocněli, tak to znamenalo, že je to špatný doktor. A my fungujeme přesně naopak, takže si myslíme, že je normální být nemocný. Normální, přirozený stav životní je zdraví. Nemoc je anomálie, takže to není nic tak zvláštního být zdravý. Pokud už nemám v sobě ty odpadní látky a toxiny, tak se naše tělo začne znova regenerovat. Dokonalé zdraví. Pokud jsme za jedno s vesmírem, nemůžeme znovu onemocnět. Jak to, že tedy neonemocníme? Onemocníme proto, že viry a bakterie jsou také prána. Druhá etapa k dosažení dokonalého zdraví je tedy regenerace těla a dochází ke zvláštnímu jevu, kdy člověk místo toho, aby stárnul, tak mládne. V mém případě se mi neuvěřitelně zlepšila pleť, začaly mi znovu růst vlasy, i když jsem byl skoro plešatý, zuby se mi čistí zevnitř, nemusím si je čistit zvenku a nepotím se, takže i ušetřím. Já jsem v 35ti letech měl takovou artritidu jako dědeček, že jsem nemohl takhle zvednout a teďka dělám takové asány, jako jsem dělal v 25. A také jak jsem vám říkal o tom jogínovi indickém, který má 85, ale stav jeho orgánů a mozku je takový, jako kdyby mu bylo 25.

Vy jste mluvil o tom štěstí neustálém a jak člověk, který se živí pránou snáší potom třeba v rodině tragédii?

Pro mě smrt není tragédie. To je jenom váš strach z umírání. A když vezmete všechny svoje malinké strachy, tak v konečném součtu je to jenom jeden strach ze smrti. A je potřeba pracovat tady na tom strachu ze smrti a jak se jednou ho člověk zbaví, tak to už nemůžete považovat za tragédii. Čínské přísloví říká, že to co housenka považuje za konec světa, je pro motýla svoboda.

To je osud a vy máte svůj osud a to, co si vybraly vaše děti, vaši partneři, vaši rodiče. Vy si vybíráte ty zkušenosti, kterými musíte projít. Vždycky je u toho váš světelný průvodce když se narodíte. A každý, tak jako ty děti tak i ty rodiče, si vybírají. A zodpovědná jste jenom za jediného člověka na světě a to jste vy sama. A pokud se dožijete určitého věku v dobrém zdraví, tak je to pořád dobrá zpráva. Pro mě je nepochopitelné, že ještě existují nemoci, utrpení a smrt. Že jsou stále tady.

Já bych se chtěla zeptat, k čemu Vám slouží jogínská cvičení, když už jste dosáhl naprostého zdraví a dosáhl jste zřejmě vyrovnanosti, tak jestli to je něco navíc ta jogínská cvičení?

Je to pro mě potěšení dělat tahle cvičení, i když bych je nepotřeboval, mám z toho radost když je dělám. Dělám nejen jógu, ale i čchi-kung a další cvičení. Ale za druhé, je to důležité (meditace) také pro planetu. Mně to dává potěšení a planetě užitek.

Jak probíhá Váš den, od toho probuzení? Čemu se věnujete, jaký je Váš denní režim? A ještě otázka, zda pijete vodu a kolik té vody vypijete a zda máte období, kdy vodu vůbec nepijete?

Dá se přestat jíst i pít. Já cítím potřebu pít, protože léčím lidi. Stejně jako když si dám sprchu, tak když piju, tak vlastně se osprchuju zevnitř. Když jezdím za synem do Itálie, tak přestávám pít.

Rozlišujete mezi různými druhy vody? Voda z kohoutku, destilovaná voda třeba.

Ne, vůbec ne. Žádny rozdíl. Často se mě lidé ptají, jak můžu žít uprostřed města, které je tak znečištěné. Pokud žijete v jednotě se vším, co je kolem vás, tak neexistuje nic, co by na vás útočilo a vy nejste obětí žádného útoku. To, co vytváří ten útok, to je jenom strach. Když byla shozena bomba na Hirošimu, tak celý jeden ženský klášter meditoval v tu chvíli, kdy ta bomba byla shozena a ani jedna z těch žen potom netrpěla následky ozáření.

Spím tak hodinu a půl. Chodím spát se slepicemi kolem deváté hodiny a k jedenácté vstávám a začíná můj den. Pracuju na internetu. Mám 60 až 100 emailů denně, což zabere nějaký čas, než na ně na všechny odpovím. Potom provádím šamanské léčení a to s lidmi, kteří jsou daleko, pracuju na dálku. Potom cvičím čchi-kung a potom dělám šamanské rituály pro planetu. Od osmi od rána léčím lidi a to dělám až do té doby, než jdu spát. Tak vypadá můj obvyklý den.

Já bych měl dvě otázky. Jedna je spíše taková materiální, týkající se toho výzkumu, který jste zmiňoval, se svým kolegou z Německa, Vaším známým. Zmiňoval jste, že ten výzkum probíhal v Čechách, dá se zjistit, jaká skupina na tom výzkumu pracovala tady v Čechách?

Měl byste se podívat na ten film, co se jmenuje "Na počátku bylo světlo". To jeho svědectví je v tom filmu, ale na to přesné místo, kde se ty testy odehrály, tak na to si nevzpomínám.

A hodláte spolupracovat někdy s nějakým výzkumným střediskem?

Ne. Nejsem pokusný králík nebo morče. Vím, že by to k ničemu nebylo. Nemůžete přesvědčovat lidi, kteří nechtějí nebo nemůžou pochopit. U nás například ve Francii jsou lékařská a farmaceutická komora fašistickými skupinami, takovými řády. Když se po válce dostal k moci de Gaulle, tak se pokusil tyto komory rozpustit a nikdy se mu to nepovedlo. Je to moc ve státě a jsou úplně uzavřeni jakýmkoli alternativním postupům léčby nebo přístupu ke zdraví. Teď například zakázali byliny. V supermarketech zakázali prodej produktů jako Veleda, přírodních olejů. A všechny léčivé rostliny se musejí vykupovat v lékárnách. Ve Francii panuje stav totální uzavřenosti. A navíc za vlády současného prezidenta se Francie jako kdyby vrátila o 20 let zpátky v tomto. Dokonce můžu říct, že mám to štěstí, že jsem se nedostal do vězení. Mohl bych být obviněn z podněcování anorexií, například.

V poslední době se často zmiňuje příští rok jako konec mayského kalendáře a zmiňuje se často transformace lidského vědomí. Existuje nějaká představa této transformace na konci příštího roku?

Minulost ani budoucnost neexistují. Jediné, co existuje, je přítomný okamžik. Úloha těch, co vidí, je říkat, že pokud neuděláme nic, tak se může stát to a to, ale je to jenom možnost. Není to, že to neznamená, že to se stane, ale je to možnost. Je to kolektivní vědomí, které rozhoduje, co se stane. Jsou miliardy možností. Skutečně dojde ke změně, k přechodu, ale až tehdy, až kolektivní vědomí bude připraveno. Co se děje je, že supermentální rovina stále více sestupuje a sestupuje k mentální. A kolektivní vědomí stoupá. A v určitém okamžiku dojde ke kontaktu. Ale můj průvodce mi říká, že až 98 procent lidí bude schopno přejít, tak teprve pak se to uskuteční. Takže můžete říct, že v tomto okamžiku můžeme čekat, že se to může stát kdykoliv. Každým okamžikem. Jenom co mrknete víčky.

Ještě k těm věštcům. Jeden z nich, který se jmenoval Paco Rabanne, tak předpovídal, že na Paříž spadne stanice Mir. Ohlásil, že dojde k této katastrofě a Paříž bude úplně zničená a v ten den, v tu hodinu, na kterou to předpověděl, desítka lidí spáchala sebevraždu. Je potřeba dávat pozor na to, co člověk říká. Je v pořádku mít nějaké vize, ale je potřeba mít na paměti pořád, že ta minulost ani budoucnost neexistují. Když se podíváte na to, co ti věštci předpovídají jeden rok třeba na ten druhý, tak pak se podíváte na konci roku a zjistíte, že nic z toho se nestalo. Protože kdyby všechno už bylo dáno, tak by to znamenalo, že nemáme vůbec žádnou svobodu v rozhodování. Ať je politická nebo ekonomická situace jakákoli, tak se můžeme vždycky změnit a nic není psáno.

Jedna praktická otázka. Když se člověk rozhodne, že tedy bude vyživován pouze z té prány, tak jeden z těch předpokladů je mít takovou váhu, aby už se neměnila. Jak takovou váhu určit?

To záleží na věku, tady ta váha hraniční, a na tělesné konstituci. Většinou, když se dostaneme na tu spodní, nejnižší hranici váhovou, tak už bývá pozdě. Pokud během toho třetího týdne toho 21denního procesu vidíte, že ta váha klesá pod tuto hranici a nepřestává klesat, tak já doporučuju prostě jednoduše začít znovu jíst. Tady té hraniční váhy se nedosahuje během těch 21 dnů. Ale pokud po těch 21 dnech pořád na váze ubýváte, tak je potřeba začít jíst, protože jestli pokračujete, tak pak už je to půst a je to bláznivost v tom pokračovat. Ta 3 kritéria jsou taková pojistka, abyste věděli, že takhle dál už ne.

Tak já teda, když budu trošku sebekritický, tak když bych se chtěl připravit, tak pro mě to bude znamenat, že musím nejdříve hodně zhubnout, protože během těch 21 dnů, kdybych teďka se začal vyživovat z prány, tak jako si myslím, že by ta váha šla dolů. Nebo se mýlím, když má člověk nadváhu?

Když má člověk nadváhu, tak rozhodně zhubne. Ale jde o to, že ten váhový úbytek není to, co nás zajímá. To, co nás zajímá, je stabilizace té váhy. Když se tělo dostane na svoji ideální váhu, tak se zastaví samo od sebe.

Jak probíhá výměna látková, co je produktem vyměšování, existuje vůbec?

Když člověk nejí, tak už nechodí na záchod. Ale trvá to, než se ta střeva vyčistí, takže jsem byl sám velmi překvapený, když jsem zjistil, že ještě po 4 měsících ze mě něco vychází. Ty toxiny a odpadní látky se lepí na stěny těch střev, takže to potom trvá, než se to vyloučí. A já nejsem pro to, aby se tady tento proces nějak urychloval. Existují techniky, jak si vyčistit střeva, ale já toho nejsem zastáncem. Myslím si, že tělo ví, co dělá a dělá to přesně v tu chvíli, kdy je potřeba, aby to dělalo. Co se týká močení, tak pokud člověk pije, tak močí, pokud nepije, nemočí. A pocení - tak člověk se přestává potit. Zkoumali toho jogína indického, co už 70 let nejí, tak zkoumali jeho močový měchýř a zjistili, že se mu během dne naplní, ale potom se mu sám vyprázdní, tak nějak zevnitř. Je to voda těla, která je znovu použita.

21 dnů má tři fáze sedmidenní. Zajímalo by mě, jestli ty fáze se odlišují od sebe, jako jak je člověk prožívá, jestli je to odlišné? A fáze "kašičky", jestli jako když bych si to chtěla naplánovat, tak si to asi naplánuju na víkend, tak jestli třeba to jsou ty poslední 3 dny nebo jestli se to nedá naplánovat, že to prostě přichází kdykoliv?

Ne, tak tahle změna co jsem popisoval, tak ta se neděje během těch 21 dnů, ale až potom. U mě to bylo 4 až 5 měsíců potom. Ten 21denní proces je stejný pro všechny, ale ne každý prožívá to stejné v tu stejnou dobu.

A ještě teda jeden dotaz. Jestli během tý doby jsou nějaký signály, který říkají že teda něco je špatně? Už jsme si říkali o tý váze. Že něco dělám špatně. Nějakej signál.

Pokud ztrácíte na váze, ztrácíte na váze, ztrácíte na váze, tak to není dobrý. Protože normálně, po 4 - 5 dnech by měly vaše buňky pochopit, že se teď budou živit tou pránou. A pokud pořád hubnete, hubnete, hubnete, tak to znamená, že nějaká vaše část to nepochopila.

Jak reaguje Vaše tělo, nebo reagovalo, během procesu na teplo a chlad? Jestli je nějaký rozdíl, jak jste reagoval předtím a teď?

Velmi dobrá otázka. Je to dualita jako každá jiná. Teplo a zimu cítíte pořád, ale už to na vás neútočí. A intenzivní chlad nebo intenzivní horko je jako pohlazení.

Bavíme se tady o Světle, o jistém způsobu vidění. Trochu mi to připomíná stav osvícení. V dnešní době je spousta takových lidí, co za sebe prohlašují, že jsou osvícení. A mě zajímá, jestli je možné, aby se někdo takový osvícený neživil pránou? Protože mně to připadá, že to je jako když přirozené, že se tou pránou živí, a to je taky trochu ten stav. Trochu mi to připomíná, tudíž jestli může být osvícení bez toho, aniž by se ten člověk živil pránicky?

Samozřejmě ano. Ale myslím si, že cesta pránické výživy je pěknou cestou k osvícení.

Jestliže člověk se začne živit pránou, jestli je v pokročilém stádiu např. chorob jako je diabetes nebo Bechtěrevova nemoc, jestli je možné, aby se uzdravil úplně?

Vyléčí se ze všech nemocí. Lidé se vyléčili z rakoviny, z roztroušené sklerózy, takže bych řekl, že 85% všech nemocí jsou způsobené špatnou stravou.

Partner mé dcery, 27letý muž, se vrátil nedávno z války, z Afghánistánu, Pobřeží slonoviny a těchto oblastí, a vrátil se s velkými psychickými i fyzickými potížemi. Tak se chci zeptat, jestli je možné někde, aby se u Vás zkusil léčit?

Samozřejmě. Ale protože bydlíte v České republice, tak by bylo nejlepší poslat fotku. Já většinou s lidmi pracuji jeden měsíc a za to chci 30 Euro. Na konci měsíce se uvidí, jestli to pomohlo, jak to probíhá a nebo jestli se nic nestalo.

Přepis do textu: M. Němeček