Ono tam je totiž problém přímo u té neurosvalové nemoci která přímo souvisí se svalovými spazmy kdy člověk má běžně 3 až 5000 křečí denně jinak předtím jsem jedl Myslím si normálně nepřežíral jsem se Já jsem si jako moc nepřežíral

Ono tam je totiž problém přímo u té neurosvalové nemoci která přímo souvisí se svalovými spazmy kdy člověk má běžně 3 až 5000 křečí denně jinak předtím jsem jedl Myslím si normálně nepřežíral jsem se Já jsem si jako moc nepřežíral pouze vyváženou stravu Vzhledem k tomu že tu diktuji tak někdy ty diktafony nefungují tak jak by měli....

web pust.cz už nejede

vydaná skripta pust.cz jsou všude vyprodaná

Tento web bude taky za rok končit. Důvod?
Potřebujete přispět na provoz?

Důvod ukončení: 1) Lidi jsou dnes už jinde, sem už nikdo nechodí. 2) Mám vyšší věk, za pár let tu už nemusím být, web pak už nebude nikdo udržovat tak ho Wedos zruší. Pokud to půjde, budu prodlužovat, ale raději zobrazuji zprávu aby si lidi tu pomíjivost internetu uvědomili.

Pavel Mácha již svůj současný pozemský život zde minulý rok završil.Toť pravděpodobně důvod toho, proč stránky již nejedou.Za mě mu patří velký dík.S odstupem času mi dochází, že jsem absolvoval tolik půstů jistě z části i proto, jak do toho vložil sám sebe, když půsty doporučoval.Byla to pro mě taková forma napůl pozitivně slepé a napůl různými zdroji podepřené víry.Vlastně krok do neznáma s pozitivním očekáváním.Výsledkem mi byla zkušenost, jak jsou potřeby těla a duše relativní a jak jejich intenzita závisí na aktuální celkové vyrovnanosti nebo naopak nevyrovnanosti v životě člověka.Sám Pavel Mácha i někde psal, že půsty jsou jen dílčí část na cestě, nikoliv cíl samotný.Já taky souhlasím s tím, že samotné půsty samy o sobě nejsou na sílu samospásné.I bhagavadgíta rozlišuje půsty na tamasické, radžasické a sattvické, kdyby někdo chtěl lehce naznačit toto vlákno.Pokud se půst dělá s ohledem na to, že je třeba půstovací období (nemluvím teď o pránistech, tuto úroveň jsem nikdy neobsáhl) vyrovnat zbývajícím celoročním obdobím, které dostatečně znovuvyživí a posílí postící se tělo a duši, pak mohou být účinky skvělé.Pak se jistě nejedná o tamasický, neboli ničivý půst.Taky pokud se samozřejmě dodrží během půstu a návratu všechna přiměřená pravidla.Ale fyzické a duševní rezervy, či kapacity jsou zde na zemi pomíjivé, takže nelze úplně čekat, že půsty učiní člověka nesmrtelným, nebo třeba i nějaké druhy jógických cvičení, ačkoliv se sem tam najdou zmínky, že ani to není teoreticky vyloučeno.Ale jádrem jistě nikdy u půstů ani jógy nebyla potřeba fixovat se na nějakou relativní fyzickou, či jinou pomíjivou formou podmíněnou nesmrtelnost.Za mě viděno to má člověka naučit určité vyrovnanosti, kdy děla zvnějšku i zevnitř to nejlepší, co jak na zemi, tak mimo pozemské sféry lze a zbytek přijímá jako nevyhnutelnou realitu.To mi minimálně logicky dává smysl.Ale co to všechno nakonec znamená a pro koho.To už nechám na každém.Sám s jistotou nevím, jak to vlastně z pohledu absolutní pravdy je.

Každopádně Pavlovi děkuju za podněty pro nové zkušenosti, které věřím, že mi byly k užitku a věřím, že to všechno myslel dobře, pro blaho ostatních.Kéž on i všichni ostatní naleznou klid a mír.

Mohl bych se zeptat - v jakém smyslu jinde? Co se týče nějaké soběstačné inspirace, jak přistupovat k životu, nebo míst, kde ty inspirace sdílejí teď, nebo čemu se teď podle tebe věnují?... Jsou na tom lépe, nebo hůře, nebo jen alternativně jinak, než dřív? Možná, že teď už nejsou po skončení linie z pustu.cz takové spojníky, které by lidi navedly sem, jako dřív.

Tak Pavel Mácha už to tu zabalil?
Nečakané, nie však prekvapujúce.
Hej, tento náš život je krátky a pominuteľný. Je fajn, keď na jeho konci sme ďalej než kde sme boli na začiatku. Hoci len o kúsok. A to je niečo, čo má každý z nás vo svojich rukách.

Moc obecná, nic neříkající odpověď.Proč zvolena formulace - "on zabalil"? Co znamená, že nečekané, ne však překvapující? Co znamená "ve svých rukách" konkrétně ve tvém pojetí? Za mě z určitého pohledu nemá ve svých rukách nikdo nic, každý je hříčkou osudu, ale jelikož tento fakt nikomu v ničem nepomůže a stejně záleží jen na praktických možnostech, které jsou případně k dispozici, tak má jedině smysl předpokládat, že zrovna tedy ten někdo, kdo například tohle čte je obdarován takovým potenciálem možností a rozhodování, že v praxi může dospět k něčemu smysluplnému.Ale to už bychom se museli taky bavit, co je nejsmysluplnější z hlediska pozemské fyzické a duševní kondice a případně co tedy může mít i nadpozemský přesah.Nebo co ve tvém pojetí znamená posunout se o kousek?Zlepšit si karmické podmínky pro příští zrození v lepších podmínkách ve smyslu pochopení pomíjivosti a utrpení žití v omezených formách, ještě někdy ovládaných násilnými povahovými sklony, podléhajících různým dalším přebytečným závislostem a nucených pro přežití požírat jiné organismy... a směřování k nějakému laskavějšímu, velkorysejšímu a v posledku odpoutanějšímu přístupu k realitě?

Bojovníku, Ty si momentálne (teda už nejakú dobu) v takej fáze, že Ťa neuspokojí žiadna odpoveď. A v každej odpovedi vidíš aspoň 25 ďalších otázok.
Ale to nie je zlá fáza. Trochu neistá, chaotická a miestami beznádejná, ale potrebná a s veľkým potenciálom. Ponúka veľa, ide len o to, či si človek vie zobrať to, čo je ponúkané.

Áno, áno, viem, samé neurčité a neuspokojivé hlášky, ktoré otvárajú minimálne ďalších 75 otázok.

Ono narovinu, spíš to vidím tak, že jistá není žádná alternativa. Což ovšem neznamená, že nejsou nějaké pravděpodobně méně příznivé nebo více příznivé vztažné body.Ikdyž celkově je to těžko někdy soudit.Jestli je například pro nějaké povznášení se výživnější život v brutálním utrpení a napětí, na hraně sebevraždy, kdy jediné, co člověk chce je získat od toho všeho odstup.Nebo naopak jsou příznivější podmínky, kdy má člověk kolem sebe v pohodě lidi, v pohodě zázemí a prostor a v klidu může ladit v rovnováze vnější i vnitřní podmínky a rozjímat o pomíjivosti a zda není někde za určitými hranicemi něco trochu stálejšího, například. Na ledasčem se dá najít chyba, v ledasčem potenciál... Jinak zase bych to s tím počtem otázek tak nepřeháněl... Buďto má nějakým způsobem záležet i tady na té dočasné co nejlepší fyzické a duševní kondici, nebo ne... Na tom jak se přístupuje k ostatním a jakými způsoby, nebo ne... ikdyž přiznávám, že patent na efektivitu už je samozřejmě pro celý kolektiv složitější... a popřípadě jak tedy přístupovat i k nějakému teoretickému přibližování se něčemu, co by tohle mohlo přesahovat... Všeobecně se doporučuje z mnoha zdrojů se o fyzické a duševní zdraví raději přiměřeně starat a pomáhat s opravdu nezbytnými potřebami i ostatním... Než něco lámat nějakou zbytečnou destrukcí... Být fyzicky a duševně co nejstabilnější, a v této rovnováze poté případně zkoušet rozjímat nad tím, zda lze nalézt něco, co prochází vším tím, co tu nestálými způsoby odžíváme... Tak jsem se zkusil samozřejmě osekaně vyjádřit já... Je jasné, že samotná abstrakce je sama o sobě jen abstrakce... Záleží na tom v jakém poměru k ní někdo přistupuje... Pro někoho může být nějaká trochu výživná, pro někoho už jen překážka... Tak jsem si říkal, že když už jses vyjádřila, že se zkusím zeptat na tvůj konkrétnější postoj... Připadá mi, že jsme se celou dobu bavili hodně obecně, ale čistě osobně mi utkvělo o tobě asi to, že na jednu stranu jakoby hledíš velmi rezervovaně na všechny cílené snahy tady na sobě nějak fyzicky nebo duševně pracovat, jakoby to stejně nemělo moc význam, ale třeba jen můj subjektivní dojem... A jakoby snad šlo jen o to dostat se do stavu nějaké osvícené rezignace na vše, ve které už se vše srovná samo... Ale zde bych si dával pozor na ochablost a otupělost... zaměněnou za nějakou duševní odpoutanost... Ale to už jsme asi +- stejně probírali... Já už těch abstrakcí taky nakoumal a nemysli si, že žiju tak, že veškerý volný čas věnuji jenom dalším a dalším abstrakcím ... Jen bych asi nikomu s klidným svědomím nedoporučoval zaujímat lhostejný duševní přístup maskovaný za osvícenou odpoutanost... Ale to je jedno... Zde v tomto tématu se měla probírat návratovka dle Pavla Máchy - ta má aspoň dle mě přesně vymezenou logiku... Aspoň nějakou poměrnou část návratu věnovat postupnému rozjíždění zažívání... aby půst proběhl s co největší šancí fyzicky a duševně prospěšně(alespoň dočasně)... Poté navázat ideálně co nejvyrovnanějším celoročním režimem jak z hlediska pravidel této pozemské reality(pokud někdo není takový mág nebo mystik, že už je svými silami je schopen ohýbat dle své vůle, či stavu, ale na to raději předtím radím - pozor... pokud si není takový adept jistý v kramflecích)... A taky ideálně možná i vyrovnaným postojem k otázce pozemské pomíjivosti a připoutanosti k výsledkům své fyzické, či duševní práce... aby jej to příliš nevtahovalo a nepřipravilo o klid... Víc už tu za sebe filozofovat nebudu...

To myslíš tak, jako že už tu není? Jakto, co se stalo?

"Lidi jsou dnes už jinde" - říkal jsem si, jestli to nevyzní jinak. Myslel jsem tím že lidi už moc nechodí na taková fóra, jsou na Facebooku a podobně. Půsty a prána byla pro lidi před pár lety spíš jakási móda (vyvolaná Monfortem), která zanikla a lidi se o to přestali zajímat. Podobné psal i Joachim Werdin, že u nich v Polsku byla tato móda s pránou o pár let dřív, pak zanikla a už se o to zajímal málokdo.

To nevím, dostal jsem jen informaci, že se to stalo.Taky mě to zajímalo, ale prý jen nemám věřit ničemu, co se údajně může povídat.Nezbývá, než aspoň věřit, že jeho dosavadní život mu umožní nějak příznivě navázat.Já věřím, že to co sdílel s lidmi myslel dobře.Dokonalý není snad skoro nikdo.Já jsem rád za to, že jsem na něj narazil.Ikdyž jsme se nikdy přímo osobně fyzicky nesetkali.Taky cepheus už prý odešel dál.Snad mohu prozradit, že mě informovala ABCD.Víc nevím.

Cože, cepheus taky? To jsou věci ... Člověk si stále myslí jak jsou ty věci neměnné, a všechno je to tak pomíjivé.

To hovoríš o svojom pocite z môjho prístupu alebo z Tvojho vlastného prístupu?
Ako sa hovorí, svet sa nám javí ako zrkadlo nás samých.
Moja hláška, že to máme vo svojich rukách, Ti pripadá ako stav rezignácie?
Nie je to práve naopak?

Takéto veci sú pre nás práve tým budíčkom do Reality, ktorý nám pripomína, že všetko v tomto hmotnom svete skutočne pominuteľné je.
Ale to nie je zle.
Blbé to je len v prípade, keď na tom pominuteľnom zakladáme svoj svet, prípadne svoje šťastie.

Není to tak dávno, co mi cepheus psal, cítil se dobře jen měl potíže tuším s koleny nebo operace kyčlí nebo tak něco.

Pokud je to jen můj dojem, pak je to logicky v pohodě, já se nad tím nějak dlouze pozastavovat nebudu, neboť by to nejspíš ani tak nějaký smysl nemělo.Cili v pohodě . Ta hlaska je sama o sobě jen fráze. Da se vyložit všelijak, i tak, že se má člověk zkusit zdržet všech zbytečných snaha tím docílit jakéhosi vnitřního vysvobození. Vychazel jsem spíš z minulých debat, kdy jsi například v tomto duchu radila siseb. Já vím, že tohle je oblíbený typ duchovní rady, která má poukázat na potřebu anulovani jakési závislosti na egu.Problem je, že stejná závislost na egu může být skrytá i v tendenci vůči všemu dělat mrtvého brouka.Abych doplnil patřičný kontext a vyvazil tento pohled.Mnoho zdrojů varuje před udajnym vzdáním se světa a oddavání se vnitřní, ci vnější nečinnosti, dokud není adept zralý silou přirozeného poznání a duševní síly takovému stavu i pri fyzickém, ci duševním klidu.Naooak doporučuje fyzickou i psychickou práci, čímž se kvalita tamas, ochablosti,zatemnelosti, postupně minimalizuje a nahrazuje radzas, jakousi fyzickou a duševní připravenosti k akci, ovšem vnitřním nelpenim na výsledcích takových činností, povznasene až k duchovnímu jasu, sattve, která teprve dovoluje poznání, aniž by snaha o uvědoměly klid nevedla spíše k upadku. Toť jen pohled z jiné strany. Myslím, že snad aby byl teoreticky obraz trochu kompletnejsi, by už mohlo stačit.

Nesprávne si si vyložil, čo som písala.

To se jistě může stát.A jak to tedy podle tebe je s různými fyzickými a duševními aktivitami zde na zemi? Abychom to konečně tedy mohli nějak uzavřít?

Ty to teraz neuzavrieš, nech by som napísala čokoľvek, lebo ako som písala vyššie, si momentálne v životnej fáze, kde Ti akákoľvek odpoveď otvorí priestor pre 10 ďalších otázok. (Dobre, možno nie 25, ako som písala vyššie, ale 10 určite. )

Fajn, za mě je smyslem vyrovnanost docilena vnější i vnitřní efektivní harmonicky-odpoutanou duševní a fyzickou organizací dostupných kapacit a možností... Konkrétne už nebudu dá rozepisovat... Ale je hezké jak se stavíš do pozice znalce neci momentální celkove situace xD... Umlcet zbytečný hluk je potřeba.. Ale fyzickou ani duševní ochablosti se toho za mě nedosáhne... A některé logické souvislosti mohou být ve svém rámci užitečné.. Člověk ví, čím už se zhruba aspoň ramcove prokousal... Někteří lidé jsou schopni si snad vytlačit mozek z hlavy, když si někde přečtou, že je třeba udržovat tichou mysl... A hlasite mlčení není zrovna to, o čem se pak mluví... Toť za mě poslední podněty, s kterými jsem se setkal... Třeba někomu budou inspiraci, třeba ne.. To už nemá význam hrotit

Tomu sa hovorí skúsenosť. A predpokladať niečo na základe skúsenosti.
Keď urobíš 30x nejakú vec a odpoveďou Ti je 30x to isté, tak na 31-krát si dovolíš predpokladať, aká bude odpoveď.
A máš dosť vysokú šancu, že Tvoj predpoklad bude správny.

Ja viem, ja viem, je to nejasná odpoveď a otvára sa ňou priestor pre ďalšie otázky. Ako inak.

Neboj, co se mě týče, můžeš být tiše, jak dokážeš, nepředpokládám nutnou závislost na tvých odpovědích.
Obejde se to i bez formálních výroku. Taky dobrý. to je zase má zkušenost... Tak asi jen pozor na izolované podněty vytržene z celkového živého kontextu. Pro případné čtenáře... Žádny podnet zde sám o sobě není absolutní... Ať to má tedy nějakou tu formální logiku xD...

V kazdom pripade dik Pando za ten cas a energiu co si tu tomu venoval. Suhlas pamatam si casy ked to tu zilo, a bolo to tu pre mna utocisko a pomoc. Bez pust.cz a breatharian.eu by ma moznost nejedenia viac ako 1 den ani nenapadla. Ukoncil som uspesne niekolko 21 a teraz posledne 28. Snad sa dostanem na 40 a vsetko pochopim ako mi opakoval Pavel, ked som si s nim pisal. Tak cakam na to osvietenie

Uplne by som to nezavrhoval, je velky zaujem o "intermittent fasting" a posty, ale pravdou je, ze prana je uz trosku mimo.

Nezavislych zdrojov je na internete coraz menej a akoby sa ta strbina uzatvarala. Tak 15r dozadu tu boli rozne fora, torrenty, uloz.to ... Jeden z mala zdrojov ktore sa mi pacia svojim spracovanim je este https://www.vitazdroje.eu/post/ (aj ked je to orientovane komercne) - ktore rad odporucam hlavne zaciatocnikom o post. Je tam pekne spracovana navratovka a jednotlive posty. Autorom je jeden z nas north108.

Je mi to luto ale taky je zivot. Antonin, Pavel, Cef - moj posledny 28 bol venovany prave im a tomuto foru. Tak nech su stastni na druhej strane.

Nema niekto knizku pust.cz v pdf alebo elektronicke podobe? Trosku lutujem, ze som si nespravil zalohu offline z fora na pust.cz ale co uz.

Chystam sa aj na breatharian.cz, bola by skoda prist o tie roky skusenosti mnozstva uzivatelov a stovky velmi podnetnych komentarov.

Na internetarchive je mozne este nejake fragmenty najst, ale to iba do 3 levelu odkazov. Forum je stratene
https://web.archive.org/web/20230406042 ... ?load=uvod

Nejake info na pavlovom facebooku, Pavel bol pomerne aktivny na fb, posledny prispevok 27.3.2024.
https://www.facebook.com/pavel.macha.73

Doba sa mení, ľudia sa menia, mnohé veci sa vytrácajú z povedomia. Aj mnohé dobré veci. Mnohé staré dobré veci, o ktorých sa kedysi bežne vedelo a praktizovali sa, sú dnes takmer zabudnuté (napr. pôsty, liečivá sila Prírody, odpočinku, pohybu, ...). Ľudia sa stále viac a viac vzďaľujú od Prírody, od prirodzenosti, od "zdravého rozumu".
Ľudia sú nešťastní, nespokojní, hľadajúci. Akoby doba nahrávala epidémii nešťastia a nespokojnosti.

GreenApple, možno je to pozvánka pre Teba niečo spísať, zdieľať, nenechať si svoje poznatky a skúsenosti pre seba.
Keď máš pocit, že niečo cenného sa z online sveta vytratilo alebo vytráca, možno to čaká práve na Teba, aby si tú medzeru zaplnil.

Jo doba a vše se stále mění. Je to součást vývoje. Já i ve svých 63 letech pozoruji že se stále učím a vyvíjím - ale ne tím jak by si v mládí člověk představoval, učit se nové věci. Ale chápat život, proč tu jsme, a jak svět funguje. Vidím teď život z opačného směru než jsem ho viděl jako mladší. Zjišťuji že to co jsem jako mladší viděl jako stabilní a pevné a dobré, tak je jen krátkodobé a pomíjivé a i to "dobré" je jen relativní osobní hodnocení. Každý člověk a každá doba má jiná měřítka. Člověku je líto věcí které mizí, protože byl navyklý je brát že jsou dobré. Ale to hodnocení dobrého je relativní. Spíše je mu líto těch životních jistot, které tím ztrácí. Stejně jako když někdo blízký zemře - člověku ve skutečnosti není líto toho člověka, protože toho zemřelého už nic nebolí, ale je mu líto sebe, protože se tím mění jistoty světa na které byl zvyklý. Součást životního vývoje je přijmout pomíjivost, protože svět není pevný a stabilní.

Pando, úplne zdieľam toto pozorovanie.

Učenie sa teraz vnímam úplne ináč než ako sme boli v mladosti naučení, že učenie má vyzerať. Vtedy išlo o nadobúdanie nových informácií, nových vedomostí, znalostí.
Teraz ide o pozorovanie Života. A pritom zisťujem, že mnohé z tých informácií, ktoré som sa kedysi naučila, sú nesprávne, nepravdivé. A viac než len to - keď človek týmto informáciám verí, tak sa oberá o možnosť zistiť, čo je skutočne pravdivé. Ľudia majú hlavý plné vedomostí, ale neposúva ich to smerom k naplneniu a šťastiu, práve naopak. Mnohé z tých informácií a vedomostí, čo sa človek učí (resp. je nútený sa učiť) a prijíma za pravdy, človeka vyslovene vzďaľujú od Pravdy, a tým od pokoja a naplnenia v živote.
Ale človek sa môže prepnúť na iný druh učenia. Taký, ktorý neprichádza z kníh a nových vedomostí. A tak môže nastať obrat na ceste, ktorá človeku nepriniesla uspokojenie a človek môže začať kráčať smerom Domov.

Říkají tomu "aha moment". Jenže to používají ve významu jako např. "když zjistíte, že klasická medicína je špatná, a naše metoda kterou doporučujeme vede ke zdraví". Ve skutečnosti ale ty "aha momenty" přicházejí neustále, vše se stále překlápí, člověk mění názory sem a tam, a zjistí že jeden přístup nefunguje, ale ten opačný je také špatně atd. Protože člověk není stroj s jednoznačnými pravidly. Ve skutečnosti ani svět nemá jednoznačná pravidla.

Pokiaľ len človek mení jeden názor za druhý - tak to sa stále pohybuje vo väzení mysle. A keď potom vykukne z väzenia na slobodu, to je potom "aha moment" úplne iného druhu.