Tak se omlouvám za podezírání. Ten dotaz vypadal tak moc neznale, až to bylo podezřelé.
Mixer byl myšlen zřejmě kvůli smoothies, že? To je jediná věc která mě napadá, že by ji potřeboval i pokročilejší vitarián. I tak mi ale připadá, že na to stačí levný mixer. Doma používáme socialistický Robot a také to stačí. Z kapustových listů s banánem to udělá skvělé smoothies. Ale dá se často vystačit i s levným tyčovým mixérem, jen tam z listů mohou zůstat trochu větší kousky.
Spíš má větší význam dobrý šnekový odšťavňovač (já nedám dopustit na Hurom), do toho se vyplatí víc investovat. Raději ne odstředivka, ta má velmi omezený repertoár co se tam dá odšťavňovat. Ve šnekovém odšťavňovači se dá šťavit veškerá zelenina a je schopný nahradit mixer se smoothies. Nejdou v něm dělat měkké věci jako banány, ty se musí dělat v mixeru.
Pak ještě jsou ze začátku vitariánství užitečné (ruční) mlýnek na mák a mlýnek na ořechy. Na mlýnku na mák se mele nejen mák, ale i malá semínka jako sezam nebo len. Lněné semínko je hodně oblíbená příloha do zeleninových salátů. Ale namletý len se nesmí dlouho uchovávat, rychle žlukne. Dá se pár dnů uchovat v ledničce, ale musí se řádně napěchovat do skleničky, aby tam nebyl vzduch. Kromě hnědého lnu bývá dobrý i zlatý len. U lnu je nevýhoda, že se na mlýnku na mák dost špatně mele, protože jsou semínka dost tvrdá. Proto je lepší čerstvý len než nějaký starší, protože ten už bývá tvrdý a je dost náročné ho pomlít. Semínka jako sezam nebo mák, ta jdou mlít snadno. Mák je výborný např. s banánem nebo strouhaným jablkem (samozřejmě bez cukru), navzdory tomu, že tuky by se s ovocem neměly kombinovat. Mlýnek na ořechy se používá hlavně na mletí mandlí a lískových ořechů, to je také dobrá přísada do zeleninových salátů.
Obvyklá přísada do zeleninových (ne ovocných!) salátů je panenský olivový olej. Dříve bych doporučil ještě avokádo, ale to je dnes tak šíleně drahé, až se to nevyplácí. Avokádo je obvykle nutné nechat pár dnů dozrát - mělo by být měkké na omak jako máslo. Pak ho rozkrojit na půlky a vyndat pecku. Vnitřek lze pak snadno vydlabávat lžičkou. Doporučuji ochutnat - je možné že se na salát už nedostane, zralé je moc dobré. Pokud je tužší a bez chuti, tak není ještě dost zralé. Musí mít máslovou konzistenci.
Pokud možno, vyhýbat se sušenému ovoci. I běžné ovoce je v dnešní době až příliš sladké, natož pak sušené ovoce. Mnozí vitariáni si pořizují sušičky a suší ovoce. Je to přijatelné v případě, že ovoce má nahradit nedostatek ovoce mimo sezónu a sušené ovoce se před konzumací namočí, čímž se mu trochu vrátí struktura.
Pak mohou být ještě potřeba klíčící misky. Klíčky, obzvláště fazolky mungo a čočka, jsou dobrou stravou. Nejsou ale potřeba složité misky, úplně stačí plastová krabička nebo jakákoliv nízká široká miska. Mungo nebo čočka se na půl dne až den namočí, pak se voda slije a nechá se jen na dně pod semínky trochu, aby nevyschla. Vrstva semínek musí zůstat co nejtenčí, nejlépe na výšku 1 semínka, aby měla přístup k vodě i ke vzduchu. Občas se semínka propláchnou. Dobré zkušenosti bývají i s PET lahvemi (nezkoušel jsem, mám raději misky). Za 1 až 2 dny vyrostou klíčky - je konzumaci jsou nejlepší, když je klíček velký asi tak jak semínko, nebo kousek větší. Pokud se nestihne spotřebovat, dá se uchovat v ledničce, kde se klíčení zastaví.
Od složitějších kombinací (mixování, saláty, složité kombinace) vitarián časem stejně upouští. Proto není třeba počítat s drahou složitou technikou do budoucna. Jeden ze základních pocitů, který se vitariánovi objeví, je "pocit jednoduchosti". Což lze špatně popsat co znamená, je to pocit který se objevuje. A s tím přichází i potřeba zjednodušovat sebe i věci kolem, včetně stravy. Vitarián tak postupně vypouští složité recepty a mixy, nakonec jí zeleninu a ovoce v základní formě. Je to tak nejjednodušší a úplně to stačí. A i tak je to dostatečně pestré. Mixy pestrost nezvýší. Stačí pak jen nůž. Dlouhodobější význam má odšťavňovač, ten se dá využívat i v hodně pokročilém vitariánství, které už se může blížit k pránické stravě.