Něco o mně

jméno: Miroslav Němeček
narozen: 13.1.1963
rodná víska: Lanžhot
současný pobyt: Most
zemřel: zatím v roce 2022 ještě ne :-)
zaměstnání: programátor, ale od roku 2022 už nepracující důchodce
koníčky: programování
výška: 186 cm
váha: 92 kg
matka: učitelka na ZDŠ 1. stupně, dnes v důchodu
otec: úředník Jednota Mikulov, dnes tu již není
bratr: traktorista, klempíř a pokrývač, dnes již důchodce

Mládí jsem prožil v Lanžhotě, spolu s bratrem Ladislavem (o 5 let starším, byl mi "Velkým Bratrem"). Od roku 1977 jsem studoval na gymnáziu Břeclav. Velmi mě bavila elektronika a bastlení. V roce 1978 jsem byl v celostátním kole soutěže Integra v Rožnově pod Radhoštěm - sice nevyhrál, ale o to víc mě to zapálilo pro elektroniku, a také to způsobilo, že jsem později šel do Rožnova pracovat, jakožto "do ráje součástek". V roce 1981 jsem začal studovat na VUT Brno - fakulta elektrotechnická, obor radiotechnika.

Spíše mě začala táhnout digitální elektronika. A především počítače, které se začaly objevovat v 8bitové podobě. Ještě na vysoké jsem si začal ze součástek bastlit svůj první sběrnicový počítač - na bázi Z80, s vlastním návrhem řadiče displeje. V mém zpracování mechanická spolehlivost nic moc, ale hodně jsem se naučil.

Po vysoké v roce 1986 jsem nastoupil jako technik počítačů Robotron do Tesly Rožnov. Hned na to rok vojny ve Strašicích u Rokycan (u spojařů - vysílačky), kde jsem potkal počítač Sharp MZ-821 a ten jsem si zamiloval (dokonce jsem si ho po vojně koupil). Strávil jsem stovky hodin vypisováním a disassemblací paměti ROM a interpreteru Basic MZ800. Neocenitelný zdroj informací.

Po návratu z vojny jsem se do Rožnova přestěhoval i se svou manželkou Dášou (stavební projektantka z Liberce), se kterou jsem se seznámil ještě na vysoké. V roce 1988 se nám narodil syn David, v roce 1991 dcera Monika.

V rožnovské Tesle jsem se stále více věnoval softwarové stránce počítačů, setkal se s počítači na bázi CP/M a později DOS. Opět následovaly hromady hodin listingů a analýzy kódů operačních systémů, firmware a programů (před pár lety jsem při úklidu vyhazoval stoh hustě okomentovaných listingů).

Potřeba snadnějšího použití prostředí DOS mě přivedla k vytvoření programu DOS Manažer (po vzoru Norton Commanderu), o který se objevil takový zájem, že jsem v roce 1990 opustil Teslu, přešel do podnikatelské sféry a ve spolupráci s rožnovskou firmou Golem prodával DOS Manažer. Úspěch byl nemalý, účastnili jsme se s ním mnoha výstav (především Invexy).

Veškeré mé programování bylo v assembleru. Vždy jsem propagoval raději více práce od programátora, když to pak uživateli přinese kvalitnější program. Vznikly v té době i jiné zajímavosti, např. hra Vlak, která se mezi lidmi stala kultovní. Ještě dnes po letech jsem často překvapený kolik lidí se mi ozve s díky, jak byl Vlak skvělá a populární hra.

Vývoj DOS Manažeru pokračoval a přestože za pár let dosáhl dokonalosti v podobě verze 2, zájem rychle klesal - z důvodu nástupu Windows.

Proto jsem v roce 1996 opustil DOS a začal programovat pod Windows - první pokusy v assembleru, pak Delphi a nakonec C++. Potřeba syna také si něco tvořit mě přivedla k myšlence vytvořit programovací nástroj pro děti. Tak vznikl králík Petr, ikonové programování. A možná že právě díky Petrovi je dnes syn úspěšný programátor.

Původní dětská skládačka se rozrůstala v mohutný nástroj (včetně podpory 3D grafiky - v Petrovi vzniklo mnoho kvalitních 3D her). Přestože první ohlasy a recenze v časopisech byly velmi příznivé, zájem trhu se nakonec neprojevil dostatečně k udržení obživy a proto jsem se v roce 2003 vrátil do zaměstnanecké sféry.

Rok 2003 byl pro mne velmi bohatý na změny - kromě změny zaměstnání jsem se i rozvedl a přestěhoval z Rožnova do Mostu (kde bydlím dodnes). 20 let jsem byl zaměstnaný v Income Praha, kde jsem pracoval na vývoji hracích automatů (práce s mikročipy a grafika v OpenGL) a také programy pro řízení velkoplošných LED displejů.

V roce 2022 jsem odešel ze zaměstnání na "odpočinek" - 5 let předdůchod a později řádný důchod. Nadále pokračuji v softwerařině. Dlouho jsem se věnoval tvorbě operačních systémů, ale nakonec jsem dokončil jen RTOS systém pro ARM, protože systém pro PC se ukázal být nad síly jednotlivce. Ale především se teď věnuji hraní si s mikročipy a vytváření retro počítačů - především procesory ATmega a modul Raspberry Pico (knihovna PicoVGA a minipočítač Picoino).

<< Zpět