Tak pěkně popořádku. V roce 2017 mi byly nasazeny antibiotika na nepříjemný ženský zánět a to hned dvoje po sobě. Jedny od urologa druhé potom již správně od gynekoložky. Přesně v den dobrání posledních antibiotik mi z hodiny na hodinu po celém těle vyrašila kopřivka, která přešla v chronickou. Místy mám až jizvičky po zhnisaných dírkách do kůže, které se nehojily. Doktoři si mě přehazovali jako horký brambor, neřešeno. Na konci roku 17 udeřil zánět slinivky (pila jsem první ligu), kterými v úplně minimální míře trápí dodnes, když sním něco, co nemám (třeba bůček...).
Do konce roku 2021 jsem dost jedla (100 kg), pila pivo, dva litry koly denně, 3 měsíce jsem brala 2x denne biopron forte. Protože mě začala pobolívat i ta slinivka, řekla jsem si dost a dala si dietu a den úplného půstu (na vodě). Ten den si pamatuji doteď, 22. 11. 2021. No a do měsíce to přišlo. Kvasinky se mi pomnožily tak, že se dostaly přes můj imunitní systém, zpusobily střevní nepruchodnost (po talíři vařených mrkví a rýži mě málem odvezla zachranka), po něčem sladkém okamžitě ledové ruce a divné stavy, které se nedají popsat. Preskakujici srdce, občas žlutá patina od jater (když jsem se ladovala kyselinou kaprylovou ve velkem). Po kolečku dr., kteří kromě rochu zvýšeného bilirubinu a cholesterolu nenašli NIC (kolonoskopie a spol.), jsem se rozhodla pro 11denni půst, který mě už tak pohublou srazil na dnešní 69 kg. Na tři měsíce mi vyléčil i tu střevní nepruchodnost (i když jsem těsně po půstu měla pocit, že kvasinky se vydaly hledat jídlo i do uší...), ale začala jsem jíst jogurty a střevní nepruchodnost se vrátila v plné parádě. Teď trpím a chystám se na další půst. Jediná věc, která mě udržuje při životě, je stavabze zelí a vira v to, že se uzdravim. Je mi 30 let.
Nějaké rady a typy pro pust? Rozhodla jsem se pro 21 tentokrát.
Začínám si myslet, že probiotika, jogurtove kultury a všechny ty kefiry a acidofilni mléka škodí škodí a zas a jenom škodí. Kombinace sladké + biopron mě v podstatě dorazila. Když si dám jogurt, tak ty střevní imuno receptory mě doháněji k šílenství.
Btw. Imunitu mám v háji. Chvilka na Slunci - pihy vsude.

Mně to přijde všechno příliš hektické - i způsob života i snaha o nápravu. Můžeš sice zkusit dlouhý půst, ale myslím si že to moc nepomůže a spíš se rozhodíš ještě víc. U Tebe je potřeba uklidnit si způsob života a stabilizovat se už v základu. Naučit se držet pravidelné půsty - každý týden 1 nebo 2 dny půst jen o vodě. Minimalizovat potraviny které nejvíc škodí - pšeničná mouka (to na prvním místě, lepek nejvíc rozežírá střeva), cukry, potraviny s vysokou teplotou úpravy (smažená jídla), vypustit alkohol. Ovšem ne jít do opačných extrémů jako např. příliš silná dieta, to v této fázi pro Tebe nebude vhodné. Spíš si jídelníček a způsob života srovnat a nepřehánět extrémy. Minimalizovat nestandarní doplňky (vypustit výživové doplňky a chemikálie). Přejít spíš na jednodušší stravu, ne moc komplikovanou. Probiotika střevní mikroflóru moc nesrovnají pokud je rozhozený přísun potravy. Je to spíš dlouhodobý úkol vyžadující vytrvalost (změny přijdou až po týdnech), s vyloučením extrémů.

Děkuji za odpověď. Alkohol jsem od 17. listopadu 2021 vynechala úplně. Lepek už nemůžu vůbec. Ztrácím po něm cit v končetinách, mám mlhu před očima, je mi šíleně. Ani laktóza není takové svinstvo jako lepek.

Tento stav nebude následkem jenom fyzických příčin, ale jistě tam jsou nějaké psychické příčiny - problémy v osobním životě, neuspokojivý stav. S fyzickou stránkou by se proto měly současně řešit i psychické příčiny které tam zaručeně jsou. Fyzické problémy nevzniknou jen tak samy od sebe. Dokud se nevyřeší psychická stránka, fyzické problémy neodejdou a budou se neustále vracet a budou stále silnější.

Delší půst v tomto stavu je naopak až nebezpečný. Ozdravující účinek půstu běžně nastává až v návratovce správnou stravou. Ale při neprůchodnosti střev Ti nebude správně fungovat vstřebávání živin během návratovky - měla bys velký problém vrátit se k normálnímu stavu. Měla bys delší půst odložit až na později a teď to nejdříve řešit krátkými půsty (každý týden 1 den půst) + napařená a syrová zelenina, nelepkové potraviny (jako např. rýže, ovesné vločky), a úplně se vyvarovat lepku a jednoduchých cukrů (což už zřejmě děláš).

Zelené šťávy (hadovka, řap. celer), kvalitní vařené bílé maso, vařené vejce, kurkumový čaj, kapky z lapacha, za studena lisovaný olej z ostropestřece mariánského, špenát, brokolice, kapusta, šťáva z kysaneho zelí, když mám velký absťák, tak káva s lupínkem másla nebo libové tenké párky.
Vynechala jsem teď sacharidy jako bramborovou kaši, mléko a i tvaroh, protože mám pocit, že hlavně ty mléčné výrobky asi nejsou ideální. Problém je, že asi po dvou třech týdnech bez sacharidů a cukru přichází úplný záchvat, mdlo a chuť na sladké, která se nedá nijak popsat. Jeden večer jsem běžela pro lžičku medu, protože se mi zdálo, že tenhle stav nemůžu přežít.

Sice už jsem z nejhoršího venku, ale asi tak před rokem jsem měla stav, kdy i po snězení talíře bramborové kaše jsem měla cukr 3.9. Ty kvasinky to úplně vyhrály nad mou imunitou.

Neuspokojitelnou chuť na sladké si vysvětluji tím, že to způsobují nežádoucí bakterie a kvasinky ve střevním systému. Když mají hlad (nebo vymírají hlady), vylučují nějaké odpadní látky, které v člověku vyvolávají nepříjemné stavy a způsobují mu potřebu zbavit se toho stavu snědením sladkého. Tak si ty bakterie zajišťují dostatek potravy tím že nás nepříjemnými stavy nutí jíst víc sladkého než bychom měli. Uvádí se, že zbavit se nežádoucích bakterií vynecháním cukru může trvat až měsíc. Ale jakmile se sní něco sladkého, bakterie se rychle zas rozmnoží a člověk je s dietou zas na začátku.

Probiotika problém moc neřeší - zvýší o trochu poměr ve prospěch prospěšných bakterií, ale nežádoucí bakterií nás nezbaví, jen jim vezmou trochu jídla. Aby byla probiotika účinná při boji proti nežádoucím bakteriím, museli bychom jich jíst velká kvanta a to po dobu několika týdnů. A navíc v kapslích, aby se nezničila kyselinami v žaludku. Dodávání probiotik (např. kvašenými potravinami) je spíš jen doplněk, hlavní zbraní by mělo být omezení cukrů a vytrvat několik týdnů i při nepříjemných stavech.

Třetí den na dietě do 30 g sacharidů, jím v podstatě tuky. Je mi zle zle zle, přeskakuje mi srdce, chytám mírně žlutou patinu a všechno v mém těle křičí dej nám sacharidy. Objednala jsem si ještě další olej z ostropestřece, lapacho, rybí olej v kapslích, inulin v 5 g pytlích. Uvažovala jsem, k čemu tenhle stav přirovnat a mám to - je to jako kocovina! Kocovina po pekelné jízdě.
P. S. Z ranní stolice jsem cítila po dlouhé době starý známý puch kvasinek. Je to dobře?

Keto - den 10. - po počátečním prudkém zhoršení mě dnes začíná bolet močák.

Keto - den 21.. Po počátečním velkém šouflu se to zlepšilo, dejme tomu asi o 60 %. Ekzém na těle trochu zalezl, ale hlavně - přestala mi do krve praskat kůže na rukou, což je úplný zázrak. Večer jsem jinak vždycky nemohla ani sevřít pěst, tak moc mi to na kloubech praskalo a štípalo. Najednou ručičky úplně normální. Zezačátku jsem měla ukrutnou chuť na sladké, teď absolutně žádná chuť na sacharidy a hlavně - mezi jídly žádný hlad. Od 20. dne opět velký exodus kvasinek, podobný tomu, jaký byl na začátku. Přestala jsem se v noci budit a spím jako mimino.
No... uvidíme co bude dál.

K prasklinám kůže by mohlo trochu pomoct mazání Alpou - vydesinfikuje bakterie v prasklinách a kůže má větší šance na uzdravení. Může pomoct i heřmánková mast - ale funguje jen zpočátku, pak si na ni jaksi zvyknou a začnou ji ignorovat. A navíc heřmánkovou mast už výrobci nahradili syntetickou náhražkou, která moc nefunguje.

25. den keta - kvasinky jsou prostě "urputné hovada". Až teď ve větším množství odcházejí, včera večer jsem měla normálně otravu houbičkama, tak divně mi bylo. V noci žízeň, ráno normální kocovina jako po alkoholu. Zajímavé je, že ačkoliv jím převážně tuky a maso, zánět slinivky se zklidnil skoro na nulu. Přestala jsem se zadýchavat a upravil se mi menstruační cyklus, snad nikdy jsem neměla menstruaci přesně po čtyřech kalendářních týdnech. Blbé jsou "záchvaty" deprese a sem tam trošku překyselený žaludek. Zkusila jsem si dnes dát probiotika, ať nejím pořád jen prebiotika. Uvidíme, co to bude dělat.
Dala bych si třeba acidofilní mléko, ale ty skoro 4 g cukru na 100 ml jsou úlet.

32. druhý den keta - zítra jdu do půstu. Dostala jsem se do místa, kde kvasinky hynou při pouhém snížení krevního cukru, což je signál, že mají opravdický, nefalšovaný hlad. Po dvou třech hodinách bez jídla jdou ven. Vedla jsem si přesné údaje o příjmu sacharidů, denní průměr činí 16,04 g sacharidů s tím, že je to opravdu poctivě sečteno (i 0.97 g z jednoho vejce etc.). Díky zásobení těla tuky jak z masa, tak např. z avokáda, olivového oleje, másla, ořechů jsem "sundala" asi jen 2,5 kg, což je solidní.
Umírající kvasinky mají hlad. Ve chvíli, kdy hladoví a hynou prožívám skutečná muka, protože chtějí zoufale dostat najíst.
Tento soupeř je skutečně tvrdý.
Lapacho je regulérní střevní policie. S kvasinkama zahýbe jako máloco.

Máš je nějaké vytrvalé, uvádí se obvykle že stačí 2 až 3 týdny bez cukrů na vyhladovění.

Problémem je narušená imunita po antibiotikách. Každopádně až taková výjimka nejsem. Četla jsem jiná diskuzní fóra o lidech, co se roky a roky motají v kruhu. Na chvíli dieta, půl roku jim je dobře a potom v tom půl roku lítají znovu. Kdyby se šlo kvasinek zbavit za dva tři týdny, tak by většina nemoci asi ani neexistovala si myslím.
Když jsem začínala tuhle dietu, tak se mi zdálo o jedovatém hadovi, který byl strašně veliký. Chytila jsem ho za hlavu a nějakou dobu jsem z něho cedila do sklenice jed. Potom jsem hada pustila, byl už úplně malinkatý. Ještě mě kousnul do ruky, ale už byl jakoby bezzubý, nic mi neudělal.
Když se mi předtím kvasinky spustily a začaly dělat problémy, zdálo se mi taky o hadovi. Byl jedovatý, zaútočil na mě, kousnul mě do ruky a otrávil mě, začala se mi v tom snu odporně motat hlava a pak jsem se probudila.

Myslím že se uplatňuje ještě to, že většina imunitního systému sídlí ve střevech a ta jsou narušena kvasinkami, tak ani nemá kdo proti nim chránit.

Sen s hadem mi připomněl řešení zdravotních problémů meditační cestou, jako v knize Cesta od Brandon Bays. Ona sice popisuje hlubokou meditaci, ale může pomoct i běžné uklidnění a snaha o vyvolání obrazové představy, znázorňující aktuální problém. A snažit se s tou představou komunikovat, např. poprosit za odpuštění a sam/a odpustit, až se ta představa problému rozplyne. V tom by mohla být podobnost s tím hadem - pokoření nemoci zbavením se jejího jedu. Dalo by se vypomoct záměrným vyvoláváním takových představ a požádání o zobrazení představy jak ten problém vyřešit. Podvědomí zná řešení, ale neumí nám to říct jinak než obrazovou symbolickou představou.

Ještě mě napadlo, že při takových problémech by mohl pomoct Jarda Zajíček. On je sice dost zahlcený, ale prý je docela ochotný poradit na fóru nebo i telefonicky ... a je opravdu hodně znalý. https://www.zdravi-az.cz/