I Joachim Werdin když byl na práně, tak o tom napsal knížku, ve stylu "jak je to snadné přejít na pránu". Pak chtěl prozkoumat léčby nemocí, udělal si pauzu od prány, navodil si přejídání a nadváhu - jenže pak s překvapením zjistil, že nejenže se už neumí vrátit na pránu, ale má problém dostat se i z těch závislostí a nadváhy. Což poukazuje na to, že ty věci nejsou jen věcí naší vůle a rozhodnutí, ale jsou to dary, které buď přijmeme nebo promrháme, ale naší vůlí si je nevynutíme.

Keď táto zotrvačnosť platí pre tzv. hmotu, prečo by nemala platiť aj pre tzv. ne-hmotu? (napr. psychiku človeka)
Všetko je Príroda.
Dobre vieme, aká veľká je "sila zvyku". Inak povedané - zotrvačnosť.

Jason Fung ve své knize Complete Guide To Fasting píše: Inzulín je hormon, který ukládá tuk. Když jíme, inzulín se zvyšuje a signalizuje tělu, aby část energie z jídla uložilo jako tuk pro pozdější použití. Je to přirozený a nezbytný proces, který lidem po tisíce let pomáhal přežít hladomor, ale nadměrně a trvale vysoká hladina inzulinu vede neúprosně k obezitě.

Z vlastní zkušenosti vím, že když si dám třeba ráno čaj, který si osladím cukrem (jenom pro lepší chuť), a přitom vůbec nemám hlad, tak ten hlad po tom oslazeném čaji dostanu (tak užívám stévii a je to lepší).

Tak z toho jsem to tak nějak odvodil.

Přesně tak.
Když jsem byl na té vlně, tak mi pak brácha, nevěřící na pránu, později řekl, že jsem ho tou svou jistotou a energií o práně přesvědčil, začal v to věřit.
Ale to mi řekl až když jsem začal jíst. Teda že jsem ho zklamal .

V dnešní moderní době je všude nadbytek cukru (a soli), protože cukr vyvolává závislost a tak ho výrobci dávají všude a stále více. Např. přeslazený majonézový salát je úplný nesmysl, ale dělají to tak. Nevím sice jak ta závislost funguje, zda inzulín, ale také jsem pozoroval že když sním sladké jídlo, tak brzy po tom se objeví znovu potřeba cukru. Ne že by to bylo "teď jsem měl sacharidy, tak teď budu mít chuť zas na bílkoviny", ale už jenom "cukr cukr cukr". Jídlo už přestává být základem aby člověk žil, ale stává se požitkovou drogou která se konzumuje nadbytečně.

Je to sice přesně tak, ale tím jsme si z toho udělali chomout, který jsme si nasadili – hmm, tak to máme blbý no, tak to s tím nemůžeme nic moc dělat.

Houby. Hele, když to dokázal Mácha, tak já určitě.

Prý "základem poznání jsou pochybnosti". Pochybnost - fakt to Mácha dokázal?

Já mu věřím, že to tak měl, tedy tenkrát, po určitou dobu, nevím jak dlouhou (co jsem pak někde viděl jeho fotku z před několika lety, měl tam zase břicho).

Mácha je inspirace. Jakkoli může být/je na temné straně.

Ahojte,
tak ja sa hlásim, že po pravidelných jednotkách idem skúsiť zas pár dní pôstu vkuse.
Dnes deň prvý, zásadná chyba - zliať sa ráno parfumom (pritom som si to už neraz vyskúšala)

Co to znamená, proč je to chyba?

Býva mi dosť nevoľno pri výrazných parfumoch a ja mám doma najmä také. Počas pôstu mi je najlepšie nenavoňať sa, prípadne si dať len minimum a niečo ľahšie. V parfumovej komunite také parfumy nazývame - svieženky

Nevolnost z parfémů bych chápal, ale divím se že Ti vadí už první den půstu parfém který jinak mimo půsty běžně používáš. Při půstech se zvyšuje citlivost na pachy a chutě a po více půstech zůstává ta citlivost už dlouhodobě zvýšená. Např. mívám problém v marketu projít kolem koutku maso-uzeniny, protože tam šíleně smrdí zkažené maso. Nechápu jak tam můžou lidi nakupovat a jíst to - asi to necítí nebo nevím. Nebo je problém projít kolem některých lidí, kteří jsou silně naparfémovaní.

Tak asi máš už zvýšenou citlivost, ale ještě jsi nezjistila že už Ti parfémy více vadí.

Je hezké pozorovat, jak půst krásně funguje na nemoci jako např. chřipka. Vím z dříve, že 3-denní půst vyléčí zcela chřipku. Teď z rodinných důvodů nemůžu držet 3 dny vcelku (něco jsem chytnul), tak prokládám 1/1 - a je zcela jasně vidět, jak během půstovního dne se nemoc zlepšuje, a během dne s jídlem zas zhoršuje. Docela se děsím kdybych musel někdy do nemocnice, protože tam by mi nedovolili léčit se půstem. Což je fakt hodně škoda, že tyhle léčebné metody nejsou u nás oficiálně uznávané.

To mi připomnělo bývalou tchýni přítelkyně - chytla zánět, v nemocnici i odmítala jíst, neměla hlad a chuť na jídlo (přirozená reakce nemocného organismu), ale nutili ji jíst, a za týden zemřela. Kdyby jí dovolili nejíst, věřím že by se z toho uzdravila.

Hej, ja som úplne zhrozená z toho, čo je dnes oficiálne povolené a čo je považované za normálne. Stačí si zistiť, čo dávajú jesť bežne pacientom v nemocniciach alebo čo dávajú deťom v škôlkach a školách.

Nestačím sa diviť, kam až to došlo. Je to jak nejaký ten starý výrok - neviem presne, jak znel ani odkiaľ to je, ale je to niečo také, že budeme vedieť, že koniec sveta sa blíži, keď ľudia budú zlo považovať za dobro a dobro za zlo. Alebo normálne budú považovať za nenormálne a naopak. A to je presne tu. Presne toto sa deje. Koniec jednej éry je blízko. Resp. už začal.

Určite nie je normálne oficiálne zakazovať a trestať použitie praktík, ktoré ľuďom pomáhajú, a pretláčať také praktiky, ktoré ľudí pomaly (alebo aj rýchlo) zabíjajú. A dokonca takéto praktiky sú jediné oficiálne uznané a povolené

Protože ekonomika světem vládne - z lidí sypou peníze když se léčí léky a umírají brzy, ne když se sami uzdraví a žijí dlouho.

Viem, čo myslíš, ale toto je niečo iné. Je mi väčšinou celkovo nevoľno v prvý deň pôstu (preto ich nemám rada), hlad, hlavybôľ, podráždenosť... zo silných pachov mám pocity nevoľnosti. Neznesiem vtedy ani navoňaný krém na ruky, či telové mlieko, ktoré bežne používam. Naopak, ďalšie dni mi je už lepšie.
Tú zvýšenú citlivosť som si všimla až pri prvej 7ke a ani to ešte podľa mňa nie je konečná. Verím, že sa to bude len zlepšovať

Ja tiež na sebe hneď jasne pozorujem dôsledky, keď jem blbosti a keď jem lepšie a keď nejem vôbec. Hneď na to organizmus reaguje. Je to tak triviálne a zrejmé, a pritom tak skryté bežným ľuďom s vymytými mozgami a oblbnutým cielenou manipuláciou. Spomínam si, že keď som bola ešte dieťa a bolo mi blbo, mama netušila, prečo mi je blbo a netušila, ako na to má prísť. A ja som bola príliš neskúsená na to, aby mi tieto zrejmé veci boli zrejmé. Teraz to je jasné, teraz mi je po raw dobre a po ne-raw nie tak celkom dobre a po totálnych blbostiach mi je totálne blbo. Škoda len, že už som príliš závislá na jedle a už s tými blbosťami neviem len tak jednoducho seknúť. Ale tie zákonitosti sú pritom také zrejmé, netreba byť ani nejaký extra inteligent a analytik. Proste normálna prirodzená logika: čím prirodzenejšie, tým lepšie. Čím menej prirodzené a čím umelejšie, tým horšie. Ale svet to nevie, zabudol to, a ešte aj kritizuje tých, čo si dovolili spomenúť si.

Pripájam dva náhodné týždenné jedálne lístky, ktoré som teraz našla na nete. Varovanie: len pre silné žalúdky.
Mne je zle už len pri prečítaní tých jedál a tých bláznivých kombinácií.
Robia to premyslene. Už od detstva si vychovávajú budúcich pacientov.
Roky na takýchto jedlách - no katastrofa. Nečudujem sa, že potom človek potrebuje roky očísť a pôstov a aj tak to nemusí stačiť. Závislosť na jedle už je potom strašne silná a napáchané škody strašne veľké. U mnohých možno nevratné. Najmä keď mnohí jedinci nie sú schopní dať nejaké dlhodobé očisty / pôsty / detoxy / reštarty.

Toto veľmi dobre poznám. Mala som gynekológa, ktorý mi 3 týždne pred termínom zmeral brucho krajčírskym metrom a oznámil mi, že je dieťa príliš malé (moje štvrté v poradí, keď som mala takmer metrákový kotol pred sebou) a že budem musieť užívať lieky - 5 druhov škodlivého bordelu mi dal. Vydesil ma, na ďalší deň som bežala k spolužiačke-pôrodníčke, urobila sono a malá mala cca 3kg.
Nuž, blížila sa dovolenková sezóna, treba zarobiť.

Inak ja som bola pred týždňom na komplet vyšetrení. Vraj som zdravá, len ten cholesterol mám vysoký. Tak hneď že mi treba lieky, šport, upraviť stravu, o 4 mesiace na kontrolu. Tadááá - nový pacient

Zřejmě jsou často lidé na nesprávných místech, když je krejčí gynekologem. A do jejich "odborných" rukou se máme svěřovat.

Teoreticky je náprava snadná - stačí začít s pravidelnými půsty. I krátký opakovaný půst způsobí, jednak že se člověku vytratí chutě na závislácké nezdravosti a jednak že každý další půst bude snazší. Půsty snižují potřebu jíst - ale vyžaduje to dělat půsty opakovaně. Jojo efekt (přežrání po půstu) platí jen pro pár prvních půstů, resp. když člověk dlouho nepůstuje tak se zas vrátí do normálních kolejí, ale opakováním se člověk přeladí na "už to nepotřebuji".

Já mám z toho vždy takovou představu, že v nás sídlí parazitní duše, které se přiživují na našich požitcích a nutí nás se pouštět do požitkářských věcí (následky je nezajímají). Půst bývá většinou nepříjemná záležitost a tak nás na tu dobu ty parazitní duše opouštějí, protože je to nebaví. Časem se člověk těch duchovních parazitů může zbavit úplně - ztratí potřebu fyzických požitků a tak se na něj už nebude lepit nikdo kdo by nás k tomu naváděl.

Veď ja už idem na to! ( )
Veď na tú pránu a pôsty a neviem čo všetko prechádzam už 10 rokov! A furt už idem na to a furt tam ešte nie som... Ale na druhej strane - ono sa to zdá, že sa človek nehýbe, ale keď sa pozrie spätne na dlhší časový úsek, tak istý posun tam je.
Teraz som aspoň rada, keď začnem jesť až večer. A aj keď je to jedlo aj nejaká blbosť, pokiaľ jem len večer, tak následky nie sú až také hrozné, jak keď sa napchávam celý deň. Jedno jedlo alebo hoci aj viac jedál, ale v krátkom časovom okne - to mi zatiaľ ako-tak funguje a beriem to ako predprípravu na niečo lepšie. Aj keď ja sa už pripravujem a predpripravujem dosť dlho, no ale raz to musí prísť... Raz sa to predsa musí podariť!

Vtipné je, jak je v současnosti populární "přerušovaný půst". Např. přerušovaný půst 16/8 znamená, že se 8 hodin jí a 16 hodin nejí. Když si to spočítám, tak to znamená např. v 18h večer jíst naposledy a v 10h ráno snídat. Ale - takhle jím často běžně, to mi nepřipadá žádné omezování nebo dokonce půst. Na tom je vidět, jak se dnes jí nadbytečně.

Presne tak. 8-hodinové okno, počas ktorého sa je, je bežný deň bežného človeka, ktorý sa stravuje bežne.

To je asi nazvané pôst preto, aby všetci tí bežne sa stravujúci ľudia, ktorí nič v tejto oblasti (strava a pod.) nerobia, mali pocit, že niečo v tejto oblasti robia.

Ono jedno jedlo denne je tiež v podstate podľa mňa úplne normálne. Ja len preto pri tomto spôsobe stravovania cítim úľavu a odľahčenie a pozitívnu zmenu, lebo sa inak stravujem bežne ako bežný človek, t.j. "pôstujem" systémom 16/8. Inými slovami - napchávam sa celý deň blbosťami. Potom, samozrejme, že keď človek príjem potravy zníži do dvoch - troch hodín, alebo hoci aj štyroch hodín počas dňa, tak to hneď pocíti. Tráveniu sa minimálne polovične uľaví.

Asi lidé běžně jedí delší dobu než 8 hodin - žena se dívala na vlog jedné co držela 16/8 a ta o tom mluvila jako o velkém omezení a utrpení a zjevně se cítila být tím výjimečná. ("snídani mám v 9 a do té doby nebudu jíst" ... ? )

Na toto čakám! Lebo fakt som po mojej prvej 7ke nezvládla celkom to okolo, normálne som chodila spať s preplneným bruchom. Ale až tak, že som to snáď ešte v tomto živote nezažila, ako som sa vedela teraz natlačiť

Vy tu asi všetci pôstujete celé dlhé roky, však?

Detox a je ti dobre s takým systémom, že sa v podstate proti noci naješ? Nemáš potom ťažobu z toho trávenia? Lebo mne je ľahšie, keď si dám na večeru už len niečo rýchlo stráviteľné, alebo nič.

Hej. Bude na tom niečo. Keď sa niekto ráno naštartuje (alebo prizabije) nejakým sladkým pečivom, cereáliami alebo chlebom so salámou, potom celý deň niečo uzobáva a v noci vyjedá chladničku, tak pre neho "pôst" 16/8 asi zmysel bude mať.
Takí ľudia asi bežne fungujú v režime 0/24 alebo 6/18.

Ne To jsou vždy období daří se / nedaří se, všechno silně nepravidelné. I půstaři co dali 40 tak obvykle nezůstávají u pravidelných půstů, protože cítí že "to nepotřebují", než je přinutí stav začít zas něco dělat a např. nějakou dobu zas pravidelně půstovat. Myslím že lidé kteří opravdu pravidelně půstují a drží nějaký striktní životní styl, tak je zpravidla nenajdeš na netu, protože jsou obvykle stáhnutí do ústranní (jako třeba pránisté, těm by dohadování s cizími lidmi bralo životní energii, a tak se veřejně moc neobjevují).

... dalo by se říct, že lidé se kterými se dá komunikovat na netu, jsou všichni hledači a "trosky"

Sú to skôr celé dlhé roky skúšaní. Pokus, omyl, krok vedľa a krok ešte viac vedľa.


Keď to preženiem, tak sa cítim akosi plne. A keď to nepreženiem, tak som ok.
Ale to nie je nejaký fixný stav. Je to fáza. Skôr či neskôr prejde. A bude mi vyhovovať niečo iné.
Kedysi som čítala knihu, kde autor podáva argumenty, prečo jesť čím neskôr. Mne tie argumenty dávali logiku. A teraz mi vyhovuje takto jesť. Avšak to nič nemení na veci, že je to fáza, ktorá prejde.
Určite sa dajú nájsť autori, ktorí tvrdia pravý opak. Vlastne celý mainstream tvrdí opak: hlavne sýte raňajky, obed normálny a večera už len ľahká.
Každý si musí nájsť to svoje.

To sme dopadli...

To je tak jaksi se vším. Vždy se všude najdou "zcela jasné a logické argumenty" proč něco ano, a také "zcela jasné a logické argumenty" proč úplný opak. Což nás asi má přivést k poznání, že absolutní pravda neexistuje.