Zdravím všechny,
je mi 27, cas od casu drzim jednodenní půsty, když si tělo řekne. V minulosti, před necelými dvěma roky jsem měla 2 třídenní půsty /s odstupem nekolika mesicu/ s velice dobrými efekty nejen na psychiku, vůli, ale i zbavení se senné rými a získání elánu, sebevědomí a duševní pohody.
Teď jsem se k tomu rozhodla vrátit, protože jsem si naivně myslela, že senná rýma, trávicí problémý jako plynatost po každém jídle, nedostatek energie, apod. Samozřejmě jsem si k tomu pomohla, s novým partnerským vztahem procházelo hodně lásky žaludkem zkráceně řečeno, což nemělo stejnak tak špatné dopady, protože jsem byla psychicky v pohodě. Pak ale příšly problémy s matkou, která se vynořila opět do přítomnosti a s ní i traumata z dětství, k tomu i hodně stresová práce, která mě avšak baví, ale je to office, takže hodně sezení. To by bylo úvodem.
Dlouho jsem se k půstu odhodlávala, protože jsem podvědomě věděla, že je to pro mě důležité. I přes duševní nepohodu, trávicí problémy a nedostatku energie jsem se k tomu neodhodlala...spíš jsem dělala jedničky a zůstala jenom u slov...ale brala jsem to v pohodě, říkala jsem si, že te čas přijde až přijde. Poslední dva týdny se vrátily alergie, a denní ranní a večerní nespočetné hlasité kýchání a tekoucí nos a tak jsem v pátek měla poslední jídlo, takový ten hodně celozrný typ chlebu se sušenými rajčaty, rukolou a kozím sýrem.
Od té chvíle mi začal 3-denní půst a zítra mě čeká první jídlo - návratovka.
Průběh tohoto 3-denního půstu byl zajímavý a jiný od těch minulých, kdy jsem žila v sice větším ale zeleném městě v Německu a na pak jižní Moravě. Nechtělo se mi ven, už ke konci prvního dne mi metropole zapáchala a druhý den jsem to cítila i z otevřených oken do bytu. Tak jsem to přijala a řekla jsem si, že tento půst bude prostě jiný. První den, jsem cítila jak se mi jako odvzdušnovaly žaludek, žlučník čí snad játra (nebo to aspon probíhalo v této oblasti/ druhý den celkem krize, migréna, slabost, pila jsem hodně vody - obyčejné i zmražené. Třetí den, dnes, žádná bolest hlavy a vyrazila jsem dokonce ven do bio obchodu pro bio rajčata a jablka. Cesta do obchodu byla těžká hlavně kvůli zápachu smogu, aut, kouřících lidí. Provázely mě lehké křeče v lýtkách, ale i tak jsem si to užila, měla jsem radost, že mě nebolí hlava.
Píšu, protože mám v hlavě několik otazníku kolem návratovky. Rozhodně začnu napařenými rajčátky jako vždy...už se těším na jejich vůni a chuť. K obědu jsem si chtěla dát pár napařených kousků jabliček, ale tuhle jsem četla v jedné diskuzi zde, že jablka raději ne-e první den. Tak jsem zmatená
Můžu si dát napařenou červenou&zlutou řepu?
Další otázka je na probiotika. Kdy si je můžu dát, až po 3 dnech návratovky nebo už během - což si nemyslím, a nebo až 5 dní?
A co se spirulinou a vit. C?
Můj plán je po návratovce najít balance ve stravování. Užívat si živé stravy, stejně tak i vařené v menších porcích a pravidelně, abych si snad nějak zrychlila metabolismus.
Co stojí taky za zmínku je, že jsem během žádných půstů neměla stolici. Prostě ze mě nic nevyjde. Podobně se to děje i když třeba v někdy jím málo a ne vlákninu, což se stane většinou kdyz jsem hodně busy a neuvařím si oběd do práce.
FYI - nepiju mléko, nejím jogurty, sýry- pozitivní testy na alergii na kasein- ale občas si dám máslo, které mi žádné problémy nedělá.
To je asi všechno o mě. Možná vás bude zajímat jestli sportuju. Ano, tak 2-3 týdně intenzivnější pohyb, během jiných dnů jak čas umožnuje, drepy, chůze, běh, joga do schodů, dobýhání MHD...nic moc, já vím, a chybí tam pravidelnost, ale snažím se na to postupně, tak abych už si našla stereotyp na celý život. Což je pro člověka jako já, kdo je energetický a vášnivý a tím pádem stereotyp nemusí, není jednoduché.
Děkuji všem za rady, postřehy i kritiku, která pomůže sebereflexi
ps- omlouvám se za ne ideální češtinu - česky mluvím jen zřídka i CS klávesnici jsem si musela na napsání tohoto instalovat