No já nemůžu za bio strčit ruku do ohně (zvláště za to z cizokrajných zemí) , ale byl u nás jednou na noclehu pár dní nějakej inženýr co kontroluje bio farmy.
Docela jsme si pokecali.
A když mi vysvětloval, jak fungujou kontroly biofarem, koukal jsem jak blázen.
Například pokud člověk nemá zdroj nezávadný vody, tak má smůlu.
Nebo například pěstování bio kukuřice GMO-free je v Česku prakticky nemožné. Důvodem je samosprášení od GMO kukuřice v okolí.
Na druhou stranu jsou Bio hrozny ,, maximálně cca 7x stříkaný".
To mě dojalo. Já nestříkám vůbec.
A vlastní pěstování znamená, že vím co do půdy dám. Ale málokdo ví, co už v půdě je, nebo čím zalývá. (soused na chalupě má ve studni tolik dusičnanů, že s tím rovnou hnojí. Jezeďáská stodola se skladem hnojiv udělala své. Ale já mám kupodivu studni čistou.)
Takže bio ano nebo nikoli?
Vzhledem k tomu, že myšlenka je víc než hmota, tak pro ty co tomu věří ANO. Minimálně je tam šance, že to někdo kontroluje a je to čistší než normální věci z obchodu. Alespoň mě většina bio mrkve chutná stejně jako ta mnou vypěstovaná. Sladká a jemná.
Moje triky na nakupování zeleniny:
-pokud kupuju zeleninu, ze které se dá něco odloupnout (kedluben, paprika, mrkev s natí, ...), vždy odloupnu a přičichnu. A pokud cítím chemii nekupuju.
- pokud kupuju například rajský opět přičichnu. Pokud voní po rajským kupuju. Pokud necítím nic nebo chemii, potom jdu dál.
Máte nkdo nějaké další triky?
Re: Bio zelovoc v návratovke
