Sice ano, půstem se jí problém ztratí, ale jen dočasně. Půst musí být ne hlavním prostředkem, ale součástí změn, jinak bude jen malou záplatou problému (podobně jako je operace jen malou dočasnou záplatou) a problém se bude stále vracet. Když neproběhnou změny v širším záběru, pak i ten půst nakonec přestane fungovat nebo může vést až k opačným následkům.
Stav těla je odrazem pohledu člověka sám na sebe. Když je někdo nespokojený se svým životem, se svou životní situací, s okolím které ho obklopuje, promítne se to i do stavu těla, do nemocí. Že není něco v pořádku, tomu nasvědčuje i ta nadváha. Komplexnější náprava by zde znamenala (projevila by se snížením nadváhy a vymizením cysty):
- Na nadváhu a zlepšení zdraví pomůže low-carb strava, tj. omezení cukrů (ne omezení tuků, to je novodobá pověra že za tuky v člověku mohou tuky v potravě) a zvýšení podílu syrové zeleniny. Usazování tuků v těle není způsobeno ani samotným tukem v potravě, ani samotným cukrem, ale jejich kombinací.
- Půsty sice mohou stav zlepšit, ale jen v případě, že nepřejdou ve zvýšení závislosti na jídle. To by mělo za následek zvyšování nadváhy a výsledně opačný efekt než jaký mají půsty mít. Tedy pokud půst, tak opatrně sledovat, zda probíhá v pohodě a zda se neprojeví vlčím hladem a zvýšením příjmu potravy. Přínosem může být i prodloužení času bez jídla, typicky denně vypuštění snídaně - v tom případě se prodlouží doba po kterou se může organismus pročišťovat.
- V oblasti psychiky je potřeba především naučit se odpouštět a naučit se sebelásce k sobě. To je nejčastější problém - člověka rozčilují lidé kolem něj, zlobí se na někoho, a především se zlobí sám na sebe, připadá si např. tlustý a nehezký a neschopný. Je potřeba pochopit ostatní lidi a odpustit křivdy, především odpustit sám sobě a přijmout se takový jaký je, naučit se cítit sebelásku k sobě.
Psychické příčiny cysty dobře popsal pan Hrabica v knížce "Co nám tělo říká":
Mnoho z Vás, ženy, vcelku běžně vysílá myšlenky plné nespokojenosti, pocitů ukřivdění a přání těžkého soudu k tomu, s kým žije či žila. Tyto myšlenky jsou možná lidsky pochopitelné, ale duchovně ukazují, že neumíte pokorně nést kříž a ani odpouštět. Aniž si to uvědomujete, Vámi házené „kameny zloby" ubližují nejen Vašemu partnerovi, ale významně i Vám. Jako malé neviditelné chomáčky tmavě zbarvené cukrové vaty se myšlenky a slova plná záště kumulují kolem dělohy a vaječníků a různě rychle se zhušťují. Pokud nevyvážíte duchovní zátěž Vámi vyzařovaného laskavostí v jiných oblastech života a příkladným chováním k ostatním lidem, vada ducha přestoupí na tělo a projeví se cystami a myomy. Obě nemoci jsou v ženském organismu zhmotnělé pocity ublížení a ponížení. Jistě máte i hodně dobrých vlastností - ty ale obvykle během mezilidských bouří usínají. Ukáže-li Vám život svou příjemnější tvář, probudíte to krásné ve Vás z polospánku - zapomenete na svá traumata a jejich spolustrůjcům do jisté míry odpustíte. Avšak když přijdou nové starosti, které často připomenou ty minulé či s nimi mají spojitost, opět vyčítáte, bolest minulosti oživujete a ne v sobě, nýbrž převážně v druhých hledáte příčinu všech svých těžkostí.
U zrodu partnerských neshod jsou vždycky minimálně dva lidé, a tak jako partner není či nebyl zcela podle Vašich přání, tak ani Vy, jeho partnerka, nikdy úplně nenaplníte očekávání svého muže. Obvykle jej iritujete tím, že moc lpíte na dětech, které jste postavila na první místo v žebříčku svých zájmů. Jenže tam by měl pořád stát Váš muž, a věřte nebo ne - ho to bolí. Přeháněná mateřská láska se ženám často vymstí v době, kdy jejich děti dospějí a z těsného mámina vodítka se konečně osvobodí. V té době již bývá vztah jejich rodičů nezřídka jen formální a zase v něm zažehnout lásku jde přetěžko - každý totiž čeká, že se zlepší a svá provinění uzná ten druhý.
Ženy se ve vztazích s muži mnohému učí. Zkoušky jsou postaveny i před jejich partnery, kteří mají s postupem let lépe vnímat jejich duševní kvality a neupřednostňovat zvolna vadnoucí tělesný vzhled.
Buďte spokojeny s tím, co máte i prožíváte. Smiřte se s letitými těžkostmi a jejich nynějším vývojem, jenž se asi výrazně liší od Vašich představ. Jedině lásku vysílejte i k těm, kteří Vám svým jednáním dost ublížili. Vzpomenete-li si na ně, místo vzdoru a šťouchance pod žebra jim myšlenkou pošlete přání, aby se jim dobře vedlo. Přejte, a bude i Vám přáno - i Váš život bude pak snazší a gynekologické operace pojmem neznámým.
|