Tak to určitě, běžný problém obzvláště prvních 3 dnů.
Máš to dobrý prostředek ke zkoumání - sledovat proč vlastně jíme? Ze školy máme zažité, že hlad je přirozená potřeba těla když mu dochází energie, což je nesmysl. Nedostatek živin v těle se projevuje úplně jinak a půsty a hladovění ale i přejídání jsou dobré projevy zkoumat v sobě proč vlastně jíme.
"Fyzický hlad" - už jen to, že každý člověk cítí hlad jinde (v žaludku, v břiše), je podezřelé a svědčí to o tom, že pocit hladu není přirozená funkce organismu. Pocit hladu vzniká především drážděním produktů od hladovějících bakterií a proto tento pocit hladu po 3 dnech půstu mizí, s tím jak odumírají bakterie. A pak až druhotně vylučováním žaludečních šťáv a pohyby žaludku v navyklé době jídla.
Častěji lidé jedí jen proto, protože "je obvyklé v tuto dobu jíst" a předpokládá se to. Nebo protože je to společenská událost. A aby se necítili mizerně, z různých důvodů.
Když se člověk přejídá a jí kdy nechce, tak to je psychická závislost. Člověk má pocit strádání, např. je nespokojený s aktuálním stavem a má potřebu od toho stavu utíkat, nejlépe k nějakým příjemným pocitům, jako je jídlo. Na to je potřeba zkoumat své nitro "proč cítím že strádám?" Hledat příčiny své vnitřní nespokojenosti a uvědomit si že jídlo je jen útěkem od psychických problémů a vnitřní nespokojenosti.
Když se tedy chce půstovat, tak nejlépe se nějak dostatečně zabavit něčím příjemným, aby uvnitř nebyl ten pocit strádání. Případně se zabavit tím, třeba jít ven na delší procházku a dělat činnosti, které baví a které zaměstnají a od kterých člověk nemá potřebu utíkat k příjemným požitkům.
A ještě co může být u toho důležité - doba spánku. Problémy s ulétáváním k jídlu se projevují víc večer proto, protože slábne sluneční svit a ten nám dodává životní energii (je jedno zda světlo vidíme nebo ne, ta životní energie prochází i přes zdi). Mnohem lépe se půsty zvládnou, když se spí v noci symetricky kolem půlnoci (např. od 20h do 4h), čímž se líp ochrání před večerním ubýváním energie a zvýšenou potřebou večerního jídla. A hodně při půstu spát, protože často jde člověk k jídlu jen proto, že je unavený. Ale když se vyspí (i přes den), tak ta potřeba zmizí.
No a v nejhorším když to nejde jinak, tak půstovat jen třeba půl dne, začít jíst až odpoledne, a když se to dělá opakovaně dlouhodobě, tak to má také docela pozitivní účinky (podle toho proč se půst drží).
A ještě se zamyslet nad stravou. Pokud je strava která je hodně chuťově výrazná (včetně pečiva), tak ta má sklony vyvolávat silnou psychickou závislost po chuti. Tedy je dobře si před půstem nejdříve odvyknout od výrazné stravy. Např. pokud je člověk navyklý na pečivo, tak má velký problém se pečiva vzdát. Když vypustí pečivo, tak trvá týden nebo dva kdy hodně strádá, trvá než si odvykne. Ale pak závislost vymizí a diví se jaktože měl tak silnou potřebu pečiva. A to je pak i při půstu - pokud měl návyk na výrazné chutě, tak ho trápí při půstu o to více. Je dobře si před půstem několik dnů navyknout na nevýraznou stravu jako třeba syrová zelenina nebo vařené brambory, a pak ani při půstu už není ten pocit strádání a potřeby vrátit se k jídlu.