Cef i Petr to vytáhli na světlo na prosto přesně....

diskuze ve které si budeme vzájemě virtuálně poplácávat po zádech a říkat jak je kdo úžasnej a milující, ještě nikam nikoho daleko nedovedla.
Staří zenový mistři se nebáli vzít hůl a místo tuny slov a tím i promrhaného času využitelného ke cvičení s ní raději několikrát "pohladili" žáka......dneska se hůl nepraktikuje (i když v některých případech by měla).
proč to asi dělali... že by se snad nad žáka chtěli povyšovat?

A dál, zkuste přijít na diskuzi kde se řeší něco konkrétního a máte se tam co dozvědět (třeba nějakou technickou diskuzi) se slovy: Tak otázka nezněla, nepotřebuju rady, sypte mi svý zkušenosti. A uvidíte co se semele.
Já tedy na takový diskuze chodím s tím že jsem sice zelenáč, ale ochotnej se něčemu naučit a vůbec se za to nestydím. A obvykle dostanu nalejvárnu včetně i někdy blbostí od nafouknutých veleegonů, kterou si ovšem přeberu po svým a ušetří mi to hromadu vlastního času.

Zvyky sa ľahko prenášajú do iného prostredia. Preto hneď hodnotíš.
Práve pre tú konfrontáciu v iných fórach som "utiekol" sem k Pandovi. Tu jej asi nájdeš ako šafránu.

Neosobným a obecným spôsobom sa tá dôvera a pravda mení na klišé.
Ja som tu síce ešte šťeňa, ale už viem, že tu nikto nečaká na prejavy mojho ega a nikoho neobalamútim, keď budem tvrdiť, že viem niečo viac, ako on.
Tiež som tu už dostal párkrát po frňáku kvôli nezmyslom, čo som tu popísal.
Ale ak by som mal niečo výnimočné, čím by som vedel niečo viac, miestni vlci by to nebrali ako konfrontáciu, ale ako skúsenosť. Veď keď budeš chcieť, vyskúšaj si to. Času je dosť.

opět nedorozumění - prožitek doma se týkalo tématu pokory, kdežto semináře se týkají tématu skutečného soucitu.
Nejsi jedovatý zmetek jen si zaměnil témata a odvozuješ z toho nějaké závěry o mně, protože ti to tak prostě vyhovuje.
Hudlana u mně máš stále

Obecně souhlasím i když s těmi fakty je to v téhle oblasti na štíru - vesměs tyhle prožitky nejsou věcí racionální nejsou myslí uchopitelné a proto si moc neumím představit jak toto kvantifikovat a převést na holá fakta, zvláště, když jsou naprosot individuální a každý je prožívá jinak.

Jinak co se urážení týče - moc se mi na toto téma líbilo co řekl jeden chlapík a to, že za své vnitřní počasí jsme odpověděni sami.

Naopak prožíváme je stejně i když různě intenzivně ale popisujeme různými slovy. Tady to chce načíst dost literatury a zjistíš že různí lidé a různá náboženství popisují totéž, jen jinými slovy. Potom to vede tak daleko že ti kteří nepochopili odlišují různé víry a náboženství a jsou za ně i ochotni bojovat.

Cefe, zrcadlo děláme každý jen sám sobě - to co říkáš mně je to, co říkáš sobě a naopak to co říkám já vám je to co říkám sobě.
Teď obecně -prosím nechápej to jako konkrétní poukazování. Pokud někdo druhému vytýká že je třeba......nepořádný - ve skutečnosti křící sám na sebe "já sám jsem nepořádný a proto se nemám rád, kdybych byl pořádnější možná bych se měl radši". Zkrátka jakýkoli útok na někoho jiného je vždy v prvé řadě útokem na sebe. To je to co jsem tu už psala že reakce člověka jsou jeho reakce a se mnou nesouvisí. To ty volíš jak se mnou budeš mluvit né já, tak že to co říkáš hovoří o tobě né o mně. A zase naopak to co říkám já i kdybych mluvila o tobě konkrétně je jen jakási parafráze hovoření ke mně.
Každý sám nejlépe ví v jakém okamžiku mu ujelo ego a v jakém okamžiku byla jeho reakce opravdu útočná a kdy to myslel jen jako vtip a jen nebyl druhou stranou pochopen. Je celkem jedno jestli tu někdo veřejně prohlásí že neútočil že to bylo jen špatně pochopeno a pod - to není vůbec důležité, nezáleží na tom jestli se obhájí nebo ne, jestli své chování zdůvodní někomu jinému než sobě.
Jediné, co já pro sebe považuju za podstatné je rozpoznat kdy se mé ego dalo nachytat a kdy ne. Nesoudím se za to, jen pozoruju a přijímám. Nečekám od nikoho ani omluvu ani vysvětlení ani polemiku kdo co jak myslel - nechci aby to znělo nějak hrubě že je mi to jedno, ale svým způsobem to tak vlastně je- je mi to jedno, protože to není pro mne podstatné. Jestli budu vědět, že si to myslel jako vtip a nebo jako jízlivou poznámku, pro mne nemá reálně žádnou hodnotu, nic to na tom co jsem já cítila, já vnímala a já řekla to nemění, neb minulost ani měnit nelze.

Já preferuji spíš osobní zkušenost. Literatura je krásná věc, ale pokud tam člověk není, stejně to vlastně nepochopí jak to autor skutečně myslel a když tam je, tak o tom už nepotřebuje číst. Právě tohle nepochopení cizích myšlenek je podle mne zdrojem bojů a nesvárů. Do dnes lidi vedou polemiku jak to Ježíš vlastně myslel, jestli doslovně nebo obrazně, jestli jsou překlady správné a evangelia věrná a pod....

A kde jsi že už o tom nepotřebuješ číst? Mělas zážitek u kterýho nevíš jak ho vědomně zopakovat. Právě ta literatura ti může pomoct dát si některý věci do souvislostí.

Pokud bych jen ukazovala na vás a říkala vám co si myslím že děláte špatně, nebyla by diskuse ničím přínosná, místo toho, kam se dostala nyní, bychom se akorát chytali za slovo a předhazovali si kdo co kdy řekl a kdo kdy koho přichytil při protiřečení si a podobně - to pro mne přínosná diskuse není.

Možná to na tebe tak nepůsobí ale mně připadá, že tím že jsem zůstala v maximální možné míře v neosobní rovině se nálada v diskusi poměrně změnila, mnohem méně je tu ega a mnohem více je tu skutečného naslouchání a snahy po skutečné pochopení toho co bylo řešeno místo jen snahy to za každou cenu vyvrátit.

Petře, na literaturu tohoto typu jsem nikdy moc nebyla, to není otázka kde jsem (je pro tebe důležité kde jsem?)
Vědomě něco zopakovat je snažit se to udělat myslí. Mysl = ego. To samo o sobě je něco co si odporuje, nemůžeš se vědomě myslí přimět dostat se do stavu, který je mimo mysl. Proto také knihy lidem málo kdy pomůžou, přečtu si jaké je to hezké ale neumí na základě toho dosáhnout u sebe reálné změny.

Změny které se nám v životě dějí jsou na základě prožitků...takový člověk co skončí na vozíčku může propadnout depresi ale některým se stane že se jim totálně změní hodnotový žebříček a jsou na tom najedou duchovně kolikrát mnohem lépe než dříve, přesto že nepřečetli jedinou spirituální knihu a do tohoto zážitku je ani tyto věci nezajímali. A pak můžeš potkat lidi co toho přečetli tuny a přitom pořád dokola řeší stejné problémy stejným způsobem a ke změně u nich nedošlo.

Písmo má civilizace jen hodně krátkou dobu, nemyslím si proto, že je to hlavním zdrojem lidského posunu a růstu, když to bez něj šlo po tisícovky let.

"Vědomě něco zopakovat je snažit se to udělat myslí. Mysl = ego. To samo o sobě je něco co si odporuje, nemůžeš se vědomě myslí přimět dostat se do stavu, který je mimo mysl."
No vidis a to je prave tvuj problem zes to pochopila jen castecne a tvuj vlastni meznik pres ktery se nemuzes dostat.

Presne tak, Vedomi ne= ani mysl ani ego, Vedomi (to Bozske) uz mame kdyz se narodime a rikame jeste na hovinko papu (kde je v te dobe mysl/ego??) .
Cize jde jen o to jak jej spravne pouzivat .

Co takhle naopak prestat neco delat? To ovlivnit muzes, ne?

Tak, cef uz koukam taky napovedel.

Peto, si stejne porad myslim ze "raz za cas treba robce kozuch vyprasit" ))) .. https://www.youtube.com/watch?v=WRrisxX3mNA

Co, zena je doma protivna? Jo Nohavica je borec. A taky dualni posuk, hehe.

Neee, zena nastesti v pohode, jen ciste OBECNA uvaha ).

Tonik si tu postesknul ze chybi zensky prvek. Tedy ze nam to dnes Farah vynahradila.

Uz nechybi, uz prevlada, rovnovaha je zase v coudu, jen kyvadlo vylitlo na druhou stranu jako raketa a trci tam:) .
O to vetsi svunk to bude az kyvadlo poleti (zcela zakonite) zpatky:) .. to byva celkem rachot .
Naprikald takova kometa nabira pri obehu kolem Slunka (v dolni uvrati "kyvadla") az 2.000.000 km/h rychlost, vedels ?
Sileny ..

Petře -ohledně toho co je pro mne chápání jsem už psala nerada bych to celé přepisovala znovu tak jen ve zkratce - chápání je věcí mysli, to je řekněme první úroveň na které člověk přijme informace, ale není jediná, dál máš hlubší úrovně - řekněme úroveň srdce či ducha, co je komu milejší, ale to už není o chápání to je o cítění. To o čem já mluvím je zac hranicí možnosti chápání - tedy to není o tom zda je to pochopeno částečně či úplně, neb chápání s tím prostě nemá co do činění.
To jen ego chce mít iluzi kontroly a proto chce něco chápat. Ty to chápeš jako problém, pro mne, protože to není o chápání to není problém.

Vědomě něco dělat je o rozhodnutí a o konání v návaznosti na toto rozhodnutí - například vědomě jsem se rozhodla zhasnout světlo v pokoji. To je věcí mysli - k vědomému rozhodutí jsou třeba důvody nejedná se o intuitivní či bezmyšlenkovité nebo podvědomé jednání.

Cefe vědomě něco zopakovat není opravdu totéž co vědomí.

Pokud se ovšem vědomě vůbec můžeš rozhodnout něco nedělat..vždy ve skutečnosti totiž něco děláš......například jak vypadá nesezení, neježdění na kole, neučení se?
Nijak ale za to existuje například stání nebo ležení, jízda autem nebo autobusem, čtení časopisů nebo novin. Zkrátka jen nahrazení nějaké činnosti jinou.
Rozhodnutí nic nedělat je iluzorní - ve skutečnosti prostěš místo té činnosti děláme něco jiného a stav "nedělání" cíleně navodit nejde.

To jde pouze v okamžiku bez já - kdy už není "kdo" by něco dělal, kdo by rozhodoval že něco bude děláno. Místo toho se věci jen dějí

A jedna taková pěkná a vístižná na konec

https://www.youtube.com/watch?v=KQtzVOAQobc

No pokud se omezis jen na Vedomi a bez-Vedomi tak mozna ano:).
Jak Ty meditujes, meditujes-li ? V bez-Vedomi, nebo zacinas pri Vedomi ? Vedome ?
Jsem jeste nikoho nevidel ani o nikom neslysel kdo by zacinal jakekoli meditace s koncentraci v bez-Vedomi:).
Myslim nema smysl se tu prit o slovicka, mysl (mozek, nastroj na trideni myslenek) je jen sluha Vedomi:).

Jeee, Kvet Zivota uceni stareho Egypta, 7 zakladnich Bozskych kruhu + 12 dalsich dokola, posvatna geometrie, moc hezke:).
Jeste zitra naslechnu to Klusovo audio, ted bych uz doma s hudbou rusil:)

Cefe já nemedituju, dělala jsem to dřív, ale nějak nyní nemám tu potřebu. Pokud se o něco vědomě snažím tak je to neulítávat do minulosti a budoucnosti a reagovat na to co je. Já jsem dříve byla poměrně ve slušném odporu, aniž bych si to vůbec uvědomovala. Měla jsem moudrého řekněmě "mistra" a přesto jsem měla pocit že to vím líp. Tohle nějak časem hodně opadlo a ztrátou podstatné části rezistence je najednou mnohem snažší prostě jen být o nic se nesnažit nebránit se tomu co přichází. Najednou vidím někdy až šokujícím způsobem zřetelně jak jemně jaou věci lidi a to co se děje provázané, jak dokonalé to je a vlastně jediné co je třeba je nesnažit se vědomě do tohoto procesu zasahovat a pak se dějí občas až zázraky.

Ten Tony to říká moc hezky, já to tak neumím, ale měla li bych to parafrázovat, tak ten kdo hledá - hledající už z principu tu jednotu najít nemůže protože je to právě "já" kdo hledá. Zkrátka přijímat to co je jak to je. Amma (nevím jestli znáš) říkala že když byla mladá a chodila po městě lidé po ní házeli kameny, teď jí tisíce klečí u nohou a házejí po ní květiny. Ale pro ni v tom není rozdíl, obojí te to co se mělo dít ...zkrátka je to co je. Pokud bych něco chtěla tak dostat se k tomuto vnímání že je to co je a nic nepředjímat do budoucnosti a nevracet se k minulosti, ale vím, že to vědomě nejde - pokud je určeno aby se to stalo tak se to stane, pak prostě přijdou takové zkušenosti, které k tomu povedou a pokud ne, tak to nějaká má snaha nezmění.

Akorát nevím, jestli to takhle napsané zní srozumitelně.

"Já" tak jak to vnímám, nemá ve skutečnosti v rukách nic, jen iluzi toho, že něco ovládá že o něčem rozhoduje. Ale i tahle iluze je součástí toho božského, tedy nic není špatně je jen jednota. Z pohledu jednoty ani Hitler nebyl špatně byl jen určitým projevem jednoty, dalším hráčem ve snu, chceš-li. Tohle je pro ego neskousnutelné, trpí při představě že by mělo přestat existovat. Neumí si představit jednotu, má pocit, že pak není ničím........což je částečně pravda být ničím ale zároveň vším. Pak už je jen bezpodmínečná láska a absolutní přijetí všeho.

My lidi co jsme v pasti ega hrajeme pořád tu hru na tohle chci, tohle nechci...když není svět takový jaký ho chci tak je buď špatně něco se mnou nebo se světem...takový hezký příklad jak pochopit co je to to přijetí a jednota.....představ si oceán s vlnami, každá vlna reprezentuje unikátní a jedinečnou vlastnost, bytost nebo situaci. Vlny vznikají a zanikají podle toho jak se oceán zrovna vlní a přesto že vlny vypadají na pohled jako samostatné útvary, jsou nedílnou součástí oceánu. Dokonce i kapky zvednuté větrem do vzruchu se do oceánu zase vrátí. Oceán je jednota - vlny to jsou jednotilvé projekce jednoty ve hmotě, která získala iluzi "Já", která se průběžně objevují a zase mizí na scéně hladiny.
Co může taková vlna reálně ovlivnit? Vlna si může myslet ha jsem větší než ostatní smetu tamtu malou vlnu a pohltím ji, ale je to skutečně ta velká vlna, která rozhoduje o tom zda bude malá vlnka pohlcena?
Má nějaký význam, když se jedné vlně jiná vlna nelíbí a nebo ji nechce? Má pro oceán význam že si nějaká vlna myslí že ona ví lépe než oceán jak by vše mělo fungovat?
Oceán žádnou svou vlnu neodmítá, protože jsou jeho nedílnou součástí, oceán neříká - ty si malá neduživá vlna tebe nechci, protože oceán je zároveň i tou malou neduživou vlnou, je všemi vlnami najednou je jednotou.

Tak a stále se točíme ve tvém pojetí chápání světa, že stav nedělání navodit nejde a že stále musíš něco dělat. Tvého mezníku který nedokážeš překročit. Samozřejmě že jde ale to především musíš mít ve svém životě už natolik jasno, že nemáš potřebu něco dělat. Nemáš kam jít dál. Potom můžeš dělat klidně to neježdění na kole - kolo odložíš a neděláš nic, jen vnímáš přítomnost. Dokud nezačneš mít potřebu zase něco dělat.


Píšeš že nemedituješ protože už nemáš potřebu ale zároveň jsi psala že svý mysli jsi se dokázala zbavit jen na okamžik a ještě nevíš jak. Víš vůbec ženská co chceš? Právě koncentrace a meditace jsou nástroje který ti pomůžou toho docílit.


Píšeme ti naopak přestaň hledat a uč se pracovat s vlastní myslí. S tím jak jí nepoužívat. Pomůže jen praxe a cvik, tady ani tisíce slov nic nevyřeší. Můžeš to okecávat do nekonečna a stále budeš tou hledající která už z principu jednotu najít nemůže.

Řeknu ti, to je zase dneska fičák.

Každý má možnost utvářet, ne jen se nechat nést karmou a vůlí jiných. Hitler nebyl projevem jednoty ale součástí karmy tehdejšího světa a vykonavatelem toho co měl udělat. A zároveň i on měl možnost volby a vůli tvořit svět jak sám uznal za vhodný.