Toníku souhlas jak lehneš jdou svaly do háje to je známá věc z namakaného sportovce je rázem uzlíček a ze svalů bláto nicméně to co do toho těla dal se rychleji vrací zpátky
u mě to bylo trochu jinak mohla jsem jen plavat takže ze mě ležák nebyl, plavat jsem neplavala neb tu žádný plavečák nebyl

Běhej a jez od Jurka je zatím nejlepší a hlavně pravdivá kniha o běhu jakou jsem četl. Na běhání ale vůbec na pohyb se dá dívat ve více rovinách. Tělo - duše - duch - vědomí.

tělo:
- svaly, klouby, vazy, kosti to vše se vyvíjí zátěží a potřebuje udržovat. Pokud je v háji po 14-ti dnech povalování, obávám se že bylo něco trochu špatně. Ale neměl jsem zatím příležitost ležet 14 dnů.
duše:
silo - energetický systém člověka, zdroj energie když funguje tak po více kilometrech sice polevuje ale funguje neustále. Když je energy málo stačí se na chvíli zastavit nebo spomalit k dobití baterek. Pokud někdo dojde do stavu že odpadne tak je něco špatně, buť to hodně přehnal nebo tělo nefunguje jak má což je dnes u sportovců častý. Bohužel ve sportu je to dnes považovaný za normální že nárazově odvedu co mám a pak můžu odpadnout. To je důvod proč lidi nesportujou radši vůbec, neboť nepochopili význam sportu.
info - návyky - tedy technika běhu a dýchání. Dýchání je další kámen úrazu dnešních sportovců.
duch:
V neposlední řadě pracuje hlava - úroveň ducha. Ta nakonec rozhoduje dlouhý závody, mysl není při běhu nic statickýho jak někdo soudí.

Ti závodníci sice jsou "cvoci" ale jen v těch uvozovkách. Protože se sami učí jak na to, dopouštějí se chyb a kdo to nezná a vidí je, vysvětlí si často že běh huntuje tělo. Stejně jako u půstu ti co nevidí celek ale jen část.

Ti cvoci bylo mysleno samozrejme v dobrem
z te knizky jde opravdovost taky jsem ji vdechla

Jo jasně že.
Dobrý bylo když jsem vzal s sebou čtyřletou dceru běhat. Nadšení že může jít s tátou taky jí vydrželo dva kilometry, pak jí zaujalo dětský hřiště a tam skončila. Ale držela se statečně, caparti se nezdaj. Hlavně ta radost z pohybu nemá chybu.