Dobrý večer, dočetl jsem se zde, že šanka během půstu může být nebezpečná. Jaký je prosím důvod? A jaký má důvod nezůstat po skončení bez jídla déle než 3 hodiny?
Coby laikovi mi na první pohled přijde, že na začátku, dejme tomu 2. den na to ideální doba. Trakt prázdný, možno začít hned s čištěním, a 2. kolo může nerušeně proběhnout. Samozřejmě, mám na mysli půst o vodě, nikoliv suchý.
Předem děkuji za odpověď
Karel

Přestože se říká, že šanka je bezpečná z toho pohledu že nezasolí organismus, tak není to tak úplně pravda - především se může stát, že se vyloučení nepovede, nenastartuje to a pak se sůl vstřebává a člověk se přesolí. Což je velmi nebezpečné při půstu. A i když se povede a správně se aplikuje koncové čištění čistou vodou, tak i tak se nějaká zbytková sůl vstřebává. Zasolení je první důvod proč šanku při půstu ne. Druhý důvod - trávicí systém přechází při půstu do klidu. Rozhýbat ho šankou může být dost drastické, mohou např. přijít příliš bolestivé stahy střev, které mohou být až životu nebezpečné. Sice 2. den to ještě není tak kritické, ale už mohou nastat dost vážné problémy.

Šanka by se neměla provádět na prázdný obsah střev. Optimum je, když se dělá 2. den ráno, po předchozí večeři. V tom případě je horní část střev volná, slaná voda se tam dostane, podráždí střeva a vyvolá potřebu vylučování. Kdyby se dělala dříve po jídle, horní část střev není ještě volná, nedojde k potřebnému podráždění a vylučování nenaskočí. Pokud by se dělala naopak pozdě, např. po dni půstu, sůl se dostane už hlouběji do střev, dráždění už může mít jiný průběh, např. tím že když střeva nebudou mít co vylučovat tak se budou stahovat příliš silně a marně se budou snažit vodu vylučovat, může dojít k silným křečím a stejně se jim nemusí podařit vylučování nastartovat (protože bude chybět ta pevná pohyblivá část).

Se zahájením půstu šankou (bez předchozích půstovních dnů) nemusí být problém - střeva se vyprázdní, půst se tím urychlí a bude snazší (organismus nebude zanesený odpady). Jen se musí počítat že se začíná s možným větším zasolením organismu, tj. větší potřeba pít a pročišťovat se.

Jako důvod najíst se po šance někteří autoři uvádějí, aby se pročištěná střeva neslepila (proto i doplňují k rýži máslo). Což může být také důvod proč se nedá šankou zahajovat půst. Párkrát jsem půst šankou začínal a po šance nic nejedl a nepozoroval jsem problém. Stejně jako že při půstu se střeva také úplně vyprázdní a neslepují se. Takže nevím co koho vedlo k této poučce o nutnosti se po šance najíst, zda je to nutné nebo ne.

Možné vysvětlení by mohlo být v tom, že pokud se šanka dělá opravdu poctivě, tj. proplachuje se tak dlouho, dokud neteče čistá voda, tak pak jsou střeva opravdu pročištěná a může chybět nějaké to mazivo na stěnách, tak jestli v tom případě nehrozí nějaké to slepování. Při půstu se to jednak až tak moc nevyčistí a jednak se asi i tak běžně na střevních stěnách něco vylučuje. Tak je možné, že se šankou střeva vyčistí až tak důkladně, že by se o nějakém slepování dalo uvažovat. To neposoudím, já nikdy neměl trpělivost šankovat až do opravdu čisté vody. (ani si nemyslím že je k tomu důvod)

Mnohokrát děkuji za podrobnou a vyčerpávající odpověď