začal jsem "pokus," když jsem v práci, tj třikrát týdně, snažím se jíst pouze jednou denně (nemusím se tak na směně zdržovat přestávkami). Ostatní dny, doma jím normálně 2-3x, ono to v našem hospodářství jinak nejde, pořád se musí něco ochutnávat. A tedy všimnul jsem, že opravdu energie vynaložená na trávení je znát. Mám-li směny za sebou, uvědomil jsem si, že potřebuji mnohem méně spánku, než když jím "normálně" , jen mě doma pomalejc ubývaj zásoby potravin a přítelkyně už mě podezřívá z poruchy příjmu potravy. Tak mám nařízeno se tu zeptat, jestli můj přístup k jídlu je v pořádku a zdraví prospěšný. Poněvač moje vysvětlování jí není dost dobré.

Tohle se nedá jednoznačně odpovědět, protože člověk není jenom fyzické tělo, stroj, který by měl jednoznačné materiální vstupy a výstupy. Velmi silnou roli v tom hraje psychika a duchovní stránka člověka.

1) Lidé, kteří mají silné vnitřní pozitivní naladění, s omezováním jídla přichází pročišťování těla a mysli, stále silněji vnímají své vnitřní světlo a to jim dodává vnitřní energii která může nahrazovat energii z fyzického jídla. Postupně se tak mohou stát na stravě nezávislí a přejdou až na pránickou stravu. Ale důležité při tom je to jejich vnitřní světlo, které se snadno může utlumit např. psychickou nepohodou a nevyvážeností, proto se breathariáni straní společnosti lidí kteří jejich způsob života nechápou.

2) Naproti tomu lidé bez dostatečného vnímání vnitřního světla redukcí jídla nemají dostatečný přísun energie, chřadnou, ubývá jim energie a ubývá jim současně i schopnost žít z vnitřního světla. Což může vést až ke smrti. Označuje se jako smrt hladem, ale i ta má více variant. Nejčastější příčinou smrti hladem není vyčerpání svých vnitřních zásob, ale otrava organismu vnitřní intoxikací. Při omezení jídla se tělo pročišťuje, uvolňuje nahromaděné toxiny (proto se člověk bez jídla začíná cítit mizerně) a když je ta intoxikace příliš silná, může se tím tělo otrávit. Toxiny nevznikají jen uvolněním nahromaděných látek, ale vznikají hlavně produkcí parazitů, kterých má každý člověk v sobě nadmíru. Paraziti nejsou jen nějací červi, ale obecně i bakterie, viry, plísně. Když paraziti hladoví, uvolňují se z nich toxiny, které způsobují člověku nepříjemný stav ("hlad"), který se napraví jídlem.

Dalo by se sice říct, že se dá doporučit "jak to cítíš" - protože obvykle breatharián cítí omezování jídla jako přísun energie a člověk s nedostatkem světla jako pokles energie a nepříjemné stavy, ale to také není úplně pravda. I lidé co přešli na pránu museli často překonávat období kdy se cítili mizerně a museli počkat na nastartování vnitřního světla (např. Werdin popisuje jak se mu posouvaly v těle orgány a jak byly dost nepříjemné chvíle). A naopak jsou případy lidí, kteří byli přesvědčeni že se cítí skvěle a svědčí jim to, a pak umřeli. A to mohlo být tím, že si to jen namlouvali (anorexie). Ale také to mohlo být tím, že skutečně na pránu přecházeli, ale okolí do nich neustále hučelo že jsou anorektici a že umřou hladem, a to jim ovlivnilo tak podvědomí a bralo vnitřní energii, že na to přesvědčení pak opravdu umřeli.

Ani váhu nelze brát jako jednoznačný indikátor. Běžně se váha posuzuje podle BMI, jsou lidé kteří jsou bez energie s vysokým BMI (nadváha) a jsou lidé kteří mají nízké BMI (podváha) a hodně energie a jsou lidé kteří mají nízké BMI a bez energie. Obvykle se uvádí, že BMI tak jak se v současnosti hodnotí, je pro přirozenost člověka příliš vysoké, přirozená hmotnost podle přírody je trochu nižší. Nejoptimálnější bývá hmotnost člověka pár kilo pod obvykle běžně udávaným BMI. Jak ale moc níž, aby to ještě nevedlo k vyčerpání a smrti, na to není odpověď.

Tedy zkráceně - nedá se na to odpovědět, omezování jídla může vést k navýšení energie, zlepšení zdraví a zlepšení kvality života, ale také ne a může vést ke zkáze. Spíš jsem zde vypsal alternativy, které si budeš muset sám v sobě nějak vyhodnotit.

Doporučuji zaměřit se na internetové skupiny kolem OMAD = "One Meel A Day" (jsou i na Facebooku) a hledat k tomu na internetu. Je to známá "dieta" a má mnoho příznivců i odpůrců. Jistě nalezneš i další odpovědi k tomu zda ano či ne, a jistě tam často řeší i co v případě když partner je proti tomu. Ale pravdou je, že v dřívějších dobách lidé jedli běžně jen jednou nebo dvakrát denně a brali to jako normální.