Ahoj, půstování je v naší rodině oblíbený "sport" avšak jedná se jen o jedničky max trojky. Do "hlubší vody" jsem nikdy nešel. Prvotní myšlenku si děda přinesl z vojny, kde se naučil, že když se jeden den jde na pivo, tak se den na to nejí. No a posléze to naučil i tátu, kterého s tím "trápil" celé jeho mládí. Když šel v sobotu na pivo a přišel v moc velké "únavě", tak za "odměnu" v neděli nic nejedl, prej se tak tělo očistí. No a já samozřejmě v této tradici pokračuji. A poté, co jsem objevil tento web, nemůžu odolat s otázkou, jestli to je pravda a je dobré toto provádět.

Určitě je to ta nejlepší náprava co se pak dá udělat. Ale stejně je takový alkoholový šok pořádný nápor na játra.

Děkuji za odpověď, potěšilo mě, že alespoň něco dělám dobře. Nicméně mám prostě málo kamarádů (dva) a hlavně žádný fitness nadšence, tzn je to stálá pivní turistika. Ale jinak se snažím žít zdravě (teda až na to pivo, ale alespoň piju nepasterizované, to je podle tabulky kyselosti potravin zásadité). Často se mi daří režim jídlo jednou za dvanáct hodin, nebo přerušovaný půst 16/8. Vyškrtnul jsem umělé sladidla a vysoce zpracované potraviny "průmyslového charakteru". Máme zahrádku, tak jsme v zelenině, ovoci a bylinkách soběstační. Experimentoval jsem též s urinoterapií, četl jsem Malachova a dá se říct, že užití uriny má stálé místo v mém životě, tzn užívám jí horem-dolem. zavedl jsem též očistu střev klistýrem z odpařené uriny.

Rád bych se zeptal na otázku ohledně nahrazení delšího mokrého půstu, krátkým suchým (do třech dnů),
samozřejmě vím, že u suchého je dvakrát až třikrát delší návratovka.

Pivo zásadité? No nevím, nejsem znalec, ale co jsem se tak díval na net tak by měla být všechna piva kyselá. Ale ani nejde o kyselost před konzumací, důležité je jak působí v organismu, zda kyselinotvorně nebo zásadotvorně. Moc se mi nezdá, že by některé pivo mohlo být zásadotvorné. Se zásadotvorností bývá problém a v podstatě zásadotvorná je jenom zelenina. Ovoce bývá spíš neutrální, a ostatní potraviny kyselinotvorné.

Suchý půst spíš podle svého uvážení. Není tak jednoznačné, že by fungoval stejně jako mokrý a byl účinnější. Pro tělo je větší zápřah a větší riziko že člověk něco zkazí. Sice dochází k rychlejšímu rozkladu tkání, ale pomaleji se odplavují odpady, člověk se snáz zahltí a půst je tak rizikovější. Tedy spíš co líp vyhovuje pocitově.

Já vycházím z této tabulky, kterou jsem v několika podobách našel na netu a ve dvou knížkách.

Zajímavá tabulka, v této variantě jsem se s ní nesetkal. Zásadotvornost závisí velmi i na konkrétním člověku a jeho stavu, přesnější by bylo zkoušet potraviny a měřit si pH.

Jde to i jen obyč lakmus. papírkama, nebo musí být více profi citlivý digitální ph metr? A to se měří ph moči, či čeho?

Měří se pH moči papírkama koupenýma v lékárně. Nejčastěji se prodávají tyhle v kulaté krabičce, mám vyzkoušené že fungují dobře (na některé jiné jsou stížnosti že se špatně rozpoznává barva): https://www.cyberix.cz/diagnosticke-pro ... 871484.htm

V rámci pití studených nápojů a zpracování stravy mě napadá jedna otázka. Kdy je lepší pít pivo. Před jídlem, či s nějakým časovým odstupem po něm?
Vím, že když se po tučném jídle člověk napije studeného, tuky se srazí a nalepí na stěnu střeva a to nejní dobře. Takže vyvstává otázka jak se chovat k jídlu a pití při grilování.

Asi neuspěje odpověď pivo a grilování vynechat?

S nalepením tuků na střeva to nemusí být jisté, může to být jen něčí nepotvrzený názor. Já bych si to vysvětloval tak, že pokud to jsou tuky tavitelné při tělesné teplotě, tak se pak zas ohřejí a pokračují.

Víc mě děsí tuky s vyšším bodem tání - to jsem pozoroval např. u instantních čínských polévek. Po zchládnutí se na stěnách nádoby vytvoří usazenina tuku (asi palmového), která se nedá jen tak rozpustit a vyžaduje hodně vysokou teplotu, mnohem vyšší než je teplota těla. Tak si představuji, co to udělá v těle - usazeniny nerozpustitelného tuku na žilných stěnách, ucpávání cév. To je problém průmyslově zpracovaných potravin - používají tam věci které sice označují jako pro člověka neškodné, ale vyskytují se dnes už v příliš vysokém množství všude a tak se člověk zanáší stále víc a víc, což lze pozorovat na chřadnoucím zdraví s přicházejícím věkem. Správně má být člověk vitální a fit i do vysokého věku a zemřít stářím, ne na nemoci, které jsou způsobené neustálým zanášením organismu.

Chtěl bych letos zkusit sedmidenní půst, trojky už zvládám celkem obstojně, ale jak už jsem psal do "hlubších vod, vnitřního spalování" jsem se ještě nikdy nepustil. Radějc na to jdu pomalu, abych měl jistotu, že "vím, co dělám." Když jsem četl, že 21 kompletně očistí organismus, má i "pouhá" sedmička, nějaký citelný účinek? A ještě přemýšlím nad těmi cykly 1 3 7 14 21 40. Když se nedodrží délka celého cyklu tj, např pouze pět dnů, je to hodně špatně a nebo jen "málo dobře". Dále by mě zajímal názor Vás profesionálů na "čističe jater" jako je kurkuma s pepřem, ostropestřec, bylinka Hercampuri a kávové klistýry.

prosím, prosím. Asi na mě bylo zapomenuto.

Ztratilo se.

Těmi doporučenými dny se moc netrap. Jsou doporučené jednak protože to jsou "hezká kulatá čísla" a jednak vystihují různé typy etap během půstu (1 vyčistí zažívací trakt, 3 vyprázdní i zásoby v játrech atd.). Ale není to moc kritické, když doporučená délka nevyhovuje tak se nic neděje.

Dobře postupuješ s tím "jít na jistotu". Zda postoupit na vyšší úroveň se pozná podle toho, zda je aktuální úroveň už příliš snadná. I jedničky mohou hodně pomoct ke zdraví, a když se dělají častěji, projeví se také na čištění větší hloubky, jen je efekt pomalejší než delší půst. Krátké půsty jsou také potřeba, protože pročišťují ta nejvíce kritická místa. Proto se doporučuje udělat si v tom pravidelnost - např. jednou týdně každý týden pravidelně jedničku, občas nahradit jedničku trojkou (např. jednou měsíčně), občas nahradit trojku sedmičkou atd. Ty doporučené délky jsou i proto, aby si člověk v tom udělal pravidelnost a rituál a aby pak po návratovce mohl zas najet zpět na kratší půsty, aby to na sebe dobře navazovalo.

Efekt půstu se projeví hlavně po delší pauze, když je člověk už více zanesený (logicky). Jednu dobu jsem dělal sérii více sedmiček za sebou, ale to se už pak neprojevovalo, bylo to neefektivní, naopak se může organismus příliš vysílit. Lepší je střídat různé délky a půsty prokládat - tj. nejčastěji jedničky, méně častěji trojky atd.

Kávové klystýry jsem občas používal/používám, tvrdí se o nich že působí jinak než pít kávu, ale získal jsem z toho dojem, že ten efekt je stejně jen působení kofeinu tak jako když se pije káva. Člověk se pak po tom cítí líp, nabuzenější energií, a samozřejmě pak nemůže spát a druhý den je jak mátoha, takže potřebuje zas další dávku kofeinu. Klasický závislácký koloběh stejně jako při pití kafe. Je to spíš snadnější cesta jak do sebe rychle dostat velkou dávku kofeinu na probuzení, aniž to dráždí žaludek překyselením. Ještě jsem uvažoval zda to nemá příznivý účinek na střevní parazity a negativní bakterie, možná nemají rády kofein a zlepšila by se tím střevní mikroflora, proto jsem i zkoušel si tam přidat např. hřebíček a mátu, ale spíš mám dojem že je jim to fuk.

S jinými čističi jater nemám zkušenosti, jestli získáš zkušenosti tak dej vědět, také by mě zajímalo. Spíš ale mám obecné zkušenosti, že různé zázračné preparáty (včetně bylinek) nejsou moc účinné, nejúčinnější je nejíst špatné věci a občas organismu odlehčit vynecháním jídla. Trend naší komerční civilizace je doporučovat věci které do sebe nacpat navíc (samozřejmě, potřebují prodávat), ale ve skutečnosti nepotřebujeme do sebe cpát něco navíc, naopak potřebujeme odlehčovat a vynechávat, protože máme všeho nadbytek, hlavně jídla. Prodejcům nejde o zdraví lidí, ale o výdělky, tak se snaží přesvědčit co všechno potřebujeme, nebudou lidem vysvětlovat že naopak potřebují vynechat a minimalizovat.

Ahoj, děkuji za obsáhlou odpověď. S těma čističema jater, tak užívám hlavně Hercampuri. Před pár lety, když jsem s tím začínal, jsem dávkování přehnal tak, že jsem pak nemohl na sluníčko. Hercampuri vyčistí játra a ty toxiny se nashromážděj pod kůži, odkud jsou následně vyplaveny potem. Jenžto tehdá jsem ještě neměl doma saunu, abych je mohl snázeji vyplavit, no a bylo zrovna léto a já jsem trpěl "alergií na sluníčko" prostě mě po pár minutách pobytu na slunci vyskákala svědící vyrážka. Později jsem se souvislosti s mojí "léčbou" dozvěděl. Takže teď Hercampuri jen v zimě, hodně pít a chodit do sauny. Hlavně dodržovat mírné dávkování a kůru jen tři měsíce dlouhou.

Co se jemnějších bylinek týká, tak česnek a kurkuma s pepřem jsou "preparáty" dosti sporný, kurkuma s pepřem sice má pozitivní vliv na játra, avšak podporuje chuť k jídlu, takže je člověk pak rozežranej jaxvině a vyžere celou lednici.

Hlavně by mě zajímalo - měl jsi před očistnou kúrou nějaké zdravotní problémy (příznaky), které po kúře zmizely = je prokazatelné že to mělo nějaký pozitivní účinek? Obvykle lidi uvádějí něco jako "co z nich při očistě vylezlo" nebo "cítil jsem se pak líp", což nic neznamená.

Jo, zlepšilo se mi trávení, nejsem po smaženým jídle nafouklej a unavenej. Před tím jsem si musel dávat pozor na smažený věci, abych jich nesnědl moc, poněvač by mě bylo těžko.

Je spojitost mezi tím, jak se při půstu cejtím a tím, jak moc je tělo zanešené? často čtu, že je lidem už druhý den půstu špatně a cítěj se dost pod psa ale já tyhle pocity nemám.
tzn, když jsem při půstu (zatím jen trojky) naprosto v pohodě, tak již nemá cenu dávat další trojky ale měl bych postoupit k sedmičkám aby se mě mohli vyplavit usazenější usazeniny?

Sice se to takhle říká, ale mám obavu že to takhle nebude a uplatňuje se miliony věcí které na to mají vliv. Když jsem kdysi dělal série půstů za sebou, tak teoreticky bych se měl cítit první půsty nejhůř a každý další stále líp, ale bylo to přesně opačně. Spíš mi to připadalo, jako když psychika na pozadí si řekla, že už ji nebaví strádat a odpírat si a začala vyvolávat stavy nepříjemných pocitů, které měly bránit pokračování v odpírání si. Spíš bych to zařadil do oblasti teorie, kdy to každý může mít jinak a třeba i zcela nelogicky, tak bych do toho logiku raději nezatahoval. Jako protiargument může být že když tělo potřebuje pročištění a je hodně zanesené, tak usnadní půst. Když je člověk nemocný, tak si tělo samo vyžádá půst a ten je snadný a bez negativních příznaků. Takže je možné i přesně opačný pohled.

Tak to nějak stále nevím, proč někteří už druhý den půstu zvrací.

V rámci čištění jater bych chtěl provést tu metodu vyloučení cholesterolových kamenů jak se pije grepová šťáva s olejem, ale nějak furt se na to provedení necejtím. Mám o tom hodně přečteno a v jednom popisu udává, krom užití oleje a šťávy, ještě tabletky Isocholu na uvolnění žlučových cest. Když tuto terapii porovnávám s detoxem jater kávovými klistýry, je možné praktikovat obě metody jako doplnění nebo jedna nahrazuje druhou?

Možná se zkus na tyhle očisty poptat spíš Jardy Zajíčka (dotazem na jeho fóru), on bude na tyhle oblasti nejpovolanější.
https://www.zdravi-az.cz/

Ale inspiroval jsi mě. Já na detoxikační očisty už zapomněl a asi bych si také mohl zas něco zkusit.

Je možné si dát zelenej čaj u kratšího půstu (do trojky), já jinak v práci na noční usínám.

Možné je všechno, je to jen na Tvém rozhodnutí. Neublíží to, jen to trochu rozhodí rovnováhu a zhorší účinky půstu, případně ještě hrozí rozjetí chutí. Ale jestli necítíš nějaké negativní projevy, tak se nic neděje.

Je (alkoholové) ztučnění jater způsobené přebytkem přijímané energie, která se v játrech mění na glykogen a když následně člověk stále příjímá další energii glykogen se poté již neztíhá spotřebovat a tak v nich zůstává a játra tuční? Poněvač je též nealkoholové tučnění jater a to je z nadměrné konzumace sladkých limonád. Tak mě vrtá hlavou, co má cocacola společnýho s pivem, kromě počtu kalorií. A tedy jak musí být dlouhý půst, aby se játra odtučnily?

Tohle také řeším, ne ale z alkoholu, ale z cukrů. Když jsem před x lety přešel na vitariánskou stravu, začaly růst břišní tuky a tím i tučnění jater (s příznaky jako např. žloutnutí bělma očí), z nadměrné konzumace sladkého ovoce. A už jsem se toho nezbavil, spíše se to stále zvyšuje, protože potřeby cukrů se nedaří zbavit. Nevím zda u alkoholu za to může čistě alkohol nebo spíš cukry z piva, jsou tam další podobnosti jako že kvašením cukrů v těle vzniká alkohol. Hlavní je závěr, že při konzumaci alkoholu (možná jen pivo?) nebo cukrů vzniká "pivní mozol" a tukovatění jater s možným přechodem na cirhosu. Půsty až tak moc nepomohou, protože půsty jsou jen záplatování prohřešků, situaci sice vylepší, ale dokud člověk nezmění svůj životní styl tak se problém bude neustále vracet. Spolu s půsty je potřeba zpracovat i na zlepšení kvality života a stravování, jinak je náprava jen chvilková.

A mám se tě zeptat, "kamarádka se ptá", jak je to s dětmi a půstem? jestli se puberťák (16let) může potrápit (začít si zvykat) půstem. Myšleno kratšími, den až tři. Nebo v rámci vývoje a potřeby těla po energii se to nedoporučuje?

Po fyzické stránce by sice tohle dětem nemělo škodit, ale ... Neměli by to dělat nezletilí, kteří ještě nemají dostatek zodpovědnosti sami za sebe, protože mohou udělat něco nezodpovědně. Tohle jsou už dost nebezpečné oblasti, kdy člověk musí dobře vědět co dělá, získávat pomalu zkušenosti. A i tak může někdy udělat chybu, kdy mu jde minimálně o zdraví. Je mnoho lidí kteří doplatili na chybu, např. skončili na JIP z neznalosti nebo že nedomysleli následky. U půstů dobře platí "Je to dobrý sluha, ale zlý pán".

Spíš bych ani těm 16-letým půst moc nedoporučoval. Rozhodně ne tak, aby je rodiče k tomu vedli nebo k tomu dokonce nutili. Spíš tak, že rodiče půstují, je to v jejich rodině dobrý zvyk, děti to vidí a mají nutkání rodiče napodobovat. Pokud samy od sebe si to chtějí také zkusit, není třeba jim to zakazovat, pro posílení vztahů je to i dost přínosné sdílet spolu půst. Děti mají dobrý pocit z toho, "že to dokázaly". Ale chtělo by je upozorňovat i na úskalí, vysvětlovat jim že to může být nebezpečné když se něco udělá neopatrně. Tak spíš jen max. tak 1 den půst. Třeba by to mohlo patřit k rodinným zvykům, 1 den v týdnu spolu půstovat. Ale rozhodně musí děti opravdu chtít, nesmí tam být ani náznak nucení k tomu. A děti obvykle půsty ani ještě nepotřebují, protože jejich organismus je ještě čistý a zdravý a je schopný se regenerovat úspěšně sám o sobě. Na druhou stranu, děti breathariánů jsou schopné brzy napodobit rodiče a přejít snadno na pránu, ale to je už jiná oblast než půst.

Pozastavil bych se ještě nad tím slovem "potrápit". Tohle by se v souvislosti s půsty nemělo objevovat. Člověk by v půstu neměl vidět utrpení a trápení. V takovém případě se podvědomí může začít bránit utrpení a může se vypěstovat odpor k půstům, nebo to může zrušit jejich pozitivní účinek. Na půst je potřeba se dívat jako na radost, protože znamenají pročištění, zlepšení stavu, zlepšení psychiky, pročištění hlavy. Jen v takovém případě se dají dělat dlouhodobě a mít přínos.

Děkuji, informace předám.

Má nějaký prokazatelný přínos "přerušovaný půst" třeba 16/8, nebo to je jen aby běžnej člověk měl pocit, že dělá něco zdraví přínosného.

Určitě to má význam. Tělo potřebuje čas na úklid. Potřebuje střídat režim přísunu živin s režimem odplavování odpadních látek. V krvi může být jen jedno, buď je krev nasycená živinami nebo odpadními látkami. Proto máme dobu spánku, aby se mohly odplavovat odpady z těla, a to nejde dělat když je krev zaplavená živinami. Když se o to snaží současně, je to velmi neefektivní. Proto by se večer před spaním nemělo jíst, aby se tělo mohlo přepnout na režim čištění, jinak je pak člověk nevyspalý a přicházejí nemoci z přesycení odpady. Minimálně by doba čištění měla být alespoň stejně dlouhá jako doba jídla včetně doby zpracování (tedy asi tak 4 hodiny po posledním jídle). A je celkem jedno, jestli se doba klidu zařadí večer (nejíst pozdě) nebo ráno (začít jíst v poledne). Lidé tomu říkají sice přerušovaný půst, ale s půstem to moc společného nemá, mělo by to tak být běžně. Lidé jsou dnes zvyklí jíst nepřetržitě, ale v dřívějších dobách se běžně jedlo jenom 1x denně.

Tělu celkově lépe vyhovuje střídání, než trvalý režim - typický příklad je acidobazická pumpa, tj. střídání kyselinotvorné a zásadotvorné stravy, raději než trvale jeden nebo druhý nebo smíšený typ stravy.

Běžně lidé ty půsty špatně počítají - počítají dobu mezi jídly, ale zapomínají na dobu zpracování jídla (4 hodiny od posledního jídla). Podle jejich způsobu počítání by klidně mohli říkat, že mezi snídaní a obědem půstují. 1-denní půst pro ně znamená 24 hodin nejíst, tedy půstovat od snídaně do snídaně druhého dne. Ale je potřeba započítat i zpracování, tedy pro 1-denní půst vynechat i tu jednu snídani. Když uvádějí přerušovaný půst 16/8, znamená to poslední jídlo v 8 (tohle je fakt hodně pozdě) a první jídlo ve 12. Což je sice 16 hodin, ale když se přičte doba zpracování 4 hodiny, je z toho 12 + 12 hodin, což je vlastně režim minimální pauzy jakou by měl člověk dělat mezi jídly.