Na diskuzi  

Zobrazeno 42429x

Vitariánství

Vitariánství je český název pro "raw vegan" stravovací směr, neboli syrová veganská strava (bez tepelné úpravy). Základem stravy je syrové ovoce, syrová zelenina, ořechoviny, semena a klíčky, příp. ještě panenský (tj. za studena lisovaný) olivový olej. Ze stravy je tedy vyloučeno maso, mléko, mléčné výrobky (sýry, kefíry atd.), veškeré obilniny (včetně celozrnných obilnin a rýže), většina luštěnin (až na výjimky - např. klíčené mungo nebo hrách), med, rafinované cukry a veškeré zpracované potraviny.

Někdy je vitariánstvím označován obecnější směr, "syrová strava" (raw food), který sice také odmítá tepelnou úpravu potravin, ale neomezuje tolik výběr potravin - povoluje i konzumaci syrového masa, vajec a mléka (vše v přirozeném neupraveném stavu). Obvyklejším však je použití označení vitariánství ve smyslu syrovo-veganského směru (raw vegan).

Jedním z důvodů přechodu na vitariánskou stravu jsou enzymy, obsažené přirozeně v potravinách, které umožňují trávení potravin. Zahřátím potravin na teplotu nad 40°C se enzymy ničí a tělo je pak nuceno si je vyrábět samo, čímž dochází k jeho velkému zatěžování. Dalším důvodem k přechodu na vitariánskou stravu je snaha o návrat k přírodě a k přirozenosti. Vitariáni jsou přesvědčeni, že veškeré zdravotní problémy souvisí s civilizačním způsobem života, který je člověku nepřirozený. Proto se snaží svou stravou přibližovat k přirozenému způsobu danému přírodou - tj. potraviny neupravovat, ale konzumovat v takové formě, v jaké by se s nimi setkali v přírodě. Snaží se neřídit pravidly a tabulkami, ale naučit se vnímat přirozené signály těla. Lidský organismus má od přírody dány schopnosti rozhodovat si o svých potřebách nejlépe sám, jakýkoliv lidský zásah do jeho činnosti je nepřirozený a má za následek spíše narušení správného chodu organismu.

Jídelníček vitariána může vypadat např. takto: ráno 2 jablka, na svačinku banán, k obědu miska zeleninového salátu (nakrájené rajče, paprika, okurka, ledový salát a namletá lněná semínka, vše zalité trochou panenského olivového oleje), odpoledne hroznové víno a večer ještě nějaké ovoce nebo kousek zeleniny.

Začátečníci se často ptají, které potraviny mají při vitariánské stravě jíst. Pravidlo je jednoduché - jezte takové ovoce a zeleninu, které vám chutná jako samostatné jídlo v syrovém přirozeném stavu. To znamená - nebudete zřejmě jíst rýži či fazole, protože ty jsou bez tepelné úpravy nejedlé. Podobně nebudete jíst koření ani česnek, protože jsou aromaticky příliš silné a jako hlavní chod stravy nepoživatelné (pro organismus příliš velká zátěž).

Začínající vitariáni si k jídlu připravují spíše různé mixy ovoce nebo zeleniny ve formě salátů (ovoce se zeleninou se zpravidla dohromady nemíchá, kvůli odlišnému způsobu trávení), ke kterým přidávají ořechoviny, semínka nebo klíčky a často též trochu panenského olivového oleje (tj. za studena lisovaného). Jídlo si často upravují tak, aby připomínalo vařené jídlo, aby tak uspokojili svou psychickou potřebu po starých zvycích. Tento zvyk dlouho nepřetrvává. Postupně, s odvykáním závislosti na vařených potravinách, přecházejí na ovoce a zeleninu v jejich původní, neupravené formě, a také postupně vypouštějí oleje a ořechoviny, které jsou na trávení poměrně těžké. Vyšším stupněm vitariánství je monostrava, kdy se konzumuje jen jednodruhová zelenina nebo ovoce (nemíchá se v jednom jídle více druhů) a konzumují se neupravené, v celistvém stavu. Tak je zajištěno nejdokonalejší trávení přijaté stravy.

Přechod na vitariánskou stravu může pro organismus znamenat velký šok, příliš velkou změnu. Ve skutečnosti je to mnohem větší zátěž pro lidskou psychiku než pro organismus, protože člověk má sklon příliš silně lpět na svých zažitých zvycích a představách. Proto se nedoporučuje provést přechod skokovou změnou. Při příliš rychlé změně vám sice nový způsob stravování může pár dnů či týdnů fungovat dobře, ale pak se můžete dostat do protipólu - objeví se pocit strádání, možná i deprese a někdy i zdravotní komplikace. Je vhodnější měnit stravovací styl pomalu, krok po kroku a sledovat projevy organismu. Bez naučení se sledování signálů těla se neobejdete, nikdo vám neporadí lépe než vaše tělo (jehož signály jsou kvůli civilizačním zvykům značně utlumené).

Po změně stravy se můžete začít cítit mnohem lépe, plni energie, ale může docházet i k nepříjemným příznakům, které je někdy těžké od sebe odlišit:

  1. Detoxikace - díky větší čistotě stravy se organismus začíná zbavovat starých usazenin (toxinů - bývají často původcem nemocí). Obzvláště je to patrné po ovoci, které tělo zatěžuje nejméně (proto někteří lidé odmítají ovoce jíst, protože se po něm "cítí špatně"). Detoxikace se může projevit např. vyrážkami, tmavou močí, točením hlavy, bolestí hlavy, povleklým jazykem, slabostí, depresí. Detoxikaci je možné zmírnit zvýšením podílu původní ("nečisté") stravy, ale je dobře detoxikaci nechat proběhnout, protože jinak se toxinů nezbavíte. Detoxikace může trvat dny, týdny, měsíce.

  2. Psychická závislost na vařené stravě je jedno z největších úskalí během přechodu. Teprve až po změně stravy si uvědomíte, jak jste na zažitém stravovacím stylu závislí. Můžete pociťovat nepřekonatelnou chuť na vařenou stravu, na "pořádné jídlo". Nejhůře se zbavuje závislosti na pečivu. Jedná se o zvyk, o psychiku. Psychická závislost se objeví např. po týdnu (či více) po přechodu. Lze ji aktivovat i jen krátkým návratem k původní stravě - stačí jen neškodná ochutnávka a závislost se rozjede v plném proudu. Proto je vhodnější přecházet pomalu, závislostí se zbavovat postupně, jinak se budete zmítat v kruhu: "snaha o zdravou stravu - nepřekonatelná chuť - žranice - snaha o přísnou nápravu - ještě větší chuť - ještě větší žranice..."

  3. Potřeby organismu bývá někdy obtížné odlišit od psychické závislosti. Přestože tělu dodáváte stravu se správným složením, je třeba počítat s tím, že organismus může být následkem předešlé stravy v nevyladěném stavu, např. některý orgán nefunguje správně - pak může být potřeba dodávat jiné složení stravy než je optimální vyvážené, jinak je možné očekávat zdravotní komplikace (např. minerálový deficit). Potřeby můžete od závislosti rozpoznat tím, že v případě závislosti se touha po původní stravě objevuje a zase mizí, zatímco při fyzických potřebách neustále roste. Proto zkuste chvíli vydržet (samozřejmě nejedná-li se o vážnou zdravotní komplikaci) a pokud potřeby nepoleví, vraťte se na nějaký čas k původní stravě. Hlavně v takovém případě nemějte výčitky, protože ty mohou zkazit daleko více než nevhodná strava.

V knize "12 kroků k syrové rostlinné stravě" sděluje autorka Victoria Boutenko své poznatky z praxe o tom, jak překonat závislost na vařené stravě. Zjistila, že jen málo lidí dokáže navzdory svému přesvědčení vytrvat s vitariánským stylem stravování, protože tepelně zpracovaná strava je návyková. Při přechodu na syrovou stravu se objeví nepříjemné detoxikační symptomy na fyzické i duševní úrovni, které mohou trvat i několik měsíců a v té době mnoho lidí snadno sklouzne zpět ke stravě, která tento proces přibrzdí. Zrádné je i působení okolí, kdy nás obzvláště naši nejbližší od našeho záměru odrazují a přesvědčují o škodlivosti toho, co děláme.

Které potraviny a proč vylučovat ze své stravy:

David Wolfe v knize "Sunfood Diet Success System" doporučuje vyvážený systém stravy, který zajistí udržení těla v rovnováze. Podle Wolfa by se měla strava skládat především z těchto 3 složek: cukry, tuky a chlorofyl. Pokud některá ze složek chybí po delší dobu (může se jednat i o měsíce), dojde k vychýlení z rovnováhy mající za následek buď návrat k nevitariánské stravě nebo dokonce zdravotní potíže. Pokud tedy např. sníme určité množství zeleně, je nutné ve stejný den sníst i stejný objem ovoce a tuků. V rovnováze zůstáváme jen pokud konzumujeme neutrální stravu (nesladké ovoce), jinak je potřeba složky navzájem doplňovat.

Triangl sluneční stravy podle Davida Wolfa

Doporučené stránky: http://www.vitarian.cz

Diskuze k článku "Vitariánství"

Miroslav Němeček