Na diskuzi  

Zobrazeno 25366x

Bezlepková strava

Lepek (neboli gluten) je bílkovina obsažená v obilí, jejíhož vysokého obsahu si cení pekaři (kvůli dobré "lepivosti" dodávající těstu pružnost a gumovost), ale ne naše trávicí soustava. Lepek vážně narušuje činnost naší trávicí soustavy. Je příčinou mnoha zdravotních problémů, a to nejen známé celiakie, Duhringovy nemoci či alergie na lepek.

Proč lepek nevadil našim předkům a nám ano? Důvodem je především vynález válcového mletí mouky, kdy se oddělí jednotlivé části zrna (klíček a slupka) a zůstane čistá bílá mouka (střední část zrna) s vysokým obsahem lepku. Zmizela tak prospěšná balastová část, která podporovala lepší strávení lepku. Kromě toho byla bílá mouka příčinou velké oblíbenosti výrobků z mouky, které obsadily pozici hlavní složky potravy a nahradily dřívější (zdraví prospěšnější) složky. Svědčí o tom např. známé "Hrách a kroupy, to je hloupý, to my máme každý den, ale vdolky z bílý mouky jenom jednou za týden".

Klasický průběh trávení potravin je ten, že jídlo rozkousáváme a přežvykujeme v ústech, čímž přimícháváme sliny, které jsou velmi podstatnou a důležitou složkou při trávení lepku. Moderní pečivo z bílé mouky, obzvláště dostatečně doplněné tukem, namísto důkladného prosliňování prostě jen polykáme. Díky chybějícím trávicím enzymům pokračuje směs škrobu a lepku nestrávená z žaludku do střev, kde zalepuje střevní klky a tím zmenšuje trávicí plochu, čímž brání správnému vstřebávání živin. Kromě toho se vytváří mezi lepkem a střevní stěnou kyselé prostředí, ve kterém se přemnožují disbiotické organismy narušující střevní stěny, které pak propouštějí látky pro organismus nevhodné. Kromě jiných se tak dostává do krevního řečiště i lepek, kterého se tělo zbavuje ve formě hlenů (např. mnoho lidí neustále pokašlává i bez zjevného nachlazení).

Spolu s příchodem lepkovitých obilnin, jako hlavního zdroje obživy moderní civilizace, se v poválečné době rozvinula celá řada civilizačních chorob, za jejichž pozadím stojí právě lepek. Celiakie tvoří jen nejviditelnější špičku, uznávanou alopatickou medicínou. Lepek působí negativně na každého, i na ty, co se považují za "lepku odolné". Neprojeví-li se nesnášenlivost na lepek, znamená to pouze to, že jen nejsou k dispozici protilátky, avšak negativní působení lepku zůstává stejné. Tím, že se lepek usazuje na střevních stěnách a zapříčiňuje jejich poškození, dostává se volně do krve. Tam se pro tělo stává nebezpečnou látkou, která přetěžuje imunitní systém, usazuje se do buněčných prostor, kde na sebe váže toxiny (které do krve pronikly stejnou cestou díky narušené střevní bariéře). Tím se narušuje zásobování buněk a jejich komunikace a dochází tak ke vzniku řady civilizačních chorob, včetně chorob onkologických.

Častým omylem současnosti je, že alergie na lepek je považována za nemoc. Ve skutečnosti je tomu naopak - jedná se o správnou přirozenou reakci organismu na nebezpečnou látku, protože takové potraviny vůbec nepatří do našeho stravování. Proto není vhodné nesnášenlivost léčit, protože její "léčba" spočívá v utlumení přirozených obranných reakcí organismu.

Nevhodné potraviny, obsahující lepek: pšenice, ječmen, žito, oves a výrobky tyto obilniny obsahující (pečivo, těstoviny, jíšky, omáčky, salámy, párky, sekaná, kečupy, majonézy, müsli, zákusky, oplatky, některá piva). Lepek mohou obsahovat i potraviny, kde by je člověk nečekal - jogurty, čokolády.

Bezlepkové potraviny, vhodné jako alternativní náhrada lepkových obilnin: pohanka, jáhly, proso, kukuřice, rýže, luštěniny, brambory.

Chcete-li se vyvarovat lepku a obnovit správné fungování svého organismu, můžete to provést buď skokově (radikálním vypuštěním lepku) nebo pozvolna - nejdříve nahraďte pšeničné výrobky žitnými výrobky (které obsahují méně lepku) a bílou mouku celozrnnou mouku (která je lépe stravitelná). Rozhodně ale nepřecházejte na bezlepkové pečivo či bezlepkovou mouku. Jedná se o předražené komerční potraviny, které vám ve skutečnosti mnoho na zdraví nepřidají. Obsahují složky, které sice alergickou reakci nevyvolají, avšak váš organismus poškozují stejně, ne-li více. Jedná se pouze o společenskou sugesci, že je třeba jíst pečivo. K dispozici je mnoho jiných potravin, které jsou schopny lepkové potraviny dostatečně nahradit, proto stojí za to se této sugesce zbavit.

Jedním z projevů porušení střevních stěn lepkem je problém se vstřebáváním živin pří přechodu na syrovou (vitariánskou) stravu - projeví se úbytkem váhy po změně stravy. Trvá týdny i měsíce, než se správná funkce střev obnoví a člověk je opět schopný i na syrové stravě přibírat na váze. Během této doby se může projevovat detoxikace (zbavování se starých usazenin lepku) - zvýšené pokašlávání či jiné příznaky zahlenění.

Vypustíme-li ze stravy lepek a rozhodneme-li se po čase opět k návratu zpět, je potřeba provést návrat pomalu. Po vypuštění lepku začíná docházet nejdříve k pročišťování střevních stěn od nánosů lepku, tím dochází k uvolňování průduchů v porušených střevních stěnách. K plné regeneraci funkce střev jsou potřeba týdny až měsíce. Navrátíme-li se k lepku v průběhu tohoto regeneračního období, dojde skrze uvolněné průchody k velkému průniku lepku do krve, což se projeví ztížením příznaků nemocí, větším než před vysazením lepku. Proto je třeba buď provést návrat pozvolna (aby měl lepek čas střevní stěny opět zalepit) nebo vydržet až do úplného uzdravení a k lepku se už nikdy nevracet - opravdu to stojí za to.

Diskuze k článku "Bezlepková strava"

Miroslav Němeček