Na diskuzi  

Zobrazeno 29016x

Dělená strava

Na počátku dělené stravy stojí americký lékař William Howard Hay. Základem dělené stravy je fakt, že určité potraviny potřebují ke svému trávení kyselé prostředí (nízké pH), kdežto jiné vyžadují zásadité prostředí (vysoké pH). Pokud se takové potraviny konzumují společně, dochází k jejich nesprávnému trávení a tím ke vzniku nežádoucích látek a odpadů (toxinů).

Z historického pohledu jsou naše těla předurčena ke zpracování jednodruhových potravin. V přírodě se nesetkáme se živočichem, který by konzumoval kuře a přikusoval k němu knedlík. Už sběrači plodů se živili samostatnými celými plody, které zrovna našli.

Dělená strava se zakládá převážně na konzumování rostlinné stravy a mléčných výrobků. To znamená, že největší podíl na denním objemu stravy mají saláty, zelenina a ovoce a jejich doplňkem je mléko a mléčné výrobky. Maso a ryby stejně jako potraviny bohaté na sacharidy, např. chléb, rýže, brambory a těstoviny, sice k dělené stravě také patří, konzumují se však v menším množství.

Z hlediska trávení potravin můžeme potraviny rozdělit do 3 základních skupin: bílkovinné potraviny, sacharidové potraviny a neutrální potraviny. Pro kombinaci potravin platí pravidlo, že neutrální potraviny můžeme kombinovat s potravinami z obou zbylých skupin, ale bílkovinné a sacharidové potraviny vzájemně kombinovat nelze. A dále - mezi kyselými a zásaditými složkami potravy je třeba udržovat rovnováhu v těle. Pokud se jedná o střídání potravin, doporučuje se po celý den dodržet jeden typ potravin (tj. po celý den jen bílkovinnou nebo jen sacharidovou stravu). Není-li takové oddělení přijatelné, je možné střídat typy potravin i po částech dne, ale mezi různými typy potravin udělat několikahodinovou pauzu (typicky 3 hodiny).

Principy dělené stravy jsou s úspěchem využívány v redukčních dietách, kdy umožňují snadno dosáhnout redukci hmotnosti. Za pozitivní vliv na redukci hmotnosti lze, kromě lepšího zpracování potravin, považovat i to, že zelenina, dodávaná jako příloha, obsahuje hodně vlákniny a tím nezatěžuje (naopak pročišťuje) trávicí systém. Dalším důležitým efektem je nutnost o své stravě přemýšlet - co a kdy jíte - čímž odpadnou "drobná mezijídla", která jsou jednou z hlavních příčin obezity. A v neposlední řadě - pozitivní myšlení. Pocit, že se svůj stav snažíte změnit a něco pro sebe děláte, je snad jedním z nejpříznivějších efektů každé redukční či ozdravné diety, přinášející své plody ve formě zlepšení zdraví a celkově zvýšení kvality života.

Bílkovinné potraviny ("zvířátka") vyžadují ke svému trávení kyselé prostředí (nízké pH). Jejich trávení probíhá v kyselém prostředí žaludku, kde se mísí s žaludečními šťávami (enzym pepsin a kyselina chlorovodíková HCl). Doba trávení v žaludku může být až 3 hodiny. Jíme-li stravu bohatou na bílkoviny společně se sacharidovou stravou, nemůže trávení probíhat dostatečně správně, protože enzymy (amyláza a pepsin) působí proti sobě (vyžadují jiné pH prostředí). Následkem je pocit únavy, která se nedostaví při oddělování stravy. Mezi bílkovinné potraviny patří: maso (všechny druhy masa kromě vepřového, které dělená strava nedoporučuje), vejce, sýry (do 50% tuku), tofu, vařená rajčata, vařený špenát, ovocné čaje, ovocné šťávy, suchá a polosuchá vína, šampaňské, většina ovoce (kromě banánů).

Sacharidové potraviny ("kytičky") - jejich trávení začíná už v ústech (enzym ptyalin, obsažený ve slinách) a pokračuje v zásaditém prostředí (s vysokým pH) tenkého střeva (enzym amyláza, produkovaný slinivkou břišní). Průchod žaludkem je rychlejší, asi jedna hodina. Není-li prostředí ve střevech mírně zásadité, dochází k nedostatečnému trávení, které bývá spojené s tvorbou plynů. Mezi sacharidové potraviny patří: obiloviny (pšenice, žito, ječmen, oves, proso, celozrnná rýže), celozrnné výrobky (chléb, těstoviny, krupice), brambory, banány, čerstvé datle a fíky, rozinky, med, pivo, javorový sirup.

Neutrální potraviny ("zelenina") jsou univerzální potraviny, které je možné konzumovat buď samostatně v rámci jednoho jídla, nebo v kombinaci s jednou z předchozích skupin. Patří sem především: většina běžné zeleniny, výhonky a klíčky, zakysané mléčné výrobky (jogurt, tvaroh, kyselá smetana, podmáslí, kefír), sladká smetana, tučné sýry (nad 60% tuku), bílé sýry (ovčí, kozí), oleje, tuky, ořechy, semena, vaječný žloutek, avokádo, olivy, droždí, koření, želírovací prostředky, bylinkové čaje, houby.

Nedoporučené potraviny jsou: výrobky z bílé mouky, loupaná (bílá) rýže, sušené luštěniny, hotové pokrmy, konzervy, cukr, sladidla, kuchyňská sůl, hořčice, instantní polévky a omáčky, vepřové maso a výrobky z něj, syrové maso, syrový vaječný žloutek, ztužené tuky, kupovaná majonéza, ocet, arašídy, uzené a nakládané maso, káva, černý čaj, kakao a vysokoprocentní alkohol.

Absolutní oddělení potravin není možné (a ani nutné), protože každá potravina obsahuje sacharidy i bílkoviny. I pouhé oddělení extrémních potravin značně usnadní činnost trávicího ústrojí. Luštěniny, např. hrách nebo fazole, obsahují jak velké množství bílkovin, tak i velmi mnoho sacharidů. Proto se po konzumaci těchto potravin u mnoha lidí vyskytují potíže s trávením a nadýmání, protože jsou pro organismus těžko stravitelné.

Po požití různých potravin vznikají v těle produkty, které rozvažují pH organismu kyselým nebo zásaditým směrem. Podle toho rozdělujeme potraviny na kyselinotvorné (produkty mají kyselou povahu, tj. nízké pH) a zásadotvorné (produkty se zásaditou povahou, tj. vysoké pH). Nezáleží přitom na pH původní potraviny - např. silně kyselý citron je zásadotvorný, protože v těle produkuje zásadité produkty. Mezi kyselinotvornými a zásadotvornými produkty je třeba udržovat rovnováhu tak, aby se výsledně pH těla udržovalo na potřebné lehce zásadité úrovni (asi 7,4). Ke stanovení pH krve lze přibližně použít měření pH moči pomocí indikátorových (lakmusových) papírků, které lze zakoupit v lékárně - pH moči by nemělo zůstat trvale vychýlené ani na kyselou, ani na zásaditou stranu.

Rozdělení potravin na zásadotvorné a kyselinotvorné není jednoznačné, protože stejná potravina může za různých podmínek působit různě. Všeobecně se dá říci, že silně bílkovinné i silně sacharidové potraviny jsou kyselinotvorné, a že potraviny živočišného původu jsou spíše kyselinotvorné a potraviny rostlinné spíše zásadotvorné. Přibližně lze použít následující základní dělení:

Důležitá pravidla dělené stravy:

Zásadně byste měli v bílkovinovém jídle použít jen jednu potravinu s vysokým obsahem bílkovin (maso, rybu) a stejně tak v sacharidovém jídle jen jednu potravinu s vysokým podílem sacharidů (brambory, rýže, těstoviny).

Miroslav Němeček

V článku byly použity citace z knihy MUDr. Thomas M. Heintze - Dělená strava podle Dr. Haye

Doporučené stránky: http://www.strava-delena.cz

Diskuze k článku "Dělená strava"